zbynek.poliv

Přesně tohle je film, který bych pustil všem, co si myslí, že animované filmy jsou pouze pro děti. A že takových mám v okolí poměrně dost. Protože When the wind blows není ani pro děti a možná ani pro většinu dospělých. Začátek filmu je poměrně úsměvný, příprava na bombardování za pomoci dvou brožurek, shánění různých ingrediencí, věcí, pomůcek a nezbytností. Jim se svým cynickým, laxně britským přístupem, vysvětluje své ženě, že je nutné postavit přístřešek pro přežití atomového útoku a je neustále peskován, aby neodřel podlahu, aby nebral ty pěkné polštáře, aby nestrhal tapety. Jenže v polovině filmu se jaderný útok stane skutečností a humoru ubývá jak stárnoucím manželům v bombou poškozeném domě, tak divákovi u obrazovky. Dochází jim voda i jídlo a začínají zjišťovat, že nemoc z ozáření není vymyšlená, i když kolem není nic cítit ani vidět. Konec je trochu k páru trochu laskavý a nenechá je před zraky diváka nedůstojně zemřít, ale i když to není vyobrazeno nebo řečeno, není těžké si to nakonec domyslet, co se stane za další dva tři dny. When the wind blows jsem našel díky dalšímu filmu, který se věnuje atomovému útoku na Anglii, Threads, který ve mě vyvolával stavy úzkosti a na který se asi raději už nikdy nepodívám. Rozdíl je v tom, že When the wind blows se zaměřuje na příběh dvou lidí, kdežto Threads je o zkáze anglické země po jaderném útoku jako takové. Ale oboje je značně znepokojující. Animace mě poměrně bavila, občasné střihy s reálnými rekvizitami působily zvláštně, ale ne nepatřičně. 8/10

Po velkých gradacích různých ocenění a slibných ohlasů jsem se na nějaký animák docela těšil. Jako velký příznivce studia Ghibli a celkově dobrých animáků (ne Ameriko, ty jsi až na chvostu v produkci kvalitních animáků) jsem začal koukat v naději na něco, abych tak řekl "oduševnělého". Nový začátek "Robinsona" s nesnázemi na bohem zapomenutém ostrově, želvě, která ho nechce z neznámého důvodu pustit pryč a zoufalství hrdiny. To mě opravdu bavilo, jeho příběh a jeho strasti. To je z mého pohledu bohužel asi jediný silnější moment vyprávění. "SPOILER ALERT" Ani přeměna želvy v ženu a následné lásce s jediným a hlavním hrdinou, jejich dítě nebo zničující tsunami, ve mě nevyvolaly ani na vteřinu pocit, že chci vidět, jak to bude dát. Vyprávění o koloběhu života mi přišlo prázdné, až nastavené a popravdě i animace mi přišla nudná. Jsem zvyklý na kvalitní stylizaci (Miyazaki,Šinkai...), kvalita provedení ale není úplně špatná, i když oči by nemusely být alespoň někdy jen černé tečky. Hudebně a zvukově ale celkem povedené. Scénářem slabé, animací trochu nudné. 4/10

Ne, že bych někdy agenta Bourna adoroval, ale ostatní filmy jsou na večerní program na Nově skvělé. Tak jsem schválně zkusil i poslední film s toliko nepříjemným, nesympatickým a namyšleným Mattem Damon. První čtvrthodinka je relativně zajímavá z pohledu davů lidí a jejich vzpouře, nepovedený atentát na agenta. I když supertechnoidní hledání, nabourávání a ovládání všech vzdálených kamer a satelitů je hodně laciné. V očekávání výpravy příběhu nebo akce, když už se jedná z velké části o akční film, jsem byl dost zklamaný. Film jako by chtěl být celý akční, bohužel když se nějaká ta akce objeví, stojí za starou Blažkovou. Ani příjezd Bourna do Ameriky nebyl moc povedený, i jako neohrožený agent bez minulosti je předvídatelný a k uzoufání nudný. Ani výprava a samotný příběh mě nijak neoslovily, a že jsem neočekával originální zápletku. Ale to nejhorší na celém filmu, je kamera. Něco tak laciného a lacině provedeného jsem neviděl už několik let doufaje v to, že už se to u žádného filmu neobjeví. Ale jo, roztřesená kamera, neustále zoom-in a zoom-out, sesekaný střih záběrů na dvě tři sekundy. Sranda stranou - rozbolela mě normálně hlava z toho šíleného střihu a zoomování. Kamera degradovala zážitek z filmu o dalších 20% dolů. Nikdy více, agente bramboro! Při nejlepší vůli 3/10

