lenticer

Na ten film se krásně kouká. Je vizuálně moc povedený. Oceňuju, že se odehrává v reálných stavbách (OD Kotva, Pražský okruh u Zbraslavi, Lanový most atd.) Výborná hudba. Pro mě není důležité jak moc je příběh originální. Tady mě zaujala ta stále aktuální otázka, zda je "lepší/spravedlivější/normální" když naše životy řídí náhoda/Bůh/osud nebo když to má v rukou člověk?

...vložím data do pohybu vteřinové ručičky... Sorry, to už je moc! Jinak se mi líbí všechny ty situace, ve kterých postavy volí mezi "já" a "my lidstvo" a hádejte, co vyhrává?

Film, ze kterýho bolí srdce. Skvěle napsané dialogy. Všechno tak trefně a přesně vyjádřené.

Čvančarová jako psychiatrička je úděsná. Znuděná a nafrněná bez špetky empatie a ten vůl jí balí. Nejspíš mu připomíná jeho odtažitou matku. Kolářová má příšernou paruku. Zatím mi tam nikdo není sympatický, samí studený čumáci. Kámoš policajt by mohl být větší ranař. Švehlík vypadá v taláru věrohodně, ale žádný případ ho zatím nedostal do kolen. Tak doufám, že to ještě přijde (místo toho honění se za vlastním stínem).

"Já bych ti nikdy nelhala Trumane a ani teď ti nelžu"... Všichni občas kecáme, kalkulujeme a podvádíme, patří to k životu. Ale aby něčí kompletní život byl jen lež a podvod? Kdo z nás by to rozdejchal?!

Klasika. Navíc Banderasovi to v žádným jiným filmu tak neseklo jako tady. Nejradši mám scénu v totálně vystříleným baru, kde proti sobě zůstanou jen Banderas a jeden chlap a oba berou do ruky jednu bouchačku za druhou, co se tam všude válí a v žádný už nejsou náboje.

Skvělá a výborně zahraná tečka za seriálem. Nejvíc mě, kromě pokerfejsovýho Hnátka, dostával fanatickej řiťolezec Jiřina a šišlavej lamač srdcí Jajda.

Příjemný, nijak komplikovaný a vizuálně zdařilý film. Pauhofová mi tam jako matka 17-letého kluka vůbec neseděla, otec měl příšernou paruku a vůbec tam na mě bylo až moc "veverek". Líbil se mi znovuobjevený Hartl a ten tlustej strejda ze Sněženek a machrů a taky akvabely...vůbec nechápu jak to ty holky dělaj.

Trojku jsem viděla jako první a nijak to nevadilo. Slušnej akčňák se soubojema, střilečkama a honičkama na zemi, ve vzduchu i na vodě s pěkně vygradovaným závěrem. Dobře to odsejpá a starý páky jsou pořád ve formě a oproti mlaďasům mají navíc charizma. V paměti nejvíc utkví skvělej padouch-odpadlík a legrační gumovej žvanivej Španěl. Chvílema člověk sice nedokáže identifikovat, kdo koho tam vlastně mlátí, kope, střílí...ale není to nakonec jedno?

Pro mě po dlouhé době pěkná česká pohádka. Místy až moc hudební, ale přiznávám, že minimálně tři písničky z ní si občas zanotoju a věřím, že chytí i děti a mnohem víc než nějakej nagelovanej superstár, co v noci nespí strachem z toho, kdy začne mutovat. Je v ní laskavé, i když přísné dobro a popletené, hloupé zlo.