Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek, Nadja Uhl, Stipe Erceg, Niels Bruno Schmidt, Vinzenz Kiefer, Simon Licht, Alexandra Maria Lara (více)Obsahy(3)
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (487)
Pohľad z opačnej strany, v Edelovom podaní však ani zďaleka nie jednostranný. Chvíľami s novo vznikajúcou frakciou súhlasíte, chvíľami ich nenávidíte a rovnako je to aj s demokratickým Nemeckom. Možno trochu viac priamočiaro ukecané, sem tam je nejaká tá štátna sviňa ukázaná ako štátna sviňa. Tieto momenty tak musí Edel vyvažovať antipatiami aj voči teroristom. Nevýhodou filmov, založených na skutočných udalostiach, ktoré ju musia dodržiavať čo najpresnejšie býva dramaturgia, pretože život nie je film a nemôžeme potom očakávať klasické dramatické momenty a zvraty. Nepríde na niektoré očakávané konfrontácie, pretože sa tak neudialo v reáli. Je umenie natočiť napriek tomu tak výživný a divácky atraktívny film, ako Baader Meinhof Komplex. Alebo žeby bol život najlepší scenárista? Komentár č. 3500 ()
„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 ()
Střemhlav do vřavy, vyzbrojený jen svou vlastní intuicí, beze zbraně, bez přítele, který Vám bude chránit kejhák. Čas běží stejně jako vy sprintem utíkáte před policejním zásahem. Před vámi zastřelili kluka, který "jenom" přecházel přes přechod. Zabočíte za roh, okolo projde Ulrike Meinhof s parukou. Určitě to byla ona. Ani nevíte jak se to seběhlo, ale u spánku máte nyní přiložený revolver. Pachatel, kterému není vidět do obličeje zmáčkne spoušť a prostřelí Vám mozek.. Žil jsi v krutý době, teď je po tobě!__ Uli Edel jasně jede podle Greengrasova pravopisu-rukopisu. Na rozdíl od Paula měl k dispozici neuvěřitelný příběh, který ani nemohl být natočen lépe. Je napínavý, pravdivý a hlavně neskutečně diváka přikurtuje k sedačce. Ten film hodně dá (tohle téma jsem už ve škole prošvihnul, takže z vychloubání se nic nebude :)). Jako u spousty filmů si musíte chtě nechtě udělat vlastní názor na RAF. Moje stanovisko je prostý, leč někoho možná zvedne ze židle. Když to vezmu od pasu, tak první vlna (čili Baader-Meinhof) jednali s rozmyslem- snad racionálně? Měli plán, kdežto jejich druhá generace zřejmě nepochopila tu jejich ideologii. Vraždili i civilisty a jak řekl Andreas Baader: "Ti nepatří k RAF. My bychom civilisty neoddělali." Proto dopadli, tak jak dopadli. Štvaná zvěř se nakonec vždycky dostane do pasti. Závěr filmu je úžasný. Prásk! ()
Nesmlouvavá rekonstrukce, která si celou dobu drží správný odstup a přitom diváka protáhne skrz smršť dokonalé akce (otázkou zůstává, zda-li se to dá u podobného filmu takhle brát) a náhled do duší lidí, kteří založili novou formu moderní války. Němci si své historické bolesti léčí skrz filmy a dopadá to nadmíru skvěle. Široko daleko jim mohou závidět (nás nevyjímaje). ()
Příběh založení a krvavého teroristického boje RAF (Rote Armee Fraktion, nikoliv Royal Air Force) v Západním Německu v německém filmu z nedávné historie. Snímek je plný ultralevicových protikapitalistických hesel a levičáckého myšlení vůdců RAF. A to mi jako divákovi nebylo vůbec blízké, takže jsem na jejich ideje nahlížel poněkud spatra. O to větší negatrivní překvapení bylo, když jsem se z filmu dozvěděl, že u 25% mladých lidí do 30 let byly k akcím RAF sympatie a tichá podpora. Film je precizní, ale díky polodokumentární formě a četnému násilí náročný a divácky obtížněji stravitelný. Trailer: http://www.csfd.cz/film/246076-baader-meinhof-komplex/videa/ ()
Galerie (81)
Photo © Metropolitan Filmexport
Zajímavosti (14)
- Scénárista Bernd Eichinger a režisér Uli Edel za sebou mají dvě úspěšné spolupráce: My děti ze stanice ZOO (1981), příběh podle skutečné události o mladistvé dívce závislé na heroinu a Poslední útěk do Brooklynu (1989) s Jennifer Jason Leigh a Burt Youngem v hlavních rolích. (POMO)
- Stejnojmenná kniha Stefana Austa poprvé vyšla v roce 1985. Originálním způsobem přiblížila boj Rudé odbojové armády proti německému státu. Nesoudí ani neobhajuje, nevynáší žádný verdikt, morální ani faktický. Je to pouze záznam, kronika událostí, které vyvrcholily v tzv. německý podzim v roce 1977 únosem a následným osvobozením letadla společnosti Lufthansa, sebevraždami uvězněných vůdců RAF a vraždou prezidenta Asociace zaměstnanců Hannse Martina Schleyera. (POMO)
- Píseň od Deep Purple "Child In Time" zazní, když se děj filmu odehrává v roce 1969. "Child In Time" je z alba "In Rock", které ale vyšlo až v roce 1970. (FilmFan24)
Reklama