Už nějakou dobu jsem těmi Marvelovskými a DC filmovým zracováním komiksů dost přehlcený a otrávený, nicméně jsem potřeboval vidět, o kolik bude moje nejoblíbenější postava horší, než když jí hrál Heath Ledger - Joker. Z traileru na mě působil dost unyle až trapně, bez okázalé osobnosti. Bohužel vše, co bych Jokerovi vytkl v traileru, se promítlo i do filmu samotného. Joker nemá "xicht", nemá osobnost a vůbec z něj nevyzařuje ta aura vysoce inteligentního šílence, který by si s tebou dal k večeři šášaburger a pak tě nechal shodit do zásobníku s gumovými kachničkami. Které jsou naplněné arzenem a kyselinou chlorovodíkovou. Ostatní postavy v hlavní roli s krásnou Harley Quinn, jsou také stejně nudné, bez výraznější profilace nebo nějakého vlastního příběhu a podívaná tím neskutečně trpí. Tedy alespoň já jsem trpěl. Bojové scény postrádají akční švih, nudily mne. A je to celkem škoda, protože nápad Suicide Squad je skvělý, ten film má obrovský potenciál, jen je škoda,že ho tam ani režisér, ani scénárista nedokázali promítnout. Musím hodnotit jako velmi slabé a jako velký příznivce Jokera ještě slabší. Snad to Ben Affleck v budoucnu zachrání, Batman mu totiž překvapivě jde...

Osobně na mě celé univerzum Final Fantasy působí dost kýčovitě a japonci mě uchvátili spíše v jiných filmových/herních odvětvích. Nicméně Kingsglaive: Final Fantasy XV jsem dal šanci a musím řict, že mě docela překvapilo.Příběh je sice průhledný a trochu nudný hned od začátku a jeho výprava jakbysmet, ale postavy nejsou úplně špatné. A démoni jsou cool! hlavním tahákem je animace CGI, která nabírá neuvěřitelnou podobu, až jsem v některých záběrech nevěřil, že se nejedná o hraný film. Tenhle snímek musel stát neskutečnou pálku a je to jak vidět, tak slyšet, protože i nazvučení filmu je špičkové. Na tohle bych i přes tu nic moc výpravu, šel do kina.

Spoiler alert! Fincher sem, Fincher tam, spousty skvělých snímků, několik slušných a jeden vyloženě nudný. A to je přesně Gone Girl. Nevěděl jsem, na co se to vlastně budu koukat, nějaký mystery-thiller, slušně hodnocený, no proč ne. Začátek se slaďoučkými žblepty o perfektním páru, který si vidí do hlavy a bezmezně se miluje, mě popravdě vůbec nezaujal a klidně bych jej přeskočil. Pokračování v podobě zmizení a následného hledání manželky a pomalé rozuzlování případu, už byla jiná káva...jenže. Přesně v tu chvíli se divák začíná dovídat pravdu o tom, co se stalo, jak se to stalo a proč se to stalo. A tím mi film tak nějak vzal "vítr z plachet" a já se místo postupného rozklíčování situace ve filmu, začal vrtět na gauči a už už jsem čekal, že kromě vraždy boháče (která zůstala až příliš okatě naprosto nevyšetřená), přibude jedna mužská nebo ženská oběť. Ale ouha, ne, ono to dopadlo tak, jako by film chtěl být jen nudnou procházkou ke konci, který byl úplně stejný, jako ten prostředek. Celý ten případ mrchy, která chce mít svého muže v rohu, ze kterého může odejít pouze pod podmínkou, že se bude chovat a přemýšlet tak, jak to chce jeho manželka, mi prostě přišel až trapně vykonstruovaný, dokonalý a neskutečně nastavený. Možná až samolibý, libující si ve vlastní šťávičce, která teče z dobře udělaného fláku masa, které se peče přes dvě hodiny. Asi bych radši viděl klišé v podobě vězení, vraždy nebo alespoň útěku za stopami, které by nebohého Afflecka strávily za živa. Velmi slabé 2*

