Brtniik

Velmi pěkný dokument o neradostném údělu jednoho človíčka a podobně postižených spoluobčanech. Překvapila mne bezradnost a bezmála nepochopení „obyčejného“ čtyřprocenťáka. Ostražitým rodičům se nelze divit. Jak mají tušit, že právě tento jedinec je „ochočený“, uvědomělý a ve svém počínání permanentně pevný. Velmi poučná byla fakta zobrazená těsně před závěrečnými titulky. Co závěrem? Víte, jaký je rozdíl mezi pedofilem a učitelem? Pedofil má děti rád! Nevím, jak byl orientovaný pan Foglar a třeba sbormistři atd., ale tak či onak, pro vývoj dítěte mi připadá vhodnější obcování s pedofilem, který se dítěti věnuje, než se špatným (líným, zlým či sadistickým) učitelem. Jestřáb a jiní „nahodili“ mnoho lidí na cestu ctnostného jedince, za co jim patří velký dík.

Pana Godflama mám docela rád i lesům od hub milerád pomohu, ale tento pořad mne tedy nezaujal, přesněji řečeno dost mne rozzuřil. Nesnáším uhozené, přestylované, rádoby umělecké počiny – to je mi snad milejší homevideo, coby snaha o syrovou neumělou výpověď. Ten uhozený vohoz „kluka“, ty kecy a rekvizity!... Dojímá mne velmi pohodlná, praktická a stylová „hůl“ za kterou by se nemusel stydět ani Rýblcoul. Díl o žampiónech a hlívě ústřičné byl moc poučný – pan vědec byl úžasný, ale umělcové o5 naprosto k posrání. Promiňte, že mne to tak vzalo, ale hypotéka herce patrně donutí k čemukoli. Zaráží mne představa tvůrců, že je naprosto nezbytné fakta obalit do „neotřelého“ umění, aby to divák polknul a nepřepnul. Za odbornou stránku bych dal klidně 4-5h, leč za ztvárnění (umění) i odpad. Co s tím?! 2h, abych nebyl za kruťáka, ale dívat se už nebudu.

Ku sledování jsem se donutil (když jsem tím údem ČSFD), abych nekoukal jen na to, co by se mi mohlo líbit. Odrazovalo mne to tema i název (ve spojení obzvlášť) usilující o výtržnost a tím lákat nerozhodnuté. Že scénáristou je p. Viewegh, to jsem se dočetl až nyní, kdy to sepisuji (bylo by to další varování). Nemohu nepřiznat, že výsledek překvapivě nebyl zas až tak hrozný. Vidět to na letňáku, dám klidně 4h. Obě dámy byly luzné i oblečené, zvláště mne okouzlila Viktorie Čermáková. Možná proto, že stejný typ jsem poznal (na dovolené!) a proto vím, že je těžké jim cokoli odepřít... Víceméně neokoukaní herci (k nepoznání namaskován p. Jiří Langmajer) sehráli sen každého chlapa... Ony holky nebudou lepší, ale málokdo by to tvrdil, neb image velmi úzkostlivě drží v rovině ctnostných manželek a matek, ale kdyby to tak bylo, s kým by ti prasáci (myšleni my muži) vyváděli ta (praktická!) alotria? Bylo příjemné, že děj byl ilustrován relativně cudně. Co mne trochu vadilo, bylo: - rozvojový svět povolal dva(!) bezesporu geniální techniky (vč. manželek!), aby se vypořádali s následky hurikánu, - co žena to vnady jako z hanbatých časopisů – evidentní popření Gaussovy křivky, patrně proto, aby se štáb, přihlížející scénárista či snad dokonce divák potěšil, - všeobecnou harmonii nenaruší ani děcka aktérů i druhdy podváděná babička „Munzarová“, - v CZ filmu (a umění vůbec) povinná exkurze do kostela a odkaz na víru, - poměrně snadné přemluvení věřící dámy - evidentní rozpor, vždyť věřící nemůže provozovat sex pro zábavu (natož s cizím partnerem), ale výhradně za účelem výroby nových členů církve (proto jim vadí 4% jedinci, kteří by mohli a nečiní), - nejvíce mne odrovnalo, kdy „mistr“ obrovskými štípačkami něco kutí v rozvodné skříni načež se rozsvítí lucerna a shromáždění snědí domorodci propuknou ve frenetický jásot ne menší, jako by proměnil vodu ve víno... Vážení v elektrice se těžko něco spraví přeštípnutím čehokoli! Je to další důkaz, kdy umělci, kteří by si něčím praktickým bezesporu těžce ublížili, těm ostatním káží, jak to či ono v životě zvládnout a vyřešit. Včetně vztahů, které (dle informací a mého úsudku) až na výjimky, také nebývají zrovna příkladné. Neoddiskutovatelným kladem příběhu je, že nedošlo na případnou „šestku“, neb by se dalo očekávat, že do kolektivu bude přivzat domorodý pár. Nic není ztraceno, hurikány jsou tam v celku běžné, pánové se osvědčili a tak není důvod nenatočit 2. díl. To bych už byl na sebe tvrdší a neriskoval!

