Gothard

Původně nízkorozpočtové béčko, které se mimořádně povedlo. Klasický, nepříliš překvapující scénář - skupinka lidí nouzově přistane na planetě, kde musí svést boj o život - se podařilo obohatit o řadu nápaditých scén a konec konců i o celkem propracovanou psychologickou linku některých postav. Lehce mi vadilo, že Riddick má nad ostatními tak výraznou převahu (je rychlejší, silnější a dokonce mu to i lépe myslí než všem ostatním dohromady), takže je jasné, že právě on bude tím jazýčkem na misce vah v boji o přežití, ale v rámci žánru je to stále ještě velmi únosné. Když připočteme dobrou atmosféru, zajímavou režii a slušné herecké výkony, tak vznikl film, který sice nepatří k úplným vrcholům, který však nezklame ani při opakované projekci. Palec jednoznačně nahoru.

Dlouho jsem přemýšlel, co mě na tomto filmu zaujalo, a nakonec jsem došel k závěru, že vlastně vůbec nic. Chyběla mi atmosféra, kvalitní herecké výkony, scény, které by zůstaly v paměti. A měl jsem pocit, že film je příliš dlouhý a místy až docela nudně rozvláčný (třeba scény z opičího "útulku"). Boj o most se mi zdál téměř až úsměvný - přesně podle šablony, s jakou bylo natočeno tisíc obdobných scén, a včetně likvidace záporného hrdiny (cuká se, cuká, a stejně mu to nepomůže). Ne že by ve filmu bylo něco vyloženě špatně, že by zde zápasila trapnost s hloupostí za asistence neumětělství. Ale bylo to jako když jedete metrem a díváte se okýnkem na ubíhající tunel. Vystoupíte, všechno je v pořádku, jen si nedovedete vybavit nic, čím by vás jízda zaujala.

Výborná a myslím, že velmi nedoceněná komedie. Na jedné straně je přesně taková, jak si asi představujeme renesanci, na straně druhé je krásně rozverná, cynická a místy docela tělesná. Vůbec nechápu nízká hodnocení. Vynikající Miloš Kopecký opět prokázal, že dobrou roli dokáže zahrát na hranici geniality, naprosto úžasní Jaroslav Moučka nebo Václav Sloup nebo Vladimír Brabec, na Rudolfa II. Pavla Landovského je třeba si ve stínu Jana Wericha a Císařova pekaře či Pekařova císaře zvyknout. Skvělé a místy skutečně mimořádně vtipné dialogy střídají scény lehce frivolní, ale vše do sebe dokonale zapadá. Na skvělém (tedy pardon - podle mého názoru) výsledku se samozřejmě podepsala báječná hudba, rozsáhlá výprava, řada propracovaných detailů a samozřejmě a v první řadě výborný scénář se spoustou originálních nápadů. Viděl jsem tento film mnohokrát, a vždy jsem se báječně bavil (a neomlouvá mě ani to, že jsem profesionální historik).

Podle mého jeden z nejlepších filmů Pierra Richarda. Místy až absurdní tragikomický příběh o síle peněz a o těch, kteří jim bez váhání podléhají. Otázka zní: kdo je větší zrůda: bohatý ředitel, který díky svému neomezenému bohatství bezostyšně manipuluje se svými zaměstnanci a nutí je dělat přímo absurdní věci, anebo zaměstnanci, kteří jsou z různých důvodů ochotni na diktát přistoupit a ponížit se až na dno lidské důstojnosti? A je možné koupit si za peníze opravdu všechno, třeba i lásku syna, který právě díky této výchově a prostředí, ve kterém žije, má dokonale zpřeházený žebříček hodnot? To vše zabalené do místy velmi komického hávu a vyšperkované výbornými hereckými výkony. Stojí za zhlédnutí i opakovaně.

Velmi dobrý a poněkud netradiční válečný film, který je neprávem opomíjen a ve filmografii Marlona Branda je považován až za jaksi druhořadý. Brando má roli ušitou přímo na tělo, jeho hrdina je výrazný individualista s vroubkem v kariéře, který se pod tlakem okolností zúčastní nebezpečné mise a posléze v sobě objeví celkem netušené hodnoty. Yul Brynner podává (skoro bych napsal až překvapivě) dobrý výkon. I jeho postava je napsána tak, aby se nedala okamžitě zaškatulkovat do krabiček hodný/zlý. Kolísání mezi povinností, ctí a slušností (a sklenkou alkoholu) dává tušit, že vztah Brando - Brynner ještě dozná nečekaných proměn. Ostatně Brynner hraje svou postavu tak, že nemůže být nesympatická. Divák pak jen trne, jak vše dopadne a kdo z hlavních hrdinů zaplatí cenu nejvyšší. Výborně vygradované finále se závěrem, který celkem překvapí (to byla jediná vada na tomto filmu, jinak by to bylo absolutorium).

