Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Komedie

Recenze (44)

plakát

VALL-I (2008) 

Ač tedy upřednostňuji animáky asijské (Miyazaki), Wall-E mi připadal až neuvěřitelně dospělý. Na to, že je to americká produkce, která většinou míří svými infantilními vtípky na věkově/inteligenčně omezené publikum, mě vlastně dost bavil. Ekologický podtext mi nevadí, možná vlastně naopak. A Wall-E je vážně docela roztomilý robot, který se snaží dělat svou práci a uklízet po předešlých obyvatelích Země a při tom naráží na neznámé věci, které vtipně doplňují jinak pošmourný a docela smutný svět.

plakát

Profesionál (1981) 

Profesionál je pro mě absolutní srdcovka, stejně jako Belmondo a Morricone. Kombinace těchto veličin mi vždycky zvedne náladu. A Josse Beaumont je prostě frajer, který si hraje jak s divákem, tak s filmovými postavami, a dokáže kvalitně pobavit a zároveň být vážným a smutným. Charisma, to je přesně to, co z Belmonda stříká všude kolem něj. Absolutní vrchol francouzských kriminálek. Výtečný konec bez happyendu považuji za výrazné plus.

plakát

Ponyo z útesu nad mořem (2008) 

Abych pravdu řekl, tohle je první Miyazakiho film, který mě vyloženě nebavil, nelíbil se mi ani mě nezaujal. Děj se mi zdál až příliš nedotažený do konce, ani téma víly, která se promění v člověka, se mi nelíbí. Každá z postav má málo prostoru na můj vkus. No klukovi se to líbilo (5 let), ale jako rodiče jsme u toho usínali. Můj plyšový Totoro má velmi podobný názor. Animace je klasika Ghibli studia, jako vždy pěkná a veselá, neurazí.

plakát

Za černou duhou (2010) 

Tenhle snímek rozhodně plnit kasy v kinech nebude, přesto bych byl asi jeden z mála, kdo by si na něj šel smlsnout před plátno. Experimentální vyznění filmu, mu dává značné možnosti exprese a režisér i kameraman toho do sytosti využívají. Celková vizualizace je fantastická, práce s kamerou je naprosto špičková, hudba a zvukový doprovod je opět na velmi vysoké úrovni. Jako celek je film precizně zpracovaný a všechny jeho součásti zapadají jako ozubená kola. Zvláště tedy kamera, tu musím "vypíchnout", protože práce se světlem, filtry, ostřením, úhly a natočením objektivu, to je prostě fantazie. Příběh, pokud se tomu tak dá nazvat, je vlastně podobný nedávno uvedenému Ex Machina. Zahrnuje testovací subjekt Elena, který je podrobován testům, což se však zvrtne a vydá se na cestu lékařským komplexem... Velká škoda poslední třetiny, kdy se film přesune z parádních kulis výzkumného centra ven, kde již nedokáže fungovat, kde nedokáže podat tísnivou atmosféru vnitřních prostor. A za ty dva "pankáče", ty se tam vyloženě nehodili. Pokud by film končil ještě v komplexu, klidně uprostřed děje, experiment pro to má prostor, dal bych plný počet. Bohužel poslední scény výrazně tlačí hodnocení dolů, ale i tak jsou to 4* a zaslouženě. Pro příznivce doporučuji soundtrack, skvělá 80´s záležitost.

plakát

Šepot srdce (1995) 

První láska a rozhodování se, co v životě dál, se samozřejmě týká většiny z nás a tak nějak to patří k životu. Jsou to zvláštní časy hormonální disbalance. Nicméně příběh je celkem ohraný a banální, ale nemám k němu výhrad. Trochu mě překvapil příběh s kočkou Hubertem. Zdál se mi, že tam násilně nastrčený, nechal bych jej jen na představivosti diváka, nebo jej vystřihl úplně. Výborná scéna jamování muzikantů i přezpívaná country píseň. Animace očekávaná, příjemně detailní, pěkné pohledy na město (kéž bych se na takové klidné předměstí někdy podíval).

plakát

Vlákna (1984) (TV film) 

Husina. To je první co mě napadne při pohledu na název spojený s velmi syrovým podhledem na jadernou válku. Co prožívají hrdinové Vláken je pouze utrpení, ze kterého se vlastně nedá dostat jinak, než smrtí. Depresivní, beznadějný a velmi temný snímek, který ve mě vyvolával opravdu spousty pocitů a který si zasloužil můj velký obdiv svou surovostí. Sice zpracování je spíše "televizního" ražení, nicméně to nemá na výsledek vlastně žádný dopad. Opravdu se nejedná o nějaký akčňák s hrdinou, který dokáže vše změnit v happyend. Ne, tohle je krutá ukázka realistického pojetí něčeho tak hrůzného, jako je atomový konflikt. Pravděpodobně jediný film, který ve mě zanechal opravdu velmi hlubokou stopu na možná několik let s tím, že nevím jestli jej ještě někdy shlédnu celý.

plakát

Ex Machina (2014) 

Androidi - mé oblíbené téma na další a chutný způsob. Vezmu to spíše od druhého konce, kdy mě konečná scéna naplnila pocitem, že je to konec naroubovaný a napsaný v chvatu. /SPOILER/ Nebýt toho, že "výtvor zabije stvořitele" a tím se vlastně celý příběh posune do trochu jiné, akčnější, sféry /SPOILER_END/, byla komorní nálada, která převládala od začátku filmu, naprosto skvělá a přesně sedla spolu s interiéry, exteriéry i herci dohromady. Škoda, mít film citlivější konec, dal bych asi i 5*, takhle jsou to jen 4*.

plakát

Muž odnikud (2010) 

Slovy klasika "parádní akční jízda". Tenhle snímek mě dostal hlavně tím, že ač má příběh, který je tak v 75% amerických akčních filmů, v Ajeossi z toho dokázal režisér (a kameraman) uvařit skutečně delikátní a hutný guláš. Pro mě rozhodně velké překvapení z Korei, který žánrově překonává své Americké kolegy minimálně o jednu třídu.

plakát

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013) 

Musím se potupně přiznat k tomu, že mě tenhle blockbuster vlastně docela bavil. Líbili se mi souboje, efekty, a celkem i "Jégři". Film sice nabízí několik zcela nelogických momentů,jako je průlet skrze onu "bránu" a následná bez problémová komunikace přes vysílačku atd. ale přes to jsem se snažil nějak přenést. Velitel jednotek Jegr, Idris Elba, mi připadal jako docela sympaťák, kdežto ty dva vědátoři, to byla katastrofální role. Hodně mi to připomínalo http://www.csfd.cz/film/271125-evangelion-shin-gekijoban-ha/galerie/?type=1 který nebýt neskutečně uřvaných a otravných hrdinů, byl by celkem snesitelnou záležitostí.

plakát

Duna (1984) 

O Duně jsem hodně slyšel, očekávání byla poměrně vysoká, ač je film zařazením "béčko". Nenapadlo by mne, že se z toho vyklube taková bejkárna, že bych se snad radši díval na Ordinaci v růžové zahradě. Na tomhle filmu se mi nelíbilo snad vůbec nic. Ani kamera, ani herci a jejich výkony, ani stylizace, ani hudba (kromě úvodního tématu) a už vůbec příběh. Možná pokud by film měl opravdu oněch 5 hodin stopáže, ale to už bych nevydržel. Pro mě je Duna opravdovým zklamáním a pokud jsem si chtěl přečíst knižní předlohu, po shlédnutí tohohle snímku mě velmi rychle přešla chuť.