Panacek

Pětidílný televizní seriál ve formátu filmu pro kina a v barrandov kvalitě. Hmmm....3? Dobře...ale fakt s odřenejma ušima.

Nevím, jak tohle poberou ti, kdo si nikdy po swannovsku nezatřeštili. U mě lepší 4.

Herdek, sem nevěděl, že je v tomhle prašivým globalizovaným světě takhle vo držku (doslova! Clive už nikdy nebude hezkej jako dřív) jít do muzea. To tam nemůžou mít lepší ostrahu? V takovýhle ...ehm... lokaci? Supr je, že jsou tam kromě lokací i destinace. A naopak. To vysloveně zahřeje.

"Ty si chytrej kluk, ty to pochopíš". No, Rydere, to bych teda musel bejt ještě asi o fous chytřejší. Jenže to bych zase toto vypnul cca o 92 minut dřív...Jak říkala matka toho spratka: Stopaře nebrat! Druhá hvězdička za to, jak se Jimmy pěkně zastal tý otravný blondýny, kterou já bych roztrh jako hada.

No fucking comment

Navzdory samopalům a mobilním telefonům jeden z nejlepších westernů posledních 40 let.

Už dávno (někdy po Válce barev) jsem se rozhodl nechodit do kina na české filmy, protože je to škoda peněz a hlavně času. S Pouty jsem udělal výjimku, protože mám dost rád Ondřeje Štindla a protože jsem četl spoustu nadšených ohlasů, které všechny říkaly přibližně totéž: "konečně!". Jenže v kině jsem se už asi po pěti minutách začal vrtět na židli a těšit se na konec, který měl přijít až asi za 6 hodin. Mrzí mě to, ale Pouta jsou jen jedním z chmurné řady českých filmů. Štindl napsal pouze 2 živé a věrohodně se chovající postavy : obě Tomášovy ženy (scéna, kdy to Tomáš doma schytává za nevěru, se hodně povedla), jejichž představitelky zároveň výrazně předčí ostatní herecké kolegy. Ti jsou sice neokoukaní, což český film potřebuje jak prase drbání, ale hrají své filmové role jako by to byly role divadelní (ta nesmirně srandovní narážka na Hradec Králové na ultratrapným estébáckým večírku, ta byla pro fanoušky Klicperova divadla?). Pouta mi ze všeho nejvíc připomínala příběhy majora Zemana. Kaiserův major je klon starého španěláka, táty Kaliny (ty jeho kecy o horoucím srdci a o estébácký rodině, to byla fakt prdel), spisovatel jakoby vypadl z dílů s básníkem Danešem (a německý TV štáb v jeho bytě z dílu Štvanice), na magiči má Plastiky (a že ne rovnou Mimikry?), plácá nesmysly a na sobě má vždycky rolák - hodil by se i hedvábnej šátek, smart casual českýho inťouše doby normalizace podle představ barrandovských kostymérů. Kristián Kodet hadr. Rusnák se chová jako magor, což je sice roztomilý, ale není moc jasný, co se mu stalo. Vyhoření v práci? Nebo se zamiloval do Kláry? A kdy? Když poslouchal na jiným echt dobovým magiči (ty vole, takovej měl Pavel!) odposlechy její soulože s Tomášem nebo když jí spatřil oknem mistrovny, jak si v montérkách a s šátkem na hlavě vykračuje provozem? A proč, herdek, dejchá do toho pytlíku? Jako...že je zlej jako Frank ze Sametu...nebo co? Celé je to obarvené do hněda a zaplněné všemi možnými hmotnými atributy normalizace (které Špaček často patřičně zdůrazňuje, takže kino co chvíli nostalgicky zašumí; nájezdy na Becherovku smrdí reklamou, ale třeba je to jen nešikovnost), skutečná atmosféra té doby tu ale moc není - ta je spíš v tom Zemanovi. A nebo teda tady. Film je tak strašně dlouhý taky proto, že obsahuje řadu zbytečných scén: debilní výjevy s kádrovačkou, závěrečnou jízdu sanitkou (proč? kvůli počítání vagónů?), prapodivnou lesní nakládačku. Jako třešínka je tu tisíc hustejch vulgarismů a krutejch hlášek, co nezapadnou. Jak to mají mazlíčci rádi...

Člověka tak nějak uklidní, že 60. a 70.léta stála taky za hovno...

Krvelačně jsem čekal totální propadák, ale ne: Avatar je solidní indiánka o prolamování limitů a obraně proti němu. Litvínov a okolí asi nebudou mít takový štěstí na zviřátka jako Pandora. Patosu mnoho, děj předvídatelnej, ale to k žánru tak nějak patří. Co se 3D týče...kdo si všiml, že ho má zcela běžně v životě, ten ho ve filmu klidně oželí.

Scénář, řežie, hlavní role, hudba a kdoví co ještě Charles Chaplin...smutnej příběh prošpikovanej spoustou geniálních fórů, který nějak nestárnou. Typ filmu, o jaké se - s mnohem menším úspěchem - snažili mladí Voskovec s Werichem. Výborní herci ve vedlejších rolích, geniální (já vím, že speciálně tohle slovo se nemá nadužívat) v hlavní. Howgh!