Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (86)

plakát

Velká hra (2017) 

Dynamicky vyprávěný životní příběh Molly Bloom nese jasný rukopis Aarona Sorkina. Příběh je rámovaný soudním procesem (podobně jako Social Network) a v příběhu se prolíná několik časových rovin, během kterých se zpětně dozvídáme podrobnosti o Mollyině velké hře. Přitažlivý námět z prostředí nejvyšších VIP kruhů je korunovaný skvělou volbou dosadit do hlavní role Jessicu Chastain, protože ona je tím hlavním hnacím motorem filmu a důvodem, proč dávám ****. Vztah mezi ní a jejím otcem mi přišel možná až zbytečně našroubovaný na hlavní dějovou linku a asi bych se bez něj obešla, ale to je pro mě asi jediná výtka jinak svižně odsýpajícího filmu.

plakát

Milada (2017) 

Milada nefunguje v narativní ani stylistické rovině. Je znát, že se při postprodukci hodně stříhalo a jednotlivé scény na sebe nenavazují, nebo jen odkazují na události, které si musíme domyslet. Čímž selhává tempo vyprávění a jakékoliv napětí se vytrácí. Výsledný dojem působí jako za sebou náhodně poskládané scénky bez pointy, ve kterých je styčným bodem pouze chladně působící postava Milady. Na stylistické úrovni pak máme množství zastaralých a neobratných prvků – zatmívačky, berličky v podobě novinových zpráv, přehnaně ilustrativní hudba, toporné a šablonovité herectví. Všechno dohromady pak ve výsledku vytváří nepovedený film, který se režisérovi rozpadá pod rukama a v divákovi nevyvolává žádné emoce, svou upachtěností a zmateností možná jen únavu. Camea českých hereckých hvězd pak jen posilují dojem snahy lacině zaujmout a rozhodnutí snímek promítat v anglickém znění s českým přízvukem je vyloženě nešťastné. Jaký má smysl vytvořit černobílé rádoby archivní záběry a nechat v nich promlouvat prezidenta Gottwalda lámanou angličtinou k českým občanům? Jakkoliv může být snaha natočit poctivý film o důležité ženě českých dějin velká, někdy prostě nestačí. A tak mě jen napadá, kolik podobných osobností v naší historii máme, aby se jejich osudy mohlo podobným způsobem plýtvat.

plakát

Lajka (2017) 

Pro koho film je? Opravdu nevím (vzhledem k promítání v odpoledních hodinách, bych tipla, že pro děti). Pro dospělé je to nudné a infantilní, pro děti taky nudné a navíc i nevhodné. Dějová linka vícemeně absentuje, fikční svět je obydlený nesympatickými a ošklivými postavami... vtipy jsou nevtipné, často nevhodné - ať už rasistické nebo prostě fakt úchylné.Film působí celkově hodně úchylným dojmem a to, že někoho rozesměje je pro mě nepochopitelné. Rusové jsou vykreslení jako neustále opilý a neschopný národ - nechápu, jak se jim podařilo dostat Lajku do vesmíru? Politické narážky krajně omšelé a pro děti samozřejmě naprosto nepochopitelné. Ani hudba nepomůže, protože jen koresponduje s neschopností filmu něco vyprávět, kromě divného soupeření zvířat a lidí. Je to fakt děsný.

plakát

Zabití posvátného jelena (2017) 

Smála jsem se skoro celou dobu... i když bych se za to možná měla stydět. Všechno je tak strašně absurdní a hlavní postavy pronášejí po celou dobu tak neuvěřitelné věcí, že to prostě jinak nešlo. Od začátku do konce vyrovnané tempo, kterému vévodí herecký výkon Barryho Keoghana. Chápu tíhu morální volby a že by to vlastně mělo být hrozně těžké a depresivní, ale nějak jsem to cítila spíš jako velmi černý humor. Pro mě zajímavější film než Lobster.

