Chilly00

To jsem se nechala zase nachytat... nedávno jsem tady psala hodnocení na S láskou Rosie a doufala, že nic podobného dlouho neuvidím. Pak si pustím Jak přežít single a na konci zjistím, že filmy sdílejí stejného režiséra. Tenhle film je možná o trochu lepší než S láskou Rosie, ale žádná hitparáda to teda není (soundtrack je fajn). Připomínalo mi to trochu Zas tak moc tě nežere a plno podobných romantických komedií. Jede se podle předem daného scénáře a vlastně je úplně jedno kdo s kým na konci skončí. Postrádalo to pro mě pointu - vlastně ani nevím jaká měla být hlavní myšlenka toho celého. Protože pro mě být ve vztahu neznamená současně přestat být sám sebou a neděla věci, které bych dělat chtěla. SPOILER ALERT Hlavní hrdinka v podání Johnson vlastně celý film s někým randí, aby pak dospěla k tomu, že být sám je těžké, ale dá se to naučit (budeme chodit do fitka, číst si knihy, apod) a díky tomu, že se nemusíme na nikoho vázat si splníme nejeden tajný sen. Hysterická čísla Rebel Wilson mi přišla opravdu vulgárně ošklivá a otravná. Když si k tomu připočítám ještě neúměrnou délku a násilně našroubované příběhy, vyjde mi z toho hodně slabý průměr. Příště si už musím dát na Christiana Dittera pozor.

Home invasion slasher, který je však řemeslně natočený a například odhalením tváře vraha hned na začátku překvapí. Hra na kočku a na myš jinak jede po předem určených žánrových kolejích a je to především napětí, které se režisérovi daří dobře budovat. Líbila se mi "chemie" mezi vrahem a obětí, herci zvládli své role přesvědčivě a vrah je správně "creepy". Nejedná se o nic nového pod sluncem, ale v rámci žánru člověk dostane co čeká a film pobaví. To, že není vysvětlený vrahův motiv mi ani trochu nevadilo, spíš naopak. Rozhodně lepší než klišé o těžkém dětství nebo něco podobného.

Tak je jasný, že kdyby nebylo Azize, tak by byl seriál jen dalším tlacháním o životě singles. Díky němu a jeho rodičům (opravdoví rodiče Azize) to dostává jiný, vtipnější rozměr. Mně je prostě osoba Azize strašně sympatická a humor na mě působí nenuceně, nekřečovitě. Stejně skvělé jako jeho stand up shows.

Více doslovný a polopaticky vyprávěný film jsem už dlouho neviděla. Na film jsem se hodně těšila a námět mi přišel zajímavý. Bohužel zpracování se rozpadlo scénáristům a režisérovi pod rukama a vzniknul hodně otravný film s ještě otravnější hlavní hrdinkou. Nemám nic proti Saoirse Ronan, ale tohle se jí příliš nepovedlo. Nejvíc si pamatuju scénu, kdy jezdí kolem svých rodičů na kole a fotí... tahle scéna je ve filmu asi 10krat a podesáté se mi už opravdu chtělo řvát proč. Škoda, námět byl dobrý. Ještě jsem zapomněla na trapnou vsuvku se Susan Sarandon... k tomu není do dodat.

Mám Gondryho hodně ráda a tohle pro mě bylo zklamání. Obecně nemám ráda scénáře Setha Rogena a doufám, že se Gondry na příště vyvaruje téhle spolupráce. Vůbec to nekoresponduje s tvorbou, kterou je Gondry známý a nic z jeho rukopisu jsem ve filmu nepostřehla. Pro mě to byla naprostá ztráta času. Trapné vtipy, nesympatický hlavní hrdina, nezajímavá zápletka.... zkrátka nic co by stálo za řeč a doufám, že pokračování se nedočkáme.

Když pominu naprosto předvídatelný děj, který jsme ve filmech viděli už nekolikrát (Kluci a holky, Něco jako láska, What if, ...atd), tak co mě na filmu vadilo nejvíc, byla naprostá absence jakékoliv chemie mezi hlavními představiteli. Nevěřila jsem jim to ani na chvíli. Necharismatický Sam Claflin, který mě o svých hereckých kvalitách nepřesvědčil a sice hezká, ale nemastná, neslaná Lily Collins pro mě byli největším problémem celého filmu. Když si k tomu připočítám chvílemi trapný humor, který se do scén nehodil a scénář, který nepřináší naprosto nic nového, vychází mi z toho hodně velká bída. Nutila jsem se film vůbec dodívat, jak mě to nudilo. Za mě * a doufám, že už se na nic podobného nebudu muset nikdy dívat.