Standaa

Jonaha Hilla jsem měl doteďka škatulkovanýho jako herce v ne moc vtipnejch komediích (21 Jump Street) nebo v o něco lepších komediích (Bezva vejška, Apokalypsa v Holywoodu), ale jako režiséra a scénáristu jsem ho neznal. Musím říct, že tohle byla nádhera. Ten film dokázal něco, co už dlouho žádný jiný ne. Nepamatuju si totiž, kdy naposledy se mi stalo, že se u filmu objevily závěrečné titulky, a já byl smutnej, protože jsem chtěl ještě. Myslím, že předtím se to stalo naposled snad někdy v dětství nebo ranym dospívání. Devadesátky v Americe vnímám jako možná nejlepší timeline v dějinách lidstva na to bejt naživu (so far) a neskutečně mě ta doba fascinuje. Tady tohle mě do ní hrozně moc vtáhlo a já měl celou dobu pocit, jako bych nesledoval film, ale skutečnej život 12letýho americkýho kluka v 90. letech. Hrozně tomu pomohlo obsazení neznámejch (alespoň pro mě) herců, jelikož známý ksichty by mě vytrhly z tý iluze toho prostředí. Film nemá nijakej závratnej příběh, ale ani ho nepotřebuje. Pro lidi, co v Americe v devadesátkách žili a vyrůstali, to má být nostalgický připomenutí té doby a pro nás ostatní vhled do dospívání v tý době. Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl třeba za posledních patnáct let a Jonahovi za něj hrozně moc děkuju. Chtěl jsem tam s tou partičkou kluků strávit ještě mnohem víc času, než kolik ten film trval.

Legenda, která nikdy nesmí být zremakeována. Amerika, 80. léta, pak 50. léta, dobrá zápletka, skvělej soundtrack, nesmrtelný fórky který se ztratily v překladu (give me a tab, give me pepsi free). A asi nejkreativnější ztvárnění převrácenýho oidipovskýho komplexu, co se dá vymyslet. Btw. zajímá mě, jestli se někdy dočkáme té nedodělané verze s Ericem Stoltzem. Dvojka dějově ještě zamotanější a kvalitou schopná vyrovnat se prvnímu dílu (btw. hrozně se mi, když jsem to viděl poprvé, líbilo to kreativní dějový propojení obou dílů). Mrzí mě trochu jen to ztvárnění budoucnosti, kde místo aby se tvůrci snažili o nějakou víc realistickou představu toho, jak bude rok 2015 vypadat, tak si z toho (jak sami přiznali) udělali spíš trochu srandu. Westernovská trojka byla z celý trilogie vždycky moje nejméně oblíbená, ale pořád špičkovej film.

Já vlastně ani nevím, jestli chci ten film hodnotit pozitivně, protože jsem se během něj stihl zacrushovat do hlavní hrdinky a dostat se z toho nebylo vůbec jednoduchý :)) Jo a zajímalo by mě, co za scény a hlavně proč se u filmu jako je tenhle natáčelo v Číně.

Raimiho trilogie o pavoučím muži je něco, na čem jsem vyrůstal. Zároveň jediný tři filmy o nějakym superhrdinovi, který jsem si za život fakt oblíbil. Na ten žánr jinak vůbec nejsem, ale Raimiho Spidey byl můj dětskej hrdina. Nevím, jak moc je to věrný komiksu, ale tam kde vím že není (Spideyho ruce samy produkují pavučinu, vzhled Spideyho kostýmu) se mi změny velice líbí. Konkrétně třeba ten kostým je v týhle trilogii dokonalej: 3D lajny, tvar očí, pavouk na hrudi atd. Nic bych na něm neměnil, GOAT stuff. Tobey se na tuhle roli neskutečně hodí, určitě nejlepší Peter Parker ze všech a za mě i nejlepší Spidey (třeba Garfieldův Spidey to s těmi jokey přeháněl), tenhle se bere víc vážně a hláškuje sice míň, ale o to líp. Co se týče záporáků, ten v jedničce je určitě nejslabší. Green Goblin mě nikdy moc neoslovil, ale dal se i tak. Strašně se mi oproti těm jinejm Spidermanům líbí v Raimiho trilogii akce, která má fakt pořádný grády. Tenhle Spidey je oproti těm dalším dvěma puncher a film se mu v soubojích nebojí dát na frak, což k tomu ale patří. Žádný obletování proložený vtípkama jako Garfield nebo „všechno za mě odmaká kostým“ Holland. Taky se mi líbí, jak každej díl v trilogii přistupuje k Peterově schopnostem jinak. První je o jejich získání, ve druhym Peter život superhrdiny a tu velkou zodpovědnost s tím spojenou odmítá a prochází si existenční krizí (film ho v podstatě celou dobu trestá za to, že dělá správnou věc, a nic vám nezíská sympatie protagonisty víc než přesně tohle) a ve třetím díle naopak svoje Spidey schopnosti začne „zneužívat“, for lack of a better word. Jednička je fajn a nedokážu se rozhodnout, jestli mám radši ji nebo trojku. Nejlepší z trilogie je ale určitě dvojka, jeden z mejch neoblíbenějších filmů vůbec (scéna fightu s Octopusem a následná záchrana nadzemní tramvaje je jedna z nejlepších scén ever) plus jak už jsem zmínil, film je asi nejlepší ukázkou toho, jak vytvořit dokonalýho filmovýho protagonistu, viz toto video: https://www.youtube.com/watch?v=jVicZB5jWfo

Strašnej divnofilm. Ani pořádně nevim, co to mělo bejt, natož jak to hodnotit. Vim jenom, že se mi to nakonec zas tak moc nelíbilo, i když začátek vypadal docela slibně. Jo a těch sedm sester bylo fakt na zabití.

