Klajnik

Nezábavnej film plnej pozérství, které je manifestováno skrze předrsnělé řečičky postav, na kterých není důvodu, aby divákovi nezáleželo. Scénář je natolik banální, že z policistů udělal neschopné imbecily, zcela nekompetentní strážit zákon, životy jiných i sebe samých, tudíž mi bylo docela příjemné, když se na policejní stanici začal dobývat vrah a postupně se jich zbavoval. Uspokojení, které jsem v tom viděl, pramenilo z jisté příznačnosti. To uspokojení bylo však příliš slabé, krátké a ani trochu nevykoupilo nedostatky všech ostatní aspektů, z nichž se film skládá. Zbytečnej film. Carnahan je uplně v prdeli. Jeho A-team z roku 2010 je skvělej film. Jeden z mých oblíbených akčních filmů. Pokud chcete zábavnej funkční a organickej akčňák, kde fungujou postavy, tak navrhuji pustit si spíše to. Od té doby totiž Carnahan nenatočil nic pořádného. PS: Frank Grillo se mi příčí.

Nečekal jsem, že budu takhle trpět a předem říkám, že je mi jedno, že Q je gay a štafeta 007 se předává černé agentce. V tom můj problém neleží. Vadí mi, že z toho udělali příšerné melodrama, které se z vyumělkovaného obsahu snaží vytěžit osudovost a donutit diváka cítit emoce. Opravují se nedostatky z nudného a neuspokojivého předchozího dílu Spectre, kde se objevila velká zločinecká organizace, která asi tahá za niťky a nyní je tu ještě větší záporák, kterej tuhle organizaci předčí a jeho osud je propojen s osudem bond girl. To jest jen jeden z příkladů, na němž demonstruji onu vyumělkovanost ve snaze to ještě jednou pořádně uzavřít, udělat velké a vzbudit v divákovi emoce. tato snaha však generovala jen příšerný kýč a tudíž jedinou emoci, kterou jsem cítil, byla úzkost z trapnosti. Bonda jsem považoval za vyspělejšího, ale zde mi byl prezentován obsah tak předvídatelný a levný, že si říkám, že to nemá daleko k romantickým slátaninám, na které kouká moje máma. Zajímavé sledovat, jak toto zpodobnění Bonda bylo představeno v Casino Royale a jak skončilo... Vím, že třeba takový Toren je tím, komu říkám "normie" - tedy nepříliš vyhraněný jedinec, postrádající vkus, zato nepostrádající sentiment a jedinec bez smyslu pro jemné rozlišování mezi podobným a nepodobným - ale stejně mi přijde zvláštní, že to na lidi může takhle emocionálně fungovat. Podle mě mají lidi Bonda prostě rádi, což je pochopitelné, ale koho reálně zajímá jeho vztah s Léou Seydoux (jméno postavy si nepamatuji, prostě bond girl)? Ti dva mezi sebou nemají téměř žádnou chemii. Momenty, kdy se jí Craig vyznává z lásky, mi přišly fakt zlé, nepřirozené a nemístné. Ono se samozřejmě nabízí, aby se Craigův Bond stal emocionálně vyspělejším, otevřenějším a ukázněnějším, ale způsob, kterým se to stalo na mě prostě nefunguje, protože to není dost dobře zpracované. Občas jsem bolestí pevně svíral víčka i si palcem a ukazováčkem tiskl kořen nosu. Pokud chtěli začít Bonda jako sociopata bojujícího za správnou věc, později šáhnoucího si na dno a ve finále se zamilujícího do dívky, tak si měli zprvu vytvořit nějakej hrubej plán příběhového oblouku a dát to někomu, kdo udrží onu soudržnost. To se však nestalo a já nyní vidím, jak se jim to rozsypalo a tento narychlo splácaný neopravdový paskvil mi byl jen zlým zážitkem, který umocňuje fakt, že to celé trvá 3 hodiny. Mělo to skončit ve dvacáté minutě, když mu do tváře bouchne hrob. Když na konci bond girl říká své dceři: "Řeknu ti o muži jménem James Bond", tak jsem ří říkal: "Řekni jí radši o někom jinym." Obhájil jsem, jak moc to obsahově nefunguje a jak moc mě to trápilo. Jsem přesvědčen, že objektivně je to obsahově špatné a každý dobrý film má počátek v dobrém scénáři. Současně ale chápu, že většině lidem to bude stačit a nějaké emoce se u nich dostaví. Přál bych si však, aby tomu tak nebylo, protože pak by tvůrci byli nuceni přistupovat k látkám méně laxně. Co se formální stránky týká, tak režijně je to sebejisté, Bond v některých momentech působí zkrátka správně (většinou jde o nějaké krátké vteřiny nějaké pohybovosti, kde se ukáže, jak tento Bond umí být smooth), gadgety baví a akční scény jsou relativně fajn - přesto však žalostně za tím, jaké monumentální akční pasáže jsem viděl v MI: Fallout či jaké nevídané věci jsem viděl v Tenetu. Série s takovou tradicí, která by měla vést, je nyní překonaná jinými špionážními filmy, aneb jak se tradice stala zátěží. Vlastně Casino i Skyfall mají oba mnohem pamětihodnější akční sekvence než to, co se odehraje zde (trailery víceméně ukázaly to nejzajímavější). Atrakce tedy nebyly dostatečně atraktivní ve srovnání s tím nejlepším a současně jsem byl po dlouhou dobu nucen trpět obsah, který mi je k posrání protivný. Pokud chcete, abych cítil emoce, napište dobrej scénář se vší hloubkou a šířkou, která je žádoucí. Takto ze mě tvůrci dostali jen odpor a dle mého zaslouženě. Nemyslím si, že jsem se svým hodnocením zaujatý. Filmy tohoto typu si vytyčují snahu diváka hlavně bavit a docilují toho různými prostředky (luxusní vybavení, krásné ženy, exotické kraje, akce, šílení záporáci...). Bondovky fakt nejsou uměním (obsah s výpovědní hodnotou vyjádřen s důrazem na estetiku), které by se snažilo předat moudrost či nějakou hlubokou lidskou zkušenost. Jasně, jde tu o nějaké poměry co se lidskosti a uvěřitelnosti týká, ale akční filmy nemohou jít tolik do hloubky, protože čas je investován do atrakce, kterou je právě ona akce. Ta vytváří napětí, které vytváří zábavnost, jejíž příslib přitáhne diváky do kin a vydělá tvůrcům peníze. Pokud je tedy bondovka filmem, který má diváky primárně bavit a já byl víceméně otravován a nuděn, tak ten film musím vyhodnotit jako neúspěšný a patřičně ho odsoudit, ať už je scéna nasvícená pěkně, CGI kvalitní a šaty pěkné či nikoli. Ještě aby tomu tak nebylo za ty prachy. Bylo to málo odvážné a současně nešlo zacelit nedostatky, které otevřel (hlavně) předchozí díl. Vůbec jsem jim to nežral. Pro mě nejhorší díl Craigova Bonda a nečekal jsem, že ve výsledku bude Spectre stravitelnější, ale vlastně to dává smysl, protože důsledky chyb se už jenom nabalovaly (podobně jako tomu bylo s novou trilogií Star Wars) a snaha to utáhnout a dojít touženého efektu na mě působilo svou vyumělkovanosti velmi zle.

