Pouta

Raz to prísť muselo (alebo aj nemuselo), češi natočili plnohodnotný film, ktorý reálne reflektuje komunistickú dobu a jej režim. Podľa slov režiséra sa jedná iba o žánrový film (triler), kde používa jeho pravidlá a jeho primárnym cieľom je diváka "trilerovo" baviť. Táto skromnosť je trochu falošná, pretože okrem zábavy ponúka omnoho viac. Hlavne mladším divákom, ktorí už ani nevedia, v čom žili ich rodičia a myslia si, že tieto časy boli "Pelíškovsky" rozprávkové a bola veľká sranda. (12.10.2012)

Špaček obsadil do svého filmu neznámé herce. Bohužel tím mne s touto třetiřadou šmírou seznámil. Ony by ty dialogy nepůsobily až tak umělohmotně, kdyby je říkal nějaký skutečný herec. Kdyby k tomu navíc byla scéna nasvícena tak, že by občas bylo vidět i něco jiného, než její střed, také by to filmu pomohlo. Zvuk byl zřejmě nejbolavější achilovkou celé téhle podivnosti. Návrat o více jak půl století, kdy hudba duní, až v okolních domech odskakují dlaždičky, ale mluvenému slovu není rozumět. Samozřejmě ne za vše může to nemehlo, které film zvučilo. Když herci patlou, ani nejlepší zvukař světa to nezachrání. Když jsem se pronudila první třičtvrtěhodinou, pojala jsem silné puzení jít pomáhat žížalám hledat si potravu. Určitě by mě to bavilo víc, než tato vulgaritami nabitá nuda. (14.11.2013)

Já, jakožto člověk režimem nepolíbený, jsem se v tomhle zvláštním filmu prostě nenašel. Celé mi to přišlo zbytečně zdlouhavé a místy velmi nudné. Prakticky kdykoliv nebyl na scéně Ondřej Malý přemáhala mě chuť to vypnout. Všechny výkony, až na dvě výjímky mi přišly maximálně amatérské. Příšerné obsazení, některé postavy mi ve svých rolích maximálně vadily. Kamera a hudba se tvářily skoro jako by se jednalo o velkofilm. Nejsem však proti udělení lva, neboť rok 2010 ( a nejen tento rok ) byl u nás filmově velmi chudý a tento film je tomu důkazem. Od odpadu film dělil pouze skvělý výkon hlavní postavy. Slabé * *. (14.05.2011)

3, 4, 5. Koukám do prázdého textového pole a sleduju blikající kurzor.. Kdyby tu byla ta možnost, jako komentář by stačil. Sleduji ho, ale vidím Antonínův obličej. 3, 4, 5. Skrze šílenství přichází poznání. Poznání ale leží na dně propasti a přináší smrt. Smrt mysli. Všechny ty loutky hrály své patetické role. A on je pozoroval. On je viděl a bylo mu z nich špatně. Cítil ten systém všude okolo sebe a bylo mu z něj na nic. Cítil ho na sobě. Ale on se jím ovládat dál nenechá, všechno to má svou logiku a v ní je klid, v ní najde spásu. Lidi, loutky, věci, které se té logice vzpírají nasměruje tam, kde je jejich místo. Všechno je tak zbytečné, povrchní, falešné. Proč existují lidé, co to ještě nevidí.. Konečky prstů se dotýká svého cíle, vysněného zatracení. Není důvod dál si hrát. Ani ta jediná, čístá, s hlavou nad úrovní toho bahna, neměla pochopení.. 3,4,5. Hledej pravdu. Definuj pravdu. Urči pravdu. Propadneš se do lži http://youtu.be/m_70AxZx9V4 (23.01.2010)

Iritující svou explikativností (řekne se vše, co se musí; ukáže se vše, co se ukázat má - a nic navíc) aneb rádobynekompromisní film pro komformisty, kteří jsou neradi vytrháváni z konceptu, ale rádi žasnou nad tu pozornost odvádějící kompozici a tam zase drsnosti v mezích českého filmu. Nevzpomínám si, kdy mě nějaký český snímek natolik krkal tím, že se vždy uchýlil k té nejjednodušší variantě, a tak - postava má lepší náladu, oblečeme ji do teplejších barev; postava má psychické problémy, zvýrazníme ruchovou stopu. To vám fakt všem stačí, že film nemá retro háv a není tragikomedie, už nesejde na motivovanosti postav a kauzálních vazbách mezi scénami, laciné efektnosti? Kde kdo vzal ten nesmysl o drsné postavě, když jde o dalšího chcípáčka (bacinká se do hlavinky o umyvadlo a hrábne mu, dýchá do pytlíku a na konci přebrodí řeku, protože na druhé straně je koncert WWW), jehož vývoj je navíc zcela nekonzistentní a jako hajzl se chová jenom v případě, když to filmu potřebuje? Jo, a proč jedna postava nosí u sebe celou dobu sprej? Aha, aby mohla něco v závěru nasprejovat na zeď ložnice druhé. A takhle vykonstruované a při zamyšlení nefunkční je v té přeceňované a nesoudržné artistní nudě vše. Přitom to není vůbec drsné a nesmlouvané, právě naopak - sex zůstává v elipsách, když dojde k násilí, tak to je buď skryto ve tmě a pro odlehčení zakončeno rádobyvtipnou hláškou ("Ukaž občanku, sračko!"), nebo je patrná neskutečnost (pálení cigaretou). Na ten opravdu účtující český biják stále čekám. (31.01.2010)