Adman

Miluju happy-endy a miluju fantasy. Nebudu ale naivní a nepřipouštím si že je to na plný počet. Triky vás posadí na zadek, ale myslím že jsme na to již tak zvyklí, takže nic nového. Nádherná spadlá hvězda a hezký mladík se štěstím se brodí jedním dobrodružstvím za druhým. Je to jednoduše pohádka pro dospělé, kteří se chtějí pobavit a užít si hezkou atmosféru. Rozhodně nám tu nechybí romantika, veselé momenty, napjaté chvíle, zrady a překvapení. Nadruhou stranu se Hvězdný prach bohužel nevyhnul "B"éčkovým klišé. Tak zlé to ale není, ovšem. Film doporučuji všem veselým lidem, protože po konci budou ještě veselejší. Jak jsem zmínil nazačátku a i nakonci připomínám že se nám dostalo krásného šťastného konce. To mě asi dostalo nejvíc.

Jedná se o přítomnost dnešní mladé generace. Většina z nás si tímhle prošla, tohle zažila a zná to moc dobře. Film je nakonec jakž takž dobře poslepovaná slátanina, která napovrch vypadá i hezky, ale vevnitř její kousky drží pohromadě v jeden celek jen tak tak, div se nerozpadne. Musím pochválit Jirku Mádla, který nám už tady jasně dává najevo, že není jen náhodně vybraný komparzista - věřil jsem mu každé slovo, jen tak dál. Jedná se jednoznačně o nejlepšího herce filmu v kontrastu s ostatními. Jako zvukař musím Gympl dost svrhnout. Stačí jen když řeknu že postsynchrony vůbec nesedí a jsou hrozné a k tomu tam hraje jedna písnička (Hip-Hop, nic proti) třikrát. Tomáš Vorel si rád hraje a experimentuje - a je to setsakramentsky vidět. Něco se mu povedlo a něco ne. Dokázal výborně zachytit atmosféru třídy a vztahu profesorů k žákům (jsme na SŠ), kterou jsme si jistě všichni zažili. Samozřejmě že se i hezky pobavíte, jednoduše jde o jeden z lepších českých teenagerovských počinů vůbec.

Režisér filmu, Elem Klimov, natáčel film snad bez jakékoli zodpovědnosti a bez přesdudků. Scény kde se střílí se používaly ostré náboje. Pro autentičknost nechal nahnat lidi do dřevěného domu, který pak skutečně zapálili a "jedem akce!" Občas je potřeba aby byl režicér svým způsobem trochu šílený, to ano. Ale myslím si, že všechno má své meze. Tento film, samozřejmě hlavně Klimovou zásluhou, u mě všechny meze překročil. Je to brak, který se snaží předlouhatánskými záběry vyjádřit utrpení, děsivost, realičnost a vůbec spoustu pocitů, které nejspíš ony filmové postavy prožívaly. Ano, nebyla to sranda a opravdu to bylo kruté, ale to pro mě rozhodně není důvod film začít oslavovat a chválit na nebeské výši.

U dokumentu patří k nejdůležitějším aspektům jeho téma. To, když je originální a hezky zpracované, tak dopadne třeba stejně dobře, jako toto. "S tebou, táto", se zabývá problematikou péče o děti po dozvodu. Ten pro nikoho z nás jistě nemůže byt lehkou věcí a děti poté mají problémy. Po rozvodu soudy uznají dítě otci jen v 6% případů. Musí dokazovat že umí vařit, prát, žehlit a vůbec postarat se o dítě. Zde je patrná jemná diskriminace směrem na muže. Je tu uveden konkrétní příklad otce, kterému soud uznal 3 děti. Dvě holčičky a jednoho chlapečka. Je zde bravůbně vyobrazena lidskost a dětská radost. Rodičovská láska, naproti tomu nic nechápající společnost, která jedná a vždycky bude jednat tak, aby podlehla většinovému názoru bez ohledu na názor jedince.

Tři hvězdičky si film zaslouží možná tak jen za kameru. Ta je více než skvostná. Jeden nádherný a dokonalý záběr střídá druhý. Naposledy jsem byl takto odvařený z kamery jen u filmu Markéta Lazarová. Příběh je plitký, děj občas uprdne jakýsi pokus o vtip na pokraji trapnosti (až se tomu musíme smát) a herecké výkony stojí za starou bačkoru. Postsynchrony nemálokdy vůbec nesedí a vůbec je ve filmu nadměrné množství nežádoucích maličkostí, které diváka naprosto vytrhávají z děje a snahy o soustředění vůbec. Na první pohled to vypadá, že jde o jakousi českou parodii na pohádky.