Postrádá to jak hloubku, tak šířku a není to ani dost poutavé. Potenciál by tam byl, ale nebylo ho náležitě dostáno. Nakonec z toho vzešel jakž takž funkční film, který má vše potřebné, avšak nic náležitě dovedené ke skvělosti, jež by mě oslnila a upoutala. Depp se moc nepředvedl, ale nedávám to za vinu jemu. Ten film zkrátka nemá dost dobrý scénář. Přitom by to mohlo mít takovej rozsah. Hamižná korporace, znečišťování životního prostředí a následky, lidské utrpení, chudí, na které se nemyslí, morální dilema a snaha o vykoupení rozporuplné ústřední postavy. Zní to dobře, ale dobrej film jsem nedostal.

Nenadchlo. Nepodařilo se udělat ten správný dojem. Není to vizuálně ani dějově tak poutavé, přičemž předloha poskytuje návod. Namísto toho, aby se zde řešila politika a Hariho teorie, se tenhle díl příliš motá kolem citů nezajímavý (blbě zahraný) holky, která zastupuje postavu, jež je v předloze zcela někým jiným. Nezdá se mi, že by scénář psali lidi, co ví, jak s látkou pracovat, přitom ten nosnej rámec je skvělej. Měl jsem pochybnosti, jen jeden trailer působil totiž dobře, ale teď už tomu nevěřím. Zdá se, že je brzo hodnotit seriál, kterej má být vlajkovou lodí Apple+ (i proto to má lepší CGI než je asi na seriál zvykem - úroveň Witchera), ale zvěstuji tomu neúspěch. Měli to dát schopnějším lidem, který se budou více držet toho, co Asimovu předlohu činí být skvělou, a nebudou upravovat látku k vlastní škodě. Nic se mi na tom nelíbilo.

Ten způsob podání “s příručkou vás naučime, jak být jako oni” mi přišel spíše trpný. Téma se mi líbí, ale mám radši hutnější dokumenty, které jdiu více do hloubky. Tento se snaží být cool a rychle odsejpat, aby to typickému uživateli netflixu nepřišlo příliš intelektuální a náročné.

