Galadriel

Co na tom, že Ed neměl ani špetku filmařského talentu - pokud byl ve skutečnosti jenom z poloviny takový nadšenec a dobrák jak ho zahrál Johnny Depp, musí mu prostě každý fandit. Asi tak, jak mu fandil i Tim Burton, protože jinak by o něm nemohl natočit dílo tak kouzelně nadšené (Woodův entuziasmus do natáčení a hledání financí nezná mezí), dekadentní, hrůzostrašné (mechanická chobotnice požírající Bélu Lugosiho, ovšem za absence motoru k pohybu chapadly), ale i romantické ("Víš, ještě jsem to žádné dívce na první schůzce neřekl, ale nechci, abys mě kvůli tomu opustila později - rád nosím ženské šaty" "Jsi teplej?" "Ne" "OK" "OK?" "OK" ":-)"). Popravdě řečeno - docela jsem dostala chuť si některý z Woodových filmů opatřit a podívat se, jaké vlastně jsou Glen or Glenda nebo Plan 9 From Outer Space ve skutečnosti.

Dobrý nápad (i když poinspirovaný kde se dalo), skvělá akce a inteligentní příběh (je fakt, že jde dost těžko přijmout předpoklad myšlenky - že si všichni lidé budou dobrovolně píchat emostop, ale na druhou stranu - hrozila jim smrt, kdyby to nedělali, takže těžko říct, jak by se společnost zachovala). Každopádně úžasné bojové scény, naprosto fantastická vizuální stránka (to, že nejezdí a nechodí všichni jen v černé film oživilo, ale svět zůstal stále dostatečně odlidštěný), dobře vymyšlený totalitní svět a hlavně některé konkrétní scény (z těch dětí bez emocí mě mrazilo v zádech) dělají z Equilibria velmi dobré sci-fi.

Nikdy jsem nebyla na žádném seriálu tak závislá, nikdy mi nebylo tak líto, že ten 240. díl, který sleduju, je skutečně poslední...

Musím se přiznat, že jsem ke Casinu Royale přistupovala značně skepticky a uznávám, že neprávem. Tahle Bondovka je tak jiná, jak jen může být - jediná "skutečná" akce je na začátku (a stojí za to), žádné extra vynálezy, zato spousta napětí při "obyčejném" hraní karet... Adrenalinu si člověk užije spoustu přes absenci tuny akčních scén, Bondovský duch je tam pořád někde ukrytý, přestože dostal naprosto jinou tvář. Kromě té filmové samozřejmě i hereckou - Daniel Craig je... no je ošklivej. K jeho vypracovanému tělu je jeho obličeje fakt škoda, vyměnit mu hlavu a byl by dokonalý. Na druhou stanu ale musím říct, že je jednoznačně nejlepší herec, který kdy Bonda hrál, takže občas mu ten jeho xycht i odpustím :-). Každopádně jsem se výborně bavila a značná zamotanost děje a hlavně sledování filmu v originálním znění bez titulků mě určitě časem donutí podívat se na Casino znova...

Zajímavě zpracované zákulisí v nám v podstatě neznámé kultuře, exotické prostředí a to vše neskutečně hezky a výpravně natočené. Kromě vizuální stánky je krásná i ta hudební, která sice na samostatný poslech nepůsobí moc japonsky (resp. spousta pasáží z také "východně-exotického" soundtracku Johna Williamse Sedm let v Tibetu zní dost podobně, přestože jde o naprosto jiný film z úplně jiné kultury), přesto zní nádherně nejen ve filmu, ale i na samostatný poslech (dominantní housle a cello). Bohužel film má i své zápory - jednak dost dlouhou stopáž (bylo sice pořád na co se dívat, ale po čase se i to krásné okouká) a hlavně dost stupidní příběh - exotika neexotika, jde v podstatě o normální americkou romanci (akorát místo kluka si gejša hledá cosi jako "sponzora") a na tu je víc jak 2 hodiny trochu moc. Nehledě na to, že při takovém příběhu spolu s megavýpravou a barevnými kostýmy nám tu vznikl docela pořádný kýč.

