Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (388)

plakát

Star Wars: Vadná várka (2021) (seriál) 

Natažené a zbytečné. To jsou hlavní aspekty, které Bad Batch charakterizují. Clone Wars mívali 22 epizod na sérii a to je přesně počet, který by stačil odvyprávět celý příběh. Filoni a spol to roztáhli na skoro padesát epizod a já se ptám proč? Proč přešlapujeme na místě a táhneme to tři roky? Předaleká galaxie nabízí stovky příběhů a my jsme zaseklý zde. Animace je špičková, takže připomínka, že by se mohla využit k něčemu lepšímu je všudypřítomná. Filoni znovu ukázal, že není žádným Spasitelem, je spíše fanouškem, který by měl dohlížet na přežití značky a ne ji nijak rozvíjet, protože na to prostě a jednoduše nemá. Měl by pouze přiklepávat Andory Gilroyům a občas říct: „Však tu Ventress oživte, ty knihy stejně lidi moc nečtou.” Star Wars prostě chybí talentovaní tvůrci a je tristní, že ty nejlepší sehnali na komiksy a u seriálů ztrácíme divácký čas a občas je retardujeme na mentální kapacitu první třídy. Schizofrenie je taky věc, co Várku definuje. Neschopnost držet dospělejší styl a občas nesmyslně ustřeluje. V konečném důsledku to ale není průser, vlastně je to velmi fajn, ale stále to je jen matným odrazem potenciálu, které SW má a Disney je ochotný na ně dát zdroje.

plakát

Star Wars: Vadná várka - Série 3 (2024) (série) 

Třetí série je nejvíce natažená ze všech SW animáků vůbec. Navíc ani nedodá uspokojivé finále, takže se nabízí otázka, k čemu to všechno bylo? Abychom si vrátili Assajj? Abychom si připomněli, že impérium je zlé? Připravili si novou postavu do hraných projektů? Těžko říct, ale špatné to není, jen trochu k prdu.

plakát

Kaskadér (2024) 

Jestli Kaskadéra něco definuje, tak rozhodně je to láska k dělání filmů. Leitch zřejmě do určité míry vzpomínal na to, co sám ještě před pár lety dělával. A vzpomínal s velkou chutí, Fall Guy funguje parádně po akční, komediální i romantické stránce. Gosling znovu ukazuje, že je škoda, jak málo se v kinech vyskytuje a Emily Blunt, no, kdo z nás by se pro ní nenechal párkrát zapálit, že? Celý snímek je hlavně pocta k řemeslu a to si myslím udělá z filmu klasiku. Teď ještě ty Oscary pro kaskadéry by to chtělo, ju

plakát

Občanská válka (2024) 

Lepší než jsem čekal, to rozhodně. Především po režijní stránce, Garland předvádí děsivé a nepříjemné výjevy, které se dostanou pod kůži. Žádné stylové přestřelky, místo toho nepříjemné rány z kovových hlavní a všeobecné neštěstí. Dění je zachyceno vskutku realisticky a s dobrým ozvučením má člověk někdy skoro husí kůži. Druhá věc už je scénář, který zas takový banger není. Dostaneme rychlé vysvětlení, proč vlastně válka zhruba probíhá a poté se hned posouváme k různým výjevům z ní. Garland nesděluje nic nad rámcem toho, že válka je špatná a novináři v ní jsou tak trochu sebevražední blázni. Nic víc, bohužel. Politické komentáře nebo něco z podobného ranku nelze čekat. Amerika je tam čistě pro efekt a děj by se mohl odehrávat prakticky kdekoliv na světě. Hodnocení ovšem musí být kladné, jelikož intenzita zážitku dokáže převýšit jistou obsahovou prázdnotu.

plakát

Výchozí bod (2014) 

Možná kdybych byl čistě jen kolemjdoucí divák se zájmem o ezoterično, tak bych si to třeba i užil, ale takovým divákem bohužel nejsem. Momentálně se trápím x hodin v laborce s diplomkou a i když asi nezmění svět, tak je to něco, co má hlavu a patu. I Origins mi naservírovalo předlouhou expozici a když to mohlo začít být zajímavé, tak jsme přešli v duchovní blábolení. Buď tam měla být větší nadsázka nebo to mělo být pojaté zcela seriózně, tady jsme na půl cesty. A i ta půlcesta by byla ok, kdyby film fungoval třeba jako ta lovestory, jenže to tam nefunguje taktéž. Mimo Astrid si tedy nelze užít vůbec nic a to je poměrně mrzuté. Hezká hudba to nezachrání. Jo a ty lidi by mohli aspoň trochu interagovat jako lidské bytosti a ne tak random.

plakát

Neporazitelný - Série 2 (2023) (série) 

Kdyby Amazonu netrvalo vyprodukovat 8 dílů dva roky (animace je pěkná, ale S-tier to teda není) a pak je ještě tak pitomě nerozděloval na dvě půlky, tak by druhá série byla lepší zážitek, alespoň jsem si mohl druhou půlku bingenout, protože Invincible je opět velká pecka. Druhá série už nemá ten wow efekt první sezóny, kdy byl divák zaskočen, jak dobré to je, ale kvalita neklesá, právě naopak. Tentokrát je to sevřenější a intimnější jako třeba druhá série Vinland ságy, ale není to méně záživné, právě naopak. Postavy si člověk oblíbí ještě více a proto mají drsnější momenty váhu. Navíc tu jsou krásné reference na ostatní komiksy a vtipná práce s multiversy. Jediná škoda, že to nevychází anime tempem, protože tenhle příběh se hltá sám.