Po Kliku a 50x a stále poprvé je to asi nejlepší Sandlerovská komedie, co jsem viděl. Zajímavej děj, pěkná romantická zápletka a neskutečně pěkná holka jako romantickej protějšek pro Sandlera. Ti dva spolu měli neskutečnou chemii a hrozně jsem jim fandil. Jen ta scéna s těma akcionářema byla dost úsměvná a hodně přitažená za vlasy.

O celý trilogii Sequels se dá psát dlouho (konkrétně o tom, co všechno je na nich špatně). Ostatně ty videa na youtube, který Sequels kritizují, musejí mít 3x delší runtime než samotný ty filmy, aby v tom čase vůbec stihly vyjmenovat všechno, co je tam špatně. Patřím mezi ty OGs, který se nenechali opít nostalgickym rohlíkem a tuhle srágoru od Disney začali nenávidět po půl hodině sledování Force Awakens v kině a nemuseli čekat na Last Jedie, aby věděli, že je to fakt průser. Ostatně ty filmy nikdy neměly vůbec ani vzniknout. Jednak proto, že příběh Luka a těch ostatních už byl prostě po šestce hotovej a uzavřenej a měl se nechat v tý čistý, ryzí, nádherný podobě, tak jak ho všichni známe. A ne do toho kvůli prachům po třiceti let matlat, protože nedokážem přijít s ničim novym a na nostalgii se prachy rejžujou samy. V ideálnim světě se měl vyprávět úplně jinej příběh o jiných postavách z jiný doby a místa (a zrovna Star Wars svět je na to jak dělanej). Tyhle filmy neměly vzniknout ani proto, že skvělý „nerychlokvaškový“ filmy prostě nemůžou být „ordered into existence“, jak výstižně popsala jedna anglická recenze. Celá trilogie byla narychlo spíchnutá, protože Myš chtěla rychlou návratnost investice, byla vymýšlená za chodu a tvůrcům chyběla jak vlastní kreativní představa toho, co chtějí vlastně odvyprávět, tak i respekt pro ten svět. Nový Star Wars bývaly měly vzniknout jen za situace, že by byl George Lucas (nebo někdo, kdo tomu světu rozumí stejně dobře jako on a bude pravidla toho světa respektovat) múzou políben a dostal nápad na novej, unikátní příběh, kterej chce z toho světa odvyprávět. A ne kvůli prachům, ale kvůli lásce k řemeslu, kvůli touze něco předat, kvůli touze odvyprávět skvělej příběh, kterej lidi inspiruje, motivuje, nadchne, pobaví, rozesmutní, nahajpuje, překvapí a kterej bude něco víc, než jen produkt na jednu konzumaci s popcornem. Jo a přijde s něčim novym, jakkoliv je to s postupem času těžší a těžší. Ale jde to. Jestli je něco nekonečnýho, je to právě lidská fantazie. Touha odvyprávět nějakej takovej příběh je ta ryzí motivace pro filmmaking, na kterou dnešní korporátní konzumní na prachy orientovanej svět zapomněl. To bylo Star Wars. Ne tenhle neoriginální cash grab, tahle předražená hyperkorektní a hooodně špatná fan fikce, tohle whatever it was supposed to be. Je mi z toho smutno.

Jedna z těch lepších Sandlerovek. Žádnej zázrak se sice nekonal, ale zápletka je fajn a je tam několik slušnejch fórů. I mi to stálo za víc zhlédnutí, i když hlavně kvůli Jessice Biel. „Naše odpadky nejsou dost teplý.“

Asi nejvíc dokonalosti se blížící film všech dob. „Fear can hold you prisoner, hope can set you free.“

Ve své podstatě Snowboarďáci přes kopírák, jenom místo zimy a zasněžených hor slunné léto, místo snowboardu raft, přibylo holek, ubylo zapamatováníhodných hlášek, soundtrack je slabší (ale furt skvělý) a kromě příběhu o tom, jak chtěj kluci zasunout přibyla také linka s manželskou krizí rodičů jednoho z nich, která sice neurazí, ale film kvůli ní neví, jestli chce být sprostou teenagerskou komedií o prvním zásunu, nebo rodinným filmem. Suma sumárum, Snowboarďáci jsou určitě lepší (lepší soundtrack, lepší příběh, lepší fóry/hlášky, absence rodičovské linky a taky proto, že zima, sníh a snowboard jsou mi prostě bližší než léto a raft). Tohle je ale taky boží film, kterej bude navždycky spjatej s mym ranym dospívánim. Mádl a Kotek jsou hrdinové nultých let v Česku. "Dobrý den, Filip Kaštan, nemáte trochu vody?"