AduskaV

Během scény v nočním klubu hraje na pozadí instrumentální verze písně „I'm a Believer“ od skupiny The Monkees.

Terence Davies četl před natáčením šest biografií Emily Dickinson a myslí si, že byla génius. Cynthia Nixon také četla několik jejích biografií, aby se dostala do role a našla několik rozporů, které vítala, jelikož si alespoň mohla vybrat svou oblíbenou verzi.

Terence Davies se poprvé setkal s Cynthií Nixon na konkurzu, kdy se ucházela o roli v komedii „Mad About the Boy“, která nakonec nikdy nevznikla. Nikdy na ní nezapomněl a byla to právě její podobnost s Emily Dickinson, která ji předurčila pro film.

Režisér Terence Davies se Cynthií Nixon před natáčením přiznal, že nejenže není fanouškem seriálu Sex ve městě (od r. 1998), shledává ho dokonce „zhoubným“. Sledoval prý epizodu s vypnutým zvukem a právě její reakce považoval za nejvěrnější. Podle slov režiséra reagovala Nixon na jeho upřímnost velmi zdvořile.

Název dramatu pochází z dopisu, který Charlotte Brontëová napsala svému vydavateli. Psala o setkání s mužem, který netušil, že je Currer Bell (její pseudonym), což ji vyhovovalo, jak je patrno z věty v dopisu: „What author would be without the advantage of being able to walk invisible?“ („Který autor by byl bez výhod, když může chodit neviditelný.“)

Nikdo ze sourozenců Brontëových se nedožil ani 40. roku života.

Všechny exteriéry se točily blízko Haworthu (West Yorkshire, Anglie). Interiérové scény se natáčely ve studiích v Manchesteru.

Podle slov Olivie de Havilland se s Bette Davis spřátelili až po dokončení tohoto snímku.

Scénář Carol Doyle byl inspirován novelou Henryho Jamese z roku 1880 se stejným názvem, tj. "Washingtonovo náměstí".

Film má na svědomí dvě ocenění Empire Awards, a to pro nejlepší britský film a nejlepšího nováčka, kterým byla jmenována Kelly Reilly (Caroline Bingley).

Joe Wright získal na Boston Society of Film Critics Awards ocenění v kategorii nejlepší nový filmař.