ostravak30

Asi bych čekal, že cestování kolem světa dostane svou vlastní formu a nebude navázáno zrovna na hledání Heřmánku. Byl to teda kvaltovní oblet a Krtek během něj konečně poznal i jiného zástupce svého druhu nebo robota. Na druhé straně bych asi netušil, jak mám malé vysvětlit, že rybář rozřeže rybě břicho. To je na pohádku drsné...

Jasně, ve světě hororů už vraždilo kde co - panenka, klaun atd. Proč ne šaty. Bohužel princip toho, co se v obchodním domě vlastně odehrávalo a jaký to mělo základ mi jaksi unikl. Tím spíš, že to celé mělo ještě podtón fascinace figurínami, což mi evokovalo snímek Maniak. Jinak se děj ubíral větším počtem směrů a celé se to zase slívalo podivným způsobem dohromady. A to celé bylo zabaleno v úhledném obalu sexuálního napětí a zvrácenosti. Samozřejmě oceňuji cit pro detail a zajímavou kameru, stejně jako kostýmy, ale k čemu to, když dvě hodiny jsou prostě moc a dohromady film hraje jako mírně rozladěný orchestr. A tak jsem se alespoň dozvěděl, že Člověče,  nezlob se není jen česká hra, jak jsem si doposud myslel.

Tak to vypadá, že ve více zemích se nechtěli smířit s nacistickou porážkou. A asi nepřekvapí, že po Německu to byla i Itálie. Narážím samozřejmě na nedávno hodnocený film Salamandr. Těch, kteří chtěli návrat starých časů asi nebylo málo. A to i když se Německo rozdělilo. Za nejvíc podivné ale považuji fakt, že agent Quiller není rozhodně žádný špičkový agent. V jeho prospěch hraje hlavně štěstí a náhoda. Jinak se mu vlastně ani moc nedaří. S tím souvisí i to, pořádné akce tu mnoho není. Trošku bezradně působí i scénář, který se nejprve motá v kruhu, aby nakonec vyrazil prudce vpřed tou nejsnadnější cestou.

Dost rychle byl tento film natočen a tomu odpovídá i výsledek. Muž je utečen z vězení a dostane prášky, které svět ještě neviděl. Na základě toho si vzpomene, kam ukryl prašule. A může se jít na vyzvednutí a to se nelíbí těm, kteří by na ně také měli zálusk. To je tak v kostce vše, rozvrstveno do dvaadevadesáti minut. Akce a přestřelky se divák dočká až na konci, jinak nuda a nic moc. Film spíše připomíná epizodu nějakého seriálu, klidně bych to viděl jako Walker, Texas Ranger.

Seriálů z Ostravy přibývá jak hub po dešti a co léta nešlo, jde najednou jako po másle. V jednu chvíli vysílala Čt tři série/seriály z našeho regionu naráz. Dost mě překvapilo, že hlavní případ je inspirován skutečnou událostí, škoda, že se o ní nedozvíme víc. Třídílná série je kvalitně obsazená a stejně řemeslně i natočená. Do poslední chvíle není jasné, jak to celé dopadne. Bohužel je to jen další příklad toho, jak justice obecně zkrátka ani v 21. století nemůže postihnout všechny, i kdyby stokrát chtěla. Stejně tak znovu a znovu vidíme, že oproti běžným kriminálkám, kde jde všechno a hned, je to v reálu úplně jinak. Policisté mají stále obtížnější práci s dokazováním a pomalu je zázrak, když pachatele dokážou usvědčit a zákony a pravidla jim v tom nebrání. Není to klišé, když se řekne, že pachatelé mají větší práva než oběti a vyšetřovatelé, kdyby leckdy měli postupovat pouze v zákonných mezích by možná objasnili menší počet zločinů.

Holanďané mohou  jít dalším přímořským státům a městům příkladem. Podobné problémy řeší, nebo řešit budou, i další metropole. Nejznámější město bojující s podobným problémem jsou Benátky. Nizozemsko to vyřešilo kvalitně, ale de facto jen odložilo problém na dalších pár desetiletí. Dalším generacím ani tohle stačit nebude. Tím víc mě fascinuje, že ani v případě tak ne nevýznamného státu nedojde k hlasitějšímu volání po debatě, diskuzi a především řešení, které by globální oteplování zmírnilo. Nyní už totiž víme, že zastavit nelze, na to je příliš pozdě. Ale člověk, jak i historie dokázala mnohokrát, je prostě jen hlupák, který klidně řeže větev na níž stojí a místo, aby s tím přestal, začne vymýšlet na co dopadnout až začne padat.

Jak technický svět máme a kam v pokroku zašel? Bez čeho už si nedokážeme představit život? To řeší jeden z delších dílů o Krtkovi. Faktem je, že logiku mi některé sekvence vůbec nedávají. Ale nejvíc mě dostal nahý chlap s ochlupením mezi nohama. Ne, to opravdu není díl pro děti. Spíše to působí jako silvestrovská groteska s Krtkem v hlavní roli.

Jako vzpomínka hezká, ale moc přemýšlení to nedalo, zkrátka se jen vybrakoval archiv. Zařadily se různé duety a písně, pár trapných scének. Přitom výběr pořadů v nichž se objevila je jistě široký a v některých z nich bychom se o ní i něco dozvěděli.

Nejpozoruhodnější na filmu je samozřejmě výtvarná technika a forma zvolená k vyprávění příběhů. Černobílé postavy na pozadí s minimem barev vypráví různorodé pohádky, v nichž je ukrytá moudrost. Když se ale na jednotlivé epizody zaměříme podrobněji zjistíme, že jde vlastně o různě upravené nebo pozměněné formy dávno vymyšlených pohádek a autor tak nepřišel s ničím novým. Třeba v jednom příběhu prince rozsápe vlk, ale nikdo si nežádá jako důkaz jeho ostatky, všichni prostě věří... Celkově film působí místy jako stínohra, ale pozoruhodná, to bez debat. Trochu mi zde chybí třeba hudba.

Největší devízou seriálu jsou fiktivní postavy hrané skutečnými herci v kombinaci s těmi, kteří hrají sami sebe. Zajímavé jsou i nápady, které tvůrci použili ve vztahu ke slavným: nenávist mezi Zlatou Adamovskou a Taťjanu Medveckou, těžkopádné rodinné vztahy matka-dcera s Ivou Janžurovou, Sabinou Remundovou nebo tvůrčí rozpory, které jak se následně ukáže nejsou tak docela tvůrčí mezi režisérem Ondřejem Sokolem a hercem Michalem Dlouhým. Pro filmové a seriálové fanoušky je cenný pohled do zákulisí přípravy různorodých projektů a práce s umělci včetně tvůrců. Osobně seriál jako nějakou velkou zábavu nevidím a vtipný mi příliš nepřijde. Zůstalo to někde na pomezí komedie a vážně míněného náhledu. Škoda, že se tvůrci nerozhodli pro jedno nebo pro druhé napevno, mohl být seriál ještě lepší.