Film jsem s potěšením viděl minimálně druhý krát a nabyl jsem přesvědčení, že je nejspíš nejlepší ze všech, které se snaží tuto dobu popsat těm, kteří ji nezažili, či byli malí. O filmu nelze napsat víc či lépe, než učinili lidé, které mám v oblíbených. Snad jen: také jsem poslouchal raději Hlas Ameriky i když, jak mi vše docházelo, stále častěji jsem ladil i RSE. Mé moudření začalo právě včas, proto jsem zachytil (a nahrál) info o dění na Národní a zařídil se podle toho... Zpět k filmu. Tvůrci mne velmi mile překvapili angažováním mé oblíbené charismatické paní Soni Červené, která se role „dámy ze západu“ dokonale zhostila, protože jí bezesporu je. Pobavil mne zmatený překladatel, který ji automaticky začal překládat z ČJ do N. Paní Červená si podržela svoji image, ostatní herci však naštěstí poodstoupili ze svých parket a hráli jinak (Bolek, Peca). Nechápu distributory, jak mohou na krabičku DVD nacpat obr. p. Duška trčícího z „moře“ jako bílá velryba v říji, nota bene z posledních minut filmu, které nejsou nic moc. Obr. rozhodně nijak neilustruje ducha filmu (byly by i jiné obrázky, které by se na obalu jistě vyjímaly více (myslím V.Cibulkovou), ale filmu neznalé diváky by pak film mohl zklamat). Stejná výhrada k názvu. Film má báječnou atmosféru, dokonalou dobovou hudbu a rozhodně se naň zase rád podívám. Jo, přidal jsem hvězdu na max.--- Kvůli neutěšené situaci se schvalováním a propouštěním Zajímavostí (https://www.csfd.cz/diskuze/555753-ne-zajimave-zajimavosti) uvádím i zde, 4.2.2019: Jako předloha ke scénáři posloužila Petru Jarchovskému novela Petra Šabacha Opilé banány, ale jen jako inspirace – nadupaný děj byl úplně jiný a stal se námětem i několika dalších filmů. Edit: Tato moje zajímavost se do Zajímavostí dostala. Jupí a protentokrát beru zpět.

Film jsem s potěšením viděl druhý krát. Do Angličana mám dost daleko, ale nemohu si pomoci, ten humor je dokonalý. Ono sama Anglie (Skotsko nevyjímaje :-)) je prostě báječná. Životní styl i anglické prostředí je nenapodobitelné – tradice vs. moderna... Ač dost svobodomyslný, vůbec by mi nevadilo být poddaným jejího veličenstva (zvláště nyní)... „Babička Grantemová“ byla jako obvykle dokonalá (Von se dnes slaví Halloween!?) a dokonale empatická. Také jsou mi velice sympatičtí evangeličtí duchovní. Hlavně, že si nehrají na celibát jako „pravověrnější“ papeženci... Ač Ženy v pokušení byly natočené pět jet později, nemohu se zbavit dojmu, že se Lenka Vlasáková nechala inspirovat postavou vikářovy choti. Jak je mým zvykem, ocenil jsem, že nevěra (i návrat páně manželova libida) byly toliko naznačené. Hodnotím jako velmi příjemný film, který mi připomněl jiné dílo, kde ovdovělá dáma po rozkoukání zjistí, že ji manžel nechal jen zadlužený barák a aby se z toho vyhrabala, začne pěstovat a distribuovat mariánku... Nevíte někdo, jak se to jmenovalo? Bílá vdova!

Viděl jsem díl Srí Laňka. Teda vážení, takovou hrůzu (snad kromě DOBRODRUHa) jsem už dlouho neviděl! Televisním tvůrcům patrně uniklo, že ač cestopisné formáty frčí, málokoho(?) zajímá, kterak cestování prožívají mistři Lábus s Kajserem. Nemohu se zbavit dojmu, že projekt (co jiného by to bylo) cílil na „malého českého človíčka“ pod heslem: „Podívej mámo, voni taky neumí řeči a jak to těm blbým domorodcům natřeli!“. Myslím, že domorodci musí mít z takovýchto bílých pak neskutečnou strandu. Navíc to umělci všeobecně na odiv vystavované neumětelství bylo v tomto díle dovedeno k dokonalosti - mistr Lábus není štond donést ošatku čaje z místa A do místa B bez úhony. Doufám, že to byla náhoda, ne absurdní narežírované divadlo, ale nedivil bych se, kdyby bylo. Doufám, že další díly jsou lepší, ale je to nepravděpodobné, protože projekt je projekt. Nic, co bych nevěděl jsem se nedozvěděl – jedna hvězda za podporu filmu, druhá za podporu cestovatelského očkování.

Viděl jsem v kině. Dokonalé! Kdo jsi neviděl, polepši se!