plakát

Opičí muž (2024) 

Ze začátku klasický revenge thriller, ke konci akční poezie. Dev Patel na tři roky zmizel, jen aby se vrátil s akční peckou, kterou možná nečekal ani on sám. Vizuálně strhující, brutální, kdy se krví nešetří a hlavně to strašně šlape. Stále je to debut, ale pokud se každý rok urodí takováhle jízda, tak sem s tím. Navíc Monkey Man má i výhodu kontrastní Indie, která akčňáku přidává na jisté surovosti. Oproti Nobody, Wickovi a dalším se tu nepoužívají pistole, naopak se to řeže vším, co je po ruce. Těším se na dvojku nebo spirituálního nástupce.

plakát

Ore dake Level Up na Ken - Season 1 (2024) (série) 

První série ze začátku zaujala, ale nakonec jsem si ji dal až celou, protože ten přelomový zážitek, který byl hypeovaný, se ze začátku nedostavil. Navíc animace kouká na kvalitu Shibuyi z JJK jen smutně z povzdálí, i když se časem zlepšuje. Solo Leveling servíruje ultimátní klučičí fantasy, kde se z obyčejného loosera můžete stát cool badassem pomocí hraní hry. A to chceš! Dějově se to začne nějak rozvíjet do šířky až v druhé polovině, takže jsem skončil s pocitem, že tohle byla jen ochutnávka. Věřím, že se genialita předlohy teprve ukáže a nezůstane se jen u fajn anime.

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Poslední příspěvek do Monsterversa je nepřekvapivě opět parádní slátanina, kdy námět zřejmě opět vymyslela ratolest některého z producentů a režisér Adam Wingard si povzdechl, načež se podíval na šek a zpět na scénář s nadějí, že díky komerčnímu úspěchu snad dostane lepší nabídku. Jednou. Nuže vydal se točit a musím říct, že si vlastně zaslouží pochvalu, protože z toho mála opět vykřesal v pohodě ukoukatelnou věc. Současné americko-čínské pojetí Godzilly (a Konga) je přinejmenším dehonestující. Zatímco amíci z Godzilly udělali památkyníčícího dobráka, Japonci se drží monster varianty a je to za mě dobře. Godzilla by se dala uchopit jako lovecraftovský horor (když se k tomu Cthulhu nikdo pořád nemá) či survival katastrofický film, místo toho je jen přitroublá řežba. Lidé zůstávají jako nutné narativní zlo a CGI je sice ok, ale je ho tolik, že živý herci jsou až nepatřičným elementem. Edwardsova Godzilla měla k dokonalosti daleko, ale byla aspoň originální. Největším kladem tohoto je pouze ještě větší docenění Minus One.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Původně jsem doufal, že sem dám jen odkaz na Homelandera říkajíc “perfect” s popiskem “nemám slov”, nakonec to bude s druhou Dunou složitější. Druhá část je pecka a jako film je to lepší (=bavilo mě víc) než první díl. Jako adaptace je ale bezpochyby mému srdci první část bližší. Tam se mírně osekávalo, aby se děj zrychlil a zjednodušil. Druhá část už, ale i dost věcí mění a někdy moc nevysvětluje. Ne, Villeneuve Dunu miluje a tohle je poctivá adaptace, ale zároveň je to režisér, který dělá Hollywoodský blockbuster nejen pro fanoušky knih. Někdy se bohužel adaptace s blockbusterem tlučou a vyhrává Hollywood. Navíc to trochu v první půlce vypadá, že Denis točí druhy díl trilogie, a že s Warnery domluvil vlastně jen dva filmy si uvědomí až v půlce, takže ta druhá je zrychlená, zatímco ta první se zbytečně někdy zdržuje. U prvního dílu byl directors cut spíš fanouškovský sen, tady by se nějakých třicet čtyřicet minut navíc v druhé půli hodilo. Přes kritiku je to ovšem masterpiece do určitě míry i splněný filmový sen, který po audiovizuální stránce nemá obdoby a jako akční sci-fi to navždy bude patřit k velikánům. A teď toho Rámu Denisi! Edit po druhém shlédnutí: Jako čtenář knihy jsem si kino napodruhé užil ještě o level výš. Osvobozen od vnímání Duny jako adaptace jsem si užil filmovou Dunu mnohem více. Nabízí se otázka, jestli podle knihy lze natočit skvělý film bez kompromisů? Zřejmě ne a Denis se s tím smířil a já teď koneckonců taky. Villeneuve nevěří na fanservis a nehází tam pojmy, které by potěšily fanoušky. Kdepak, on chce, aby si Dunu zamilovaly davy a daří se mu to. “Nezatěžuje” diváka hloubkou knižní předlohy, ale místo toho nabízí kompaktní celek. Problém se stopáží/tempem přetrvává, protože někde by se mohlo vysvětlovat víc, ale zřejmě to lidi strhává, protože  vidím na svém okolí, že někteří začínají díky filmu Dunu číst a to je sakra dobře. Zaslouží si to!