plakát

Tvář vody (2017) 

Poetická sci-fi pohádka pro dospělé, hodně barevně "del torovsky" stylizovaná, která se neštítí ukázat i ty ne vždy vizuálně hezké stránky našeho každodenního života. Film si sympaticky na nic moc nehraje, složitě nic nevypraví...kouzlo tkví v jeho fantaskní chytlavé poetice a prosté myšlence, že nikdo nechce být na ten život sám a i ten největší outsider touží jen po blízkosti někoho (nemusí to být úplně člověk :)), kdo ho bude mít rád.

plakát

Before I Fall (2017) 

Film, který využívá motivu časové smyčky - hrdina se probouzí do stále stejného dne, což známe z mnoha jiných filmů. Snímek ohranou strukturu příliš neaktualizuje, ale na jeho hru divák stejně přistoupí, protože ví, že hlavním cílem je přijít na to, co má hlavní postava v koloběhu jednoho dne změnit, aby se ze smyčky dostala ven, čímž snadno buduje naši zvědavost. Jak bude ten ideální a zlomový den vypadat a co pro to musí hlavní hrdinka udělat? Jaká vnitřní proměna ji čeká? Atmosféra filmu je poněkud ponurá a rozhodně se nejedná o veselý film, spíš naopak. Klišé v podobě tvrzení, že bychom měli žít každý den, jako ten poslední aj. jsou nám dávkována ve velkém. Přesto se v rámci teenage filmů jedná o docela fajn snímek s kvalitním hereckým obsazením.

plakát

Arytmie (2017) 

Taková lepší Ordinace v růžové zahradě. Hlavní linka sledující nefunkční vztah mladých manželů je protkána příhodami z jejich lékařské praxe. Jakkoliv mám vztahové filmy ráda, tenhle byl vyloženě otravný a proč spolu ti dva byli/nebyli mi v závěru filmu bylo už úplně jedno.

plakát

Raw (2016) 

Příběh o dospívání. Potřeba se včlenit mezi ostatní probudí v hlavní hrdince skryté tužby a chutě. Námět starý jako lidstvo samo, akorát aktualizovaný o prvky kanibalismu. Proměnu hlavní hrdinky v ženu (potažmo kanibalku) doprovází množství opravdu nepříjemných věci, které se režisérka nebála velmi sugestivně zachytit. Probouzející sexualita může mít mnoho podob a nemyslím si, že zasazení příběhu do veterinární školy je náhoda. Hrdinka na začátku příběhu přirovnává opice k lidem, přičemž se sama pak tak trochu ve zvíře mění. Film by se dal rozebírat do nekonečna a myslím, že by se našlo množství různých teorií, o čem film vlastně vypráví. Upřít se ale nedá živočišná vášeň a napětí, které na mě z plátna sálalo. PR samozřejmě přehání a podle mě i filmu tak trochu škodí.

plakát

Noční směna (2016) 

Jak už bylo řečeno - technicky trochu fail. Ale celá ta interaktivita mi zase tak nevadila, jako spíš naprosto nezvládnutý a tuctový příběh, který místy vůbec nedával smysl. Jediná zábava byla sledovat, jakým způsobem se diváci rozhodovali, i když samotná rozhodnutí často zase tak velký dopad na chod událostí neměla. Zajímavý, ale velmi nedotažený experiment, který by si zasloužil daleko víc péče... hlavně v oblasti scénáře.

plakát

Temná je noc (2016) 

Názor hned po zhlédnutí byl na **, ale přes noc se mi to trochu rozleželo v hlavě a ve finále to na mě nějakým způsobem zapůsobilo, protože jsem nad tím ještě dnes ráno přemýšlela. Atmosféra beznaděje, chytlavá hudba, přirozené herecké ztvárnění... Dějově je to slabé a chvílemi dost nuda, ale jistá "přitažlivost" se filmu upřít nedá.