Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (1 885)

plakát

Probudím se včera (2012) 

Zopakuji to, co už bylo vyřčeno: Jiří Mádl je dobrý herec. Jsou tam hezké holky. I přes nafouknutou stopáž film rychle uteče. Ostatní nestojí za řeč - humorné situace se dají rozdělit na předvídatelné a hloupé, ztvárnění roku 1989 připomíná spíše bandu ochotníků, kteří našli slabikář a retro triko a celá zápletka je přinejmenším stupidní, což banalita zde prezentovaného cestování časem velkoryse umocňuje.

plakát

Zrození šampióna (2009) 

Nejsem nikterak zaujatý proti pozitivním filmům. Občas se dokonce nějakou tou sentimentální limonádou nechám dojmout rád, ale všechno má své meze. Sledování Blind Side zvyšuje svou oslňující sluníčkovostí hladinu cukru v krvi pětinásobně nad běžnou smrtelnou hranici a tváří se u toho natolik nenápadně, že mu senilní Akademie nabídla nominaci za nejlepší film. Tohle hřejivé pohlazení zkrátka hřeje tak moc, že by usmažilo i průměrného plejtváka obrovského a ve svém vlídně unylém příběhu nabízí menší vzruch až v cílové rovince (nepříliš úspěšně). Skutečný příběh, dle nějž film vznikl, je fajn, ale oblbování diváka zvolenou formou připomíná jedno nejmenované video firmy MCDonald's. Jistě, technicky vzato je všechno OK, hezky to vypadá, herci dobře hrají, svoje poselství film nese... ale co z toho, když je výsledkem plochá sladkobolná agitka - a to rozhodně příběhem úctyhodné dobrosrdečnosti nikterak nepohrdám.

plakát

Lawrence z Arábie (1962) 

První půle, alias Lawrence chrabrý a nespoutaný, je po všech stránkách úchvatná. Ta druhá, alias Lawrence zlomený a pochybující, už o něco slabší. I přes menší projevy zubu času (zvuk, místy silně afektované herectví) jde však o dílo, které zaslouženě patří do základní výbavy filmového nadšence. Kde by byla Hvězdná brána či David z Promethea, nebýt tohohle filmu...

plakát

Man (2012) 

Působí to spíše jako okatá agitka libovolné zelené organizace... čímž nepopírám, že jde o video vcelku výstižné.

plakát

Lara Croft - Tomb Raider (2001) 

Herního Tomb Raidera mám rád. Ten filmový je ovšem přesně ta záležitost, která působí jako nesnesitelně drahý vtip - ano, Lara tu sice hopsá, hledá starobylé cosi a oživuje dávné nadpřirozené síly, mnohem častěji ovšem tupě střílí a cestuje v rámci neuvěřitelně banálního (a stupidního) příběhu, aby si občas mohla zasmutnit nad mrtvým otcem a zaskotačit si se superrobotem svého nerdovského poskoka. Dvě hvězdy za nadhled a absenci výraznější nudy.

plakát

Dredd (2012) 

Činžovní zločinecké ghetto se zlotřilou maminou osvobozuje brada Karla Urbana, místy až vtipně strojová logika soudců a fešná "rookie" s vrozenou čtečkou myšlenek. Film šlape stejně neomylně jako Dredd a jeho kapesní artilerie, přičemž divák se díky krátké stopáži a suverénně odvedené práci tvůrčího týmu nestíhá nudit. Nebudu to okecávat víc, než by si dovolil průměrný soudce: Dredd je strohá akční pecka, občas slušivě omalována "slo-mo" efekty, která si s pokusem z poloviny devadesátých let arogantně vytírá řiť. He's a pass! 8/10

plakát

Jackass - naprostí šílenci (2000) (seriál) 

Banda trotlů, která propadla komercializaci idiotství. Každému dle gusta, mně ovšem na celých Jackass chybí ten nejdůležitější element - zábava.

plakát

Mama (2013) 

Mama působí jako film někoho, kdo má vedle nesporného talentu nulové zkušenosti. Andrés Muschietti celovečerně adaptoval svou tříminutovou prvotinu a kvalitativně se rozstřelil ve dví. První půle filmu je atmosférická, napínavá a do jisté míry nevyzpytatelná žánrová pecka, která ví, kdy zasadit úder v podobě standartní lekačky, kdy zasadit lekačku podpásovou a kdy děsivou scénu nechat zcela apaticky plynout v pozadí. V momentě, kdy začne titulní zlo infiltrovat plátno, sice pořád není nic ztraceno, jelikož je panímáma dostatečně škaredá svině, avšak v závěrečné třetině je už fantasmagorie příliš a střídá v objasňování jedno klišé za druhým (stará léčebna, pomatená ženská, duchové, varování/nápovědy zemřelých ve snu apod.), přičemž digitální bubák z plátna téměř nesleze. Nuda.

plakát

Nic nás nerozdělí (2012) 

Dynamický tsunami mainstream, který rychle utíká vpřed a ve finále si ani nestihnete všimnout, že byl celkem o ničem. Postkatastrofické momentky dost dobré, technicky vše prvotřídní, ve vyprávěcí rovině pouze rutinně odvedené drámo - dojmy rozporuplné, ovšem veskrze pozitivní. 7/10

plakát

Dolpo: Ztracený ráj Nepálu (2000) 

Slabost pro Nepál, Tibet, Himálaj a věci s nimi spojenými mám velkou, tenhle dokument však přináší spíše jen dost letmý ukazovací zážitek s nevzrušivým komentářem, kde se zvědavec nic moc nového nedozví. Dokumentární béčko, každopádně i za něj dík.