Kdybych byla britka nebo čtenářka bulvárních plátků, určitě bych dokázala ocenit to, že Tony Blair ma v bytě bordel, na dveřích pracovny malůvky od dětí a chodí ve fotbalovém dresu, smutnět nad tím, že královna je taky člověk, který si zapláče a chodí venčit psy nebo obdivovala interiéry Buckinghamského paláce a výroky typu "já se na to nemůžu koukat, kdybys mě potřebovala, najdeš mě o jedny dveře dál" (král ke královně sledující video o princezně Dianě). Jenže nejsem ani jedno, ani druhé, takže královna se pro mě stala jedním z nejnudnejších děl poslední doby. Ne špatný, ale nudný. Dokážu ocenit skvělé herce (Helen Mirren je třída a Oscara si víc než zasloužila), dokážu ocenit krásnou kameru, exteriéry i interiéry, ale nejsem tím, pro koho byl tenhle film natočen a bylo to dost poznat... Mimochodem - hodně moc by mě zajímalo, jestli tenhle film, scénář, jeho natáčení a kdovíco ještě prošlo cenzurou v Buckinghamu (můj osobní tip je že ano a že nebyla rozhodně jediná).

Žirafa, co má tak krátké nohy, že furt zakopává, umělá opice, červená karkulka, šílený věděc, svalovitý pomocník, obří kolibřík, bojující mraky... zajímavý směska, přesto nepůsobí přeplácaně. Nad faktazií některých lidí mi zůstává rozum stát, tady navíc i nad skvělým zpracováním.

Ukázka naprostého vítězství formy (která je značne minimalistická a hlavně skvělá v podání Čtvrtníčka a Lábuse, výborně podkreslená smyčcovým orchestrem s klavírem) nad obsahem. Obsah je spíš k pláči než k smíchu (vzhledem k tomu, odkud ho autoři vzali).

Bijte mě, tlučte mě, nemějte mě rádi, ale bohužel tohle není to, co bych čekala od dobrého filmu. Hvězdička za kameru, druhá za výtvarné ztvárnění a masky... Z Apocalypta naprosto neskutečně čiší snaha tvůrců o monumentálnost, důležitou výpověď, poselství a kdovíco ještě. Bohužel film se bere moc vážně na to, abych v něm cokoliv mohla brát jako nadsázku (úmyslně úsměvnou úvodní scénu s tapířími orgány nepočítám), jenže v některých okamžicích jsem se musela smát, jak byl děj neskutečně naivní. Naopak slovo "nechutnost" pro mě získalo nový rozměr - už hodně dlouho, jestli vůbec někdy, se mi nestalo, abych při sledování filmu odvracela oči. Snahou tvůrců by mělo být připoutat divákův pohled k plátnu, ne ho syrovým zobrazením všeho možného odpudit (gepard trhající obličej na kusy, krev stříkající z mozku pod čerstvě odštíplou lebeční kostí, bijící srdce vyřízlé zaživa atd. atd.). Všechnu čest maskérům, odvedli výbornou práci, jenže dívat se na ní už zas tak příjemné není, a to vydržím hodně... K dobru snímku musím ještě přiznat, že jsem se, přes značnou stopáž, vlastně ani trochu nenudila. A jednou jsem si dokonce řekla, jak je v té džungli vlastně krásně a jak je to hezky natočené (záběry u vodopádu, když zrovna nikdo nebyl na maděru), jenže většinu času vás nenapadne na něco takového vůbec myslet, protože maso a krev přebije naprosto všechno.

Všechno, co bylo na knize Iry Levina tak krásné - tajemno, alegorie, satira, dvojznačnost (v ní vlastně nevíme, jestli ty "sci-fi" náznaky jsou skutečné, nebo jestli jde jen o obraz společnosti) tady naprosto chybí. Z ironické a inteligentní knihy zbyla ne zrovna inteligentní moralitka s happy endem. Nicole Kidman se snaží, seč může, přesto mi tahle její role přišla jako jedna z nejhorších (i tak ale naprůměrná), ale není to vlastně její vina. Chyba je na straně scénáristy a režiséra, že uchopili tolik nadějnou látku z hodně špatného konce.