Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (499)

plakát

Breaking In (2011) (seriál) 

Úplná sračka, kterou zachraňuje pouze Odette, její romantická linka s Harrisonem byla vcelku dobrá, ale jinak byl Breaking In po právu hned po pár dílech odříznut.

plakát

Princ a pruďas (2011) 

Co slovo to pořádná perla, s Danny McBridem v životní formě a 100% úchyláctivím na každém kroku, ale stejnak to nestačí na kvalitní zážitek. Připadá mi, že David Gordon Green značně selhává natočit cokoli, co dává v konečně formě smysl a je aspoň trochu kompaktní. Kadence vtipů je bezkonkurenční, ale komerční snaha se zalíbit všemi těmi digitálními triky (50 milionu rozpočet) je v rozporu s Francovým postavením a politicky nekorektními dialogy.

plakát

The Wire - Špína Baltimoru (2002) (seriál) 

Jakýkoli jiný seriál s kolonkou KRIMI se musí cítit ve srovnání s The Wire nepatřičně, slovo HLOUBKA totiž dostává nový význam. Všechny postavy, záporné i méně záporné (kladná postava se s Špínou Baltimoru neslučuje), všechen děj tvoří mozaiku ukazující životní poměry na dně i blízko dna. Dno, kterému je prakticky nemožné uniknout. The Wire není poznamenaný jakoukoli politickou korektností, scénář i v páté sezoně ohromuje svými dějovými zvraty, psaný skutečnými odborníky. Tedy lidmi, kteří znají policejní práci skrz-naskrz a nepředhodí viníka zločinu hned na konci první episody, divák musí vyčkat pečlivě na jednom konci "drátu" společně s detektivy, opravdu geniální.

plakát

Burning Palms (2010) 

Pro fanoušky Jamie Chung může být tenhle film škodlivý, kvůli své rozkošné roztomilosti by si asi neměla vybírat tak bizarní filmové role. Burning Palms jsou v okamžicích okouzlující, ale jako celek je to totální paskvil.

plakát

Velká krize (2011) (TV film) 

Výborné zdramatizování událostí, které netřeba připomínat, na televizní obrazovce. Velkou zásluhu na výsledku má určitě plejáda všech áčkových herců a dobrá předloha. Od "Inside Job" se liší svojí nezaujatostí a neřeší vůbec odbornou stránku věci. Řeší však otázku, jak to asi ve skutečnosti mezi těmi "nelidmi" chodí - všechny konspirační teorie díky tomuto pohledu můžou být zadupány do země. Nejdůležitějším okamžikem celého dokumentu je určitě krátká scéna obsahující Paulsona a Immelta z GE (obrovský světový konglomerát), která jasně ukazuje, že pokud by ty banky padly, lidi by si druhé ráno možná ani nemohli koupit jeden usmolený rohlík v samoobsluze.

plakát

Drive Angry (2011) 

Asi jako jediný jsem cítil v Drive Angry hodně nadhledu, všichni ve štábu přeci museli vědět, že to je pořádná sračka, tak to schválně přepálili. Polovinu filmu tvoří stylové scény, které sice pohromady vypadají směšně, ale i u toho se dá dostatečně zabavit. Divák, který se aspoň jednou za rok těší na nějakou tu vlasovou ekvilibristiku od mistra Cage, musí být spokojen. Já jsem rozhodně byl s Nicolasem "KoukámJakoPes" Cagem spokojen.

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Opravdu mi připadá, že Game of Thrones ztrácí na atmosféričnosti s všudypřítomnými teplejšími barvami, dokuď se děj odehrává ve Winterfell, digitální kamera vůbec nevadí, mrazivá atmosféra je cítit dostatečně, ale jakmile se pozornost přesune do krajin s vyšší teplotou, Game of Thrones působí více lacině a uměle než atmosféricky. Digitální kamera má své pro a proti. Jinak Sean Bean si krade většinu hereckého prostoru (očekávaně), překvapivě však i Coster-Waldau působí nesmírně výrazně a jako menší záporák je fantastický.

plakát

Exil (2011) (seriál) 

John Alexander po skvělém Zenovi přichází s další třídílnou minisérií, která není vůbec rutinní a má "něco do sebe". U Zena bodoval stylovým lookem, u Exile tvoří perfektní ponurou atmosféru v anglickém vidlákově. Johna Simma obecně rád nemám, okupuje prakticky každý britský seriál a jeho seriálové charaktery mi přijdou bez humoru a mírně přehrávané. Tady se však v ztroskotalé postavě dostatečně vyžil a i přes přehnanou pointu je Exile velice zajímavý.

plakát

Viděl jsem ďábla (2010) 

Pokud bych měl hodnotit svoje zhnusení nad zvrácenými hrátkami ve filmu tak je to za 5*, není ani od věci zapřemýšlet jestli vůbec má smysl natáčet takovýhle film - asi má. I Saw the Devil dokáže přenést na diváka takovou nepopsatelně hnusnou atmosféru, ze které není úniku v žádném možném pohledu a nikomu zdravějšímu nebude po shlédnutí dobře. Často dokáže překvapit až nepříjemně sugestivními scénami, nebo výbornou kamerovou vychytávkou v scéně s taxíkem. Ji-un Kim trochu nezvládl prostředek filmu, tam je cítit předlouhá pasáž, ale jinak je to paráda.