Jejda mane, my už hodnotíme i toto?! Také jsem se díval a mám podobné pocity jako Sofiapetra, ač jsem nežehlil. -Jsem z generace, která šetřila sešitů a školních pomůcek obecně, aby tyto mohly být poslány potřebnému neznámému kamarádovi v Áfrice (či s kým jsme to tehdy právě kamarádili), proto mi (čím hrneček navře...) dost vadí bombastičnost podobných akcí. Věru, nevadilo by mi přečíst si výsledky ankety na netu – vždyť někdo vyhrát musí. Oběživo, vynaložené na zadní projekce, laserová děla, blyštící se podlahu a umělecky pojednané džingly či „hlas shůry“, se mi jeví jako vyhozené. Milejší by mi bylo, kdyby ho TV vrhla na něco rozumného a vyrobila pěkný pořad třeba s božským Františkem Dvořákem (jak dlouho zde ještě bude?). -Pan Šíp coby moderátor není špatný i „jeho“ Všechnopárty je lepší, než jiné podobné, neb s pozvanými hovoří rozumně a nemá ambici z nich udělat podivné trubky. I „chrochtavý“ smích velmi omezil... -Překvapilo, leč potěšilo mne vítězství Lucky Vondráčkové Plekancové v kategorii zpěvaček. Nějaká CD bych od ní doma našel, i podepsanou fotku, ale spíš si ji vážím za všestrannou šikovnost a její postoje. Je to příjemná (nyní už) paní a byl bych poctěn mít ji za kámošku. -Kladně hodnotím volbu hostesky, neb jak se zdá, skončilo protežování nemocných (anorektických) dívek. -Dlužno poznamenat, že jsem v prvním kole prosazoval Neviditelné, leč žalováno bohu nepropracovaly se do druhého kola. S mojí nejmilejší v tom tušíme církevní lobbing – dostávali tam co proto (doufám, že Bůh má větší smysl pro humor!). Je mi záhadou, že zabodovala zpackaná a nekoukatelná „První republika“... -Z čeho jsem ovšem po celu dobu hlasování jihnul, byla první cena! Něčím takovým totiž denně obcuji. Je zde někdo podobně stižený? Jo-li, nechť mi PLS napíše krz SZ.

Film jsem viděl v kině a ze začátku jsem pekelně trpěl. Téměř dočtená knížka se ani z daleka neshodovala s tím, co jsem viděl na plátně. Manželku pana spisovatele jsem si ani při nejlepší vůli nepředstavoval jako V.Cibulkovou – namísto milující chytré partnerky podezíravá, jízlivá dračice (obecně tento typ nemusím). Pan Pavelka mne vyloženě štval, stejně jako jindy a v čemkoli. Do této role by se dle mého úsudku daleko lépe hodil třeba pan Jan Jiráň. Jde přece o životopisný film a jmenovaný by mistra docela připomínal! Když jsem si na aktéry konečně zvykl, musel jsem uznat, že film naprosto dokonalé zobrazil jak tehdejší ranní kapitalismus, tak nevyzpytatelná hnutí lidské duše. Ty neustálé mimikry a vzrušení..., ne nepodobné dobré detektivce... A citáty? Ano! Alespoň je nemusím hledat, a kdo se nechce poučit (či alespoň pobavit) je nejspíš pěkný morous... Aňa Geislerová se mi obvykle líbí ve všem a zde neméně báječně ztvárnila (od oka počítáno) tři naprosto odlišné polohy (postavy). Kristýna Nováková-Fuitová byla (i zde) dokonalá. Pan Michal Viewegh psával dosti zajímavé knihy a svého času jsem je všechny měl a četl. I mnohé zfilmování se povedlo, „Výchova“ k nim určitě patří. Spolu s filmem Ženy v pokušení (oba jsou o lásce) se mohou spolehlivě zařadit mezi to lepší, co lze vidět. Se vztahem k ženám a osobními postoji MV (určitě před nemocí) se nemohu ztotožnit, ale snad se mistr polepší a můžeme se těšit na další zajímavé příběhy.

Veliký TV průšvih! Tak to vypadá, když průzkumy ukáží, že frčí cestopisné pořady (Češi, Němci a samosebou Japonci dost cestují) a vyvstane projektové rozhodnutí svézt se na této vlně. Přiznávám, jsem „průměrný“ divák a cestovatelské pořady mám moc rád, ale druhý díl byl maximum, co hodlám, v rámci zachování duševního zdraví, vydržet. Chudáček zdivočelý mamánek hapal na (fujtajbl) slizké kládě a narazil si hrudní košíček! Auau au! To je k nesnešení! Doktoraááá! Ale anglicky válí, čili že by TV kurz AJ? Slovo dobrodruh či dobrodružství v sobě obsahuje minimálně jednoho parťáka, na kterého je spoleh. Televisní hrdina však podstupuje dobrodružství „sám“ se štábem za zadnicí. Ve světě to ovšem není ojedinělý model pořadu zaměřeného na ohromení peciválů u TV. Znám maníka, který s kámoši koupil PV3S, opatřili ji vele palivovou nádrží (někdo leží na peci, někdo na ohromné nádrži), naplnili ji a vyrazili do Nepálu. To jsou ale životaschopní kluci, ne jako hrdina DobroDRUHa. Jedna hvězda za podstoupené očkování a tím podporu zdravotnictví a za milý komentář Barbory Polákové.