Na některé to zřejmě působí jako skvělej letní blockbuster plnej humoru a nápadů, ale kterej i přes odlehčenou náladu též nezapomíná na srdíčko. Pro mě je to nevkusná CGI patlanina plná křečovitého afektovaného humoru, blbého scénáře i kýče a špatné akce, kterou lze poznat tak, že negeneruje napětí. Horší herecké ztvárnění postav než které předvedli Taika Waititi a Lil Rey Howery jsem dlouho neviděl. Co to mělo být? Jak mluví, jak gestikulujou a to, co předvádí... Bývám zaskočen, když něco takového vidím. Tyhle nevtipní kašpary bych nechal stráží zajmout a odnést do nějaké hradní kobky k Melisse McCarthy, aby se mohli o samotě navzájem bavit, dokud neumřou hlady. Svět by tak byl ušetřen křeče, jež vyvolávají v druhých svými projevy. Úpadek. Ryan Reynold je též otravný svou umělostí. Řekl bych, že mě to zanechalo chladným, ale jsem spíš znechucen. Znechucen tím, že systém produkuje takovéhle obsahy. Lidem se to líbí, tahle formule, která je tak snadno stravitelná, jednoduchá a "vtipná", takže studia budou generovat víc takových plytkých sraček, které nadále budou znehodnocovat ducha upevňováním jejich nevkusu, vytvářením zlých návyků a postojů (kolikrát už jsem slyšel, jak někdo odmítl podívat se na B&W film, protože není barevný či nedocenil jiný film jen proto, že se u něj muselo trochu přemýšlet nebo ho obtěžovalo, že jiný film zase vyžaduje víc pozornosti, než oni byli schopni vydat, právě proto, že jsou navyklý na vizuální průjem tohoto ražení). Kvůli tomu pak kvalitní produkce není náležitě podporována, nevzniká případně se nezaplatí. Uvidíme, jak dopadne Villeneuveovo Duna a jestli vznikne pokračování, které uzavře příběh první knihy. Každopádně takový je můj postoj k těmto filmům. Považuji je za škodlivé. Věřím totiž, že škodí lidskému duchu stejně jako jisté narativy, které se vypouští do veřejného prostoru a které způsobují, že tolik lidí věří v nepravdy, což se některým stranám hodí, protože jim to generuje politický úspěch. Kultura by měla reagovat na vady skutečného světa, ale tyhle dementní filmy jenom ochromujou mysl. Diváci zkouknou Free Guy, kterej nesmírně kýčovitě odvypráví blbej příběh o sebeuvědomění, svobodě v rozhodování a pak se vyspí a další den dělají zase to, co se od nich očekává. To proto, že tyhle produkce netnou do živýho, nevyvádí lidi z jejich konformity, nejsou uměním a vlastně ani dobrou zábavou (za předpokladu, že netrpíte nevkusem - pak jsou skvělou zábavou). Vím, že peníze vládnou světu, ale tohle není udržitelné. Lidi by měli přestat dotovat Disney, číst brak, hrát online hry a další odfláklé tituly od Ubi či EA, poslouchat vyumělkovaný pop a trávit tolik času na sociálních sítích. Měli by zkrátka bažit po kvalitě. Obávám se totiž, že si jen kopeme vlastní hrob. Tohle není správná cesta. Věřím, že na tom záleží.

Strašidelné to nebylo, některé scény jsou směšné (10 poldů naběhlo rozkopat jednoho černocha) a další potencionálně divácky vděčné momenty (školní záchody) si režisérka nechala proklouznout mezi prsty. Neni to dobrý horor ani nijak zvlášť pozoruhodný film... Je to ale dobrá kritika společnoských poměrů? Spíš ne. Záměr je příliš úzký. Avšak Candyman zde má být jakýmsi metafyzickým koncentrátem hněvu všech černochů, kteří byli během historie neprávem zlynčováni, upáleni, pověšeni či zastřeleni. Nelze úspěšně popírát, že na Afričanech bylo napácháno mnoho bezpráví a je fakt, že spousta duchařských příběhů pracuje s konceptem toho, že mrtví nenachází klidu, ale když mezi řádky čtu message: "Když se spojíte jako roj včel, nebudou mít šanci a konečně dostanou co si zaslouží!" tak mi to přijde poněkud úsměvné. Problém těchto elevated hororů bývá, že nejsou dost chytré, napínavé ani žánrově zábavné.

Who is America fungovalo skvěle. Toto nikoli. Chytří Angláni mu na špek neskáčou, takže se Cohenovi mnohdy nepovede, co by rád, aby se povedlo. Některé konverzace jsou přesto docela úsměvné.

Viděl jsem klasickou verzi a podtrhuji Lynchovo slova, že s tímto filmem selhal. Obsahově i formálně špatné, neuctivé k předloze a rozbité co se uvěřitelnosti a soudržnosti týká. Opravdu špatná práce. Neuvěřitelné, že Blade Runner vyšel o 2 roky dřív a vypadá o tolik lépe. Zde nejen že nějaké trikové scény vypadají zle, ale i různá designová rozhodnutí jsou příšerná (viz. ztvárnění silového pole). MacLachtan obsazený do hlavní role je naprosto zcestným rozhodnutím. Někdy to působí jak levná telenovela, jindy jako parodie. Způsob, kterým film promlouvá k divákovi je též příšerný. Jednotlivé situace by měly organicky vyplynou ze samotného dění a obrazu, nikoli být řečeny v podobě těch věčných monologů. Avšak i dialogy mezi postavami bývají často úmorné. Vážně byl scénář tolikrát přepsán jen proto, aby nakonec byla zhotovena tato otřesná verze? Kdybych to viděl v patnácti a neslyšel nikdy o předloze, myslel bych si, že tohle je nějaká céčková televizní mrdka.

nudilo