Fantasy...to je styl, který mě opustil v mých -nácti a ani Warcraft to nezměnil. Snad kdybych hrál přihřáté WoW (Frozen Throne byl fajn), možná bych se dostal do nudného filmového klišé-příběhu trochu víc.Ale typické zvra(t)ky typu lovestory, napravení zla revoltou leníků a tak dále, to je na mě dlouho odstátá a studená káva. Herecký výkon Travise Fimmela je jedna velká komedie, hodnotil bych jej -247 a přiteplený králíček Llane je na tom velmi podobně. A ty jejich über fantasy brnění, to mě doslova rozesmálo. Nedoučený kouzelníček, který najednou ovládá magii, která je už od pohledu "vysokou školou", k tomu snad ani nic nemusím dodávat. Na druhou stranu orkové, to byla masa ryzího tvrďáctví a brutálnosti, skvěle stylizovaní, výborně zpracovaní, parádně namaskovaní. Kdyby byl film jen s orky, dostal by ode mě film mnohem vyšší hodnocení. Jejich kohorty valící se přes nějaké trapné rytíře a králíčky zeleného Azerothu, to by mě asi přikovalo k obrazovce. Ale jinak slušné béčko, možná se podívám i na ten další díl. Někdy. Možná. Když tam bude víc badass orků a míň teplometů v brněních.

Tohle Japonské Anime je opět převlečené životní poučení, opět uřvané, opět s parádní animací, smutné, vzteklé, vtipné a skvělé. Kluk, která si prožívá těžké chvíle po rozpadu rodiny, smrti matky a novou rodinu, se málem nechá sežrat zaživa zlobou, záští a smutkem. Má ale štěstí, že jde kolem zvláštní chlupatá medvědí postava, která se kluka, jež utekl ode všech, ujal. Ten se dostane do světa, který je jako pohádka, lidé, totiž pardon, příšery, s obličeji a zvířat, jsou velmi podobní, jako lidé, jež zná se svého světa. Jen nežijí v přetechnizovaném Tokiu, ale pokorné starší době. Jeho psychický souboj s novým Mistrem, je vtipná podívaná, i když chvílemi možná až moc ukřičená, ale výborně pobavila (scéna se syrovými vajíčky je výborná). Tvrdohlavý kluk ale vlastně nebojuje pro to, aby se stal silnějším, ale aby překonal sám sebe a své zlé duchy, což je krásně vyobrazeno Bílou velrybou, což je velmi pěkný metaforický prvek, který přesvědčí diváka, že tahle pohádka nebude jen povrchní podívaná. Celkově mě film velice bavil a i když má stopáž dvě hodiny, seděl jsem u obrazovky přikovaný lépe, než by to udělala mísa čokolády a chipsů.

Dlouho jsem hledal svou cestu k rapu/hiphopu. Setrvával jsem u elektroniky, (dark) ambientu, bluegrassu, částečně metalu, DnB a všelijakých experimentů od Japonska až po Afriku. A přesně v tu dobu, kdy jsem začal objevovat oldchool rap, se zjevil film, který mi naplno ukázal historii jedné z kapel, která může za popularizaci hudby z černošských ghett. Tedy ne, že bych nestudoval historii a interprety té doby, ale Straight outta Compton mě přesvědčil, že rap má "koule" a starší věci typu N.W.A. má opravdu smysl poslouchat. Pro mě to byla příslovečná jízda, seděl jsem u monitoru a hltal budoucí hvězdy a legendy. Ano, najdou se mezery ve výpravě, v příběhu jakbysmet, ale to je spíše hnidopišství. Hodně se mi bil jak Eazy-E, tak IceCube. Za mě plný počet. Letos jsem Straight outta Compton rozhodně neviděl naposledy.

Zajimavy socialni experiment dokumentalniho stylu a absurdita ruska. Dobra kamera i herci.