Světová invaze

Takovou píčovinu jsem už hodně dlouho neviděl. Film je v podstatě o tom, jak si jeden seržant vyřeší nějakou starou bolístku na duši. Ty emzáci jsou tam spíš takovej komaprs. Jinak ty emzáci jsou strašný lůzři. Letěj takovou dálku, aby si nechali nakopat prdel od nějaký politicky, rasově a genderově korektní skupinky posledních sedmi statečných. K tomu opět hromada nelogičností. Nejdřív do těch mimozemšťanů vyspyou asi 20 zásobníků z bezsprostřední blízkosti, házej po nich granáty a jim to nic neudělá a ke konci je Aaron Eckahrt sestřeluje pistolí jak plechovky. Pak různý poněkud divný střídání světlo/tma/mlha/jasno... Měl jsem chvílema nutkání dát hvězdu za některý nechtěně komický hlášky: "Musíme toho mimozemšťana rozpitvat, abychom zjistili, jak se daj zabít. - Hmm, tady je nějakej vorgán. - Já vám pomůžu. Jsem veterinářka." A nakonec finální patetická hláška: "Co tady děláte? - Už jsme po snídani." Ta mě naprosto zabila. Ale celkově to je taková píčovina, že nedám ani tu jednu hvězdu. Tohle je odpad jak vyšitej. (30.04.2012)

Grandiózní příspěvek k obřím hovězinám kapitalistického realismu, přikrytý hodně řídkou rouškou "doku-kamery" a dynamickou válečnou akcí ala Black Hawk Down. Liebesman krom občas povedených vykradaček Scotta / Bigelow naprosto selhal, ten film je absolutně nefunkční, nezajímavý, zcela postrádá emoce a doslova přetéká pekelnými dialogy, které ve zvoleném pseudo-autentickém tónu vyprávění odpudivě trčí (... nesponzoroval ten film U. S. Marine Corps náhodou?). Občas hodně zaskřípe i vizuál (odpudivé digitální figurky), ale ono to v té kakofonii všech složek zanikne. Film bez koulí, bez hlavy, bez paty a bez kouzla. Dokonalé naplnění škatulky epic fail. Četl vůbec někdo ten scénář, než tomu přiklepl rozpočet? P.S. Pro šťouraly... Kapitalistický realismus není můj výmysl, ale běžně používaný termín - na propagandistické filmy jako Den nezávislosti či právě Světová invaze opravdu pasuje (ohrožení demokratických hodnot primitivní ničivou silou z neznáma, vůdčí osobnosti z armády či politiky, které vedou kolektiv neochvějně k vítězství...) Ideologie žije dlouho a blaze... (07.03.2011)

No, tak jsme to zase vyhráli. Aby ne, když naši zem (a asi taky naši Zem) chrání US Marine Corps. Kdyby se mimozešťani bejvali trochu seznámili s filmovou produkcí strýčka mariňáka, věděli by, že začínat si něco s nejlepší khaki barvou je krajně hloupej nápad, odvolali by svůj zelenomodrožlutej úsvit, nabrali sluneční vítr do plachet a byli v sousední galaxii než bys řekl Semper Fidelis. Přitom by nemuselo být tak zle. Vždycky jsem si říkal, že bych rád viděl film, kde by nebyla klasicky celá invaze od příchodu vesmírného šmejdu až po triumfální vítězství lidské rasy, ale jen výsek, třeba jako když se točí film o jedné bitvě z 2. světové. Battle: Los Angeles ale přes svůj název je pořád jen klasickým invazním filmem, jen s tím rozdílem, že hrdinou tu není zneuznaný vědec Jeff Goldblum nebo jiný prašivý civil, ale ke všemu odhodlaná, neumdlévající, neustupující a nasnídaná četa mariňáků. I tak by se to dalo zvládnout na slušné úrovni. Hlavní problém je ovšem v tom, že je film natočen ne moc dobrým režisérem podle ne moc dobrého scénáře a s ne moc dobrou kamerou, jen to celé jistí schopná armáda filmových techniků, která pomáhá kamuflovat veškeré nedostatky, logické díry a hloupé repliky. Od neexistující taktiky cizáků v boji přes neschopnost zachytit akční scény alespoň trochu přehledně (škoda vší té promarněné technické práce) po repliky typu "jsi můj malý mariňák". Krom toho jsem tam nějak postrádal tu drtivou sílu cizáků, kteří přece měli převálcovat všechny ostatní jednotky, letectvo i pozemní základny (načež si pak nejsou schopní poradit s naší partou hic, kteří zvrátí zápas ve prospěch domácího týmu). Navíc je tu častá chyba podobnejch filmů - zatímco na začátku jsou emzáci takřka nezničitelní, na konci padají jako hrušky (není btw srdce spíš nalevo?). Když nejsou tvůrci schopni do filmu vsunout atmosféru a napětí vlastními silami, pomáhají si kopírováním toho, co fungovalo jinde (Distrikt 9, Zelená zóna, Vetřelci). Bohužel tím jen zdůrazňují zaostávání za schopnějšími kolegy. Ve výsledku je Světová invaze (i když ten svět zřejmě končí u Santa Monicy) jen docela nudné béčko s nezvykle vysokým rozpočtem. (10.03.2011)