Není to asi nejlepší film Tima Burtona, ale každopádně je to velice příjemná podívaná se spoustou burtonovských nápadů, s řadou velice vtipných a perfektně vypointovaných scén, výbornou hudbou a bezvadných hereckých výkonů. Michael Keaton je bez debat úžasný, ale ostatní role jsou rovněž skvěle obsazené a zahrané (a nemám na mysli jen ústřední pár a Winonu Ryder, ale třeba Catherine O´Harová a Jeffrey Jones jsou skvělí a jejich tanec je prostě nezapomenutelný). Je to film, který se dá shlédnou mnohokrát a divák se nikdy nebude nudit, protože černý humor je místy opravdu hodně černý, takže se prostě nelze nesmát, a záhrobní přízraky jsou natolik zajímavé, že i když víte, jak to dopadne, vždycky znovu a znovu vydržíte až do konce.

Tento film absolutně nemám rád. Je to film, který ukázal naší kinematografii cestu k stupidnímu, uřvanému humoru, podbízivosti (včetně té sexuální) a tomu nejlacinějšímu pohledu na minulost. Tvůrce neomlouvá ani fakt, že nemohli tušit, do jakých hlubin se dopracuje část naší filmové tvorby (je to vůbec tvorba?), která navázala na tento způsob "lidových komedií". Průměrnost a vesměs špatné herecké výkony jsou skoro až zarážející. Několik lepších a vtipných scén se do tohoto filmu dostalo snad jen omylem.

Noe není jednoduchý film, a rozhodně to není film špatný. Aronofsky měl k dispozici nevšední téma, které chtěl zpracovat zcela nevšedním způsobem. Možná právě tady je trošku problém, protože autorský rukopis bylo na více místech obtížné skloubit s požadavky studia. Na jedné straně tak vidíme téměř artové pasáže (je třeba ocenit dobrou práci kameramana), na druhou stranu pak akční scény jak z klasického (a místy jen průměrného) katastrofického filmu. Aronofsky nápaditě mění tempo vyprávění, poklidné záběry (příroda) střídají scény s větší dynamikou (danou rychlejším střihem a dějovým napětím). Film balancuje na hranici více žánrů, aniž by bylo jasné, kterým směrem se nakonec vydá - je to směs epického příběhu, katastrofického filmu, podivné fantasy, psychologického dramatu. Jak se zdá, většina diváků očekávala spíše přímočarý dobrodružný katastrofický film, a proto ta často nepříliš lichotivá hodnocení. Určitě nemůže zůstat nepovšimnuta vizuální stránka filmu, ta je místy skoro dech beroucí, a také způsob, jakým režisér stupňuje napětí až téměř k hranici únosnosti - aby se film poté vrátil do klidných kolejí "očistného" nového začátku. Russel Crowe je opravdu dobrý, celkem nenápadně a velmi uvěřitelně se mění z muže s vizí v posedlého maniaka, který už nedokáže reálně rozlišovat dobro a zlo. Výborná je Ema Watson, a moc se líbil nenápadný, ale bezvadný výkon Jennifer Connelly. Je to velmi osobitý film, jednoznačně hodnotit ho snad ani není možné.

Ze zkušenosti asi každý předpokládal, že dvojka bude horší než jednička, ale že to bude až takový propad, to asi čekal jen velký pesimista. Stupidní scénář plný nesmyslů, klišé a zhola nelogických okamžiků, průměrné herecké výkony, nepříliš povedené akční scény. Už úvodní automobilová honička (T. Cruise a T. Newton) dávala tušit, že tentokrát to s invencí pana scénáristy asi nebude žádná sláva (Proč právě takto? Proč?) V některých okamžicích - třeba při používání masek - film vyvolával nechtěný údiv a úsměv: kde ty masky v běhu akce agenti tak rychle připravovali? Ale třeba protagonisté měli smlouvu s firmou Fantomas, s. r. o., masky všeho druhu. Když se Thandie Newtonová dívala na Toma Cruise (pardon - Dougraye Scotta) ze vzdálenosti několika centimetrů, jak to, že rozdíl nepoznala? Ale třeba špatně viděla a byla tma a možná i mlha, že?. Závěrečná akční scéna je dlouhá a na závěr skoro až nudná (každopádně předvídatelná). Je vidět, že režisér měl velmi solidní rozpočet a mohl si dovolit řadu vizuálně zajímavých momentů - ale to je asi tak všechno, co se o tomto filmu dá říct pozitivního. Vezmeme-li v úvahu finanční prostředky a herecké zastoupení, tak to je jednoznačně velké zklamání (ale bráno podle tržeb, fanoušci a fanynky T. C. si to určitě nemysleli).

Škoda, že se scénáristé nedrželi hesla "Někdy méně je více". Celkem zajímavý nápad, který nabízel spoustu možností, tak utopili v poněkud nepřehledném a nelogickém ději. Místy silně překombinovaná zápletka se tak nevyhnula několika očividným nelogičnostem, a tak hlavní hrdina na jedné straně chápe víc, než by měl, a na straně druhé nechápe to, co je všem široko daleko zřejmé. Divák prostě musí přijmout hru, dívat se, nepřemýšlet (to je u tohoto filmu obzvláště škodlivé, protože se zaseknete asi u desáté minuty a máte po zážitku) a hlavně neptat se jak a proč - proto také měl film takový úspěch u amerického publika. Na druhou stranu film obsahuje několik opravdu povedených scén, vlezlou ústřední melodii, Tom Cruise je skutečně ve formě a Brian de Palma je zkušený profesionál (střední dobrá). Jako napínavá oddechová podívaná po náročném pracovním dnu dobré, ale nic víc. Na film těchto ambicí trošku málo, ne?