Takové dílo jsem opravdu nečekal! Na druhou stranu, kdo ano? Animovaný film je pojatý jakoby se točil dokument a ještě tak hrubě, že je občas vidět i nějaký ten mikrofon a sem tam i světlo, což působí velice autenticky. Divoké vlny mluví neuvěřitelně nevinně a diváka si získávají právě jeho zdánlivou klidností a roztomilostí, když v tom udeří jeho silná stránka, kterou je dojetí. Nerad jsem si to připouštěl, ale už v úvodním expozičním "spotu" jsem byl ohromen. Samozřejmě ne naspoledy, film má šťávu po celou dobu bez ustání. Je plný skvělých nápadů a originálních řešení scén, čehož je v poslední době pomálu, takže další plus. Plyne nám z příběhu i ponaučení, že není důležité být nejlepší nebo vyhrávat, ale hlavně mít přátele, radovat se ze života atp. Na vtipy dojde taky a to dost solidní měrou, takže tu máme ve výsledku po všech stránkách velice kvalitní snímek. Když připočtu že nezřídka zaslechnu mé oblíbené písně tak už definitivně není o čem polemizovat. Stojí za to!

Snaha o zasazení do dnešní moderní doby je víc než patrná. Občas mi i leze na nervy. Skryté reklamy jsou příšerné - jedna větší než druhá. Na druhou stranu ovšem musím smenkout před Shiou LaBeoufem. Nebýt jeho, tak je film uplný brak. Caruso na to vsadil a vyšlo mu to. V kontrastu se Sarah Roemer, která se snaží seč to jde je vidět že, se prozatím v herectví jen topí. Atmosféra je místy slušná a občas se i leknete, ale žebcyhom se na cestě domů pak nějak báli? Asi to nebylo záměrem. Rozpočtem malý film, hloubkou malý film, ale přeci je v něm něco, co ho dokáže udržet nad hladinou špatných Béček.

Tento film se musí vidět vícekrát. Já jsem na tuto nevědomost poprvé hloupě doplatil. Nevěřil jsem, že se dívám na ten samý film jaký jsem viděl posledně. Je komické, že v tak letitém filmu je používáno tisíců technik točení, které se do teďka nezměnily, nebo jsou stále kopírovány. Legendární záběry, které kritici a filmaři obdivují a rozebírají dodnes, jistě nikdy nezemřou. Příběh vypráví o minulosti známého boháče, kam se dostáváme skrze spoustu skoků do minulosti (flashbacků). Je bohatý, tak si pomyslíme co mu asi tak může chybět, má všechno. Opak je pravdou. Kaneovi postupně dochází, že materiální bohatství ho vnitřně nenaplňuje a že pravé bohatství je láska, přátelství apod. Film o lidskosti, který dojme, pobaví, zapojí naše mozky, ale hlavně stane se dle mého názoru rozhodně jedním z nejlepších co byl kdy natočen.

Když se řekne americká romantická jednohubka, tak tím se myslí film právě tohoto ražení. Po všech mírách akorát. Vážnější zápletka se šťastným koncem. Nesmí chybět malé děcko, vážná nehoda, psychická zdůrazněnost hlavní postavy a na to nasadit nějakou tu ohranou kostřičku. A hle, tady to úspěšně vyšlo, proč by ne, ale za pár hodin vám film poněkud zmizí z paměti a už se nikdy nevrátí.

Vynikající snímek točený za podmínek, které s dnešní dobou jen těžko srovnávat. Film byl stvořen roku 1920, kdy se ještě o zvuku jen snilo. Je němý a později k němu však byla dotočena jemná hudba k doladění atmosféry. Tohle je film pradědeček. Když necháme bokem technickou stránku díla, tak pokud jde o kompozici obrazu, herecké výkony a okolní subjekty, které byly jsou a na vždy zůstanou stejným problémem v jakékoli době, tak se jedná o skutečně umělecké dílo. Bohužel mi tolik nesedl a jeho snaha o dramatičnost a tamejmnost mi přijde přehnaná. Třeba po příštím shlédnutím změním názor.