Světové invaze jsem se nedočkal, v což jsem popravdě ani nedoufal, jelikož podtitul filmu zasadil dění do Los Angeles. Co je ale horší, nesledujeme bitvu o město, ale hru na schovávanou mariňácké skupiny s emzáky na ploše asi třiceti kilometrů čtverečních (pro představu L.A. má rozlohu 1290 km2). Takže jednotka se proplétá uličkami, budovami a občas popojede autobusem. Ohromně světové, že?? Dobře, postupem času začínají zpoza rohů, říms a haraburdí vykukovat neforemné části vetřelců a zahajuje se komunikace ráže 5,56 mm v intenzivních nestabilních kamerových záběrech. Avšak hlavně nastupuje fůra patetických dialogů a činů takových rozměrů, že by ji neodvezl ani dampr Liebherr T282B. Tak nějak se navíc všechno děje bez emocí, bez zapálení, prostě mě to nijak nezapojilo, několik scén či záběrů vypadá pěkně, ale nic ohromujícně a já potřebuju, aby mě film s takovým tématem dvakrát třikrát za stopáž položil, ať už monstrozitou, efekty, hláškou... nic v tomhle stylu tu není. Natočeno to není špatně, ale celkově to na mě působí jako chlazená láhev coca-coly bez coca-coly... 70 miliónů dolarů(rozpočet)/212 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/36 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (17.03.2011)

Opakování je matka moudrosti, takže kdyby někdo zapomněl, že Team America je světovej policajt, je třeba mu to každých pár let připomenout. Dalo by se říct, že kdyby se tenhle pokus o záchranu světa konal třeba v Bangladéši, nebo v Surinamu a kdyby to bylo oproštěno od tolika dementních keců, pak by to třeba mohlo atakovat i čtvrtou hvězdu (nezaměňovat se stejnojmenným seriálem české provenience). No, dobrá, trochu slevím, co třeba další záchranu světa přesunout jen někam těsně vedle, třeba do Kanady, nebo Mexika? Kuba? Aljaška? Taky nic?... No tak ne. Takže divák natěšeně (nebo vyděšeně) sleduje akci, akci, akci a pak pro změnu akci, občas rozředěnou již zmíněnými kecy, tolik připomínající projevy politických (j)elit ve chvílích, kdy je třeba stádu voličských ovcí sdělit, že bude líp (což se nikdy "z objektivních důvodů" nepovede splnit). A tak si Američané opět po letech prožijí svůj Den nezávislosti, kombinovaný s Válkou světů, přičemž už jen málokoho zaskočí, že i tenhle patetický americký blockbuster natočil režisér s německy znějícím příjmením (následujíc Emmericha a Spielberga). Pokud někdo od podobných filmů pokaždé čeká nějakou inovaci, může si z mého hodnocení odečíst hvězdičku. Pokud je někdo americký vlastenec každým coulem, co spí na polštáři z hvězd a pruhů a přikrývá se peřinou se strýčkem Samem, nebo aspoň s logy Coca-Coly či McDonalda, může si přičíst klidně i dvě hvězdy. Já se chtěl jen kouknout kvůli odreagování na nějakou sci-fi - takže za tři. (20.02.2015)