charles3

Jedna ze zdařilejších domácích komedií ze začátku 80.let o dospívajících, o kterých šly tehdy v kinech většinou jenom vážnější filmy typu Dneska přišel nový kluk, Vítr v kapse, Malinový koktejl, Kluk za dvě pětky, Poslední mejdan... Komediální žánr pro tuto věkovou kategorii zde byl tehdy zastoupen prakticky pouze prvními Básníky a Sněženkami a machry, takže Cvrčkovy "kluky" lze co do zdařilosti i diváckého ohlasu řadit hned za ně :-) Čerstvě populární princezna Arabela se tu potkává s tehdy začínajícími hereckými elévy Šťastným a Maděričem a k tomu jím párkrát zazpívá u filmu rovněž debutující Michal David. K tomu menší, ale vděčné role Tomka, Karlíka, Růžičkové, F.R.Čecha... No, neberte to! U mě 60 %, ale z nostalgie jednu hvězdu přidávám. ##### Aktualizováno po opětovném shlédnutí, dokonce na plátně z filmové kopie: Ze "základu" celých 20 % a tím i jednu hvězdu ubírám. Film za těch 35 let (od minulého vidění) docela zestárnul a ztrapněl, nicméně ve svém žánru (hudební komedie či skoromuzikál) a ve své době (začátek 80.let) pořád patří na 2. místo - hned za Trhák. Stejně jako u Trháku se některé písničky mohly dočkat jak u obecenstva, tak u zaměstnanců kin kultovní obliby (To vám byl kus, Kůži svou nedáme, úvodní píseň Lenky Filipové nebo dnes již zcela zapomenuté songy Michala Davida). Celý film tak dopadl o poznání lépe než další ze stejného "ranku" Láska na druhý pohled, navzdory tomu, že tu natočil tehdy již zkušený muzikálový matador Ladislav Rychman. Takže upravuji na 60 % včetně nostalgie a tím 3 hvězdy.

Mám rád takovéto teenagerovské komedie, natočené podle mustru Báječná chvíle (zřejmě první film tohoto typu, uvedený i v českých kinech - psal se rok 1990) a které v době mého vlastního dospívání v našich kinech zatraceně chyběly. Tato má dvě výhody: jednak paradoxně "stáří", kdy podobný námět ještě nebyl tak "provařený" jako dnes i neamerickými produkcemi (srv. např. další dostupné komedie z Netflixu jako Ach, Ramono, Kdo je tady hodný kluk? nebo svým způsobem i Láska natvrdo). A druhak Jamese Franca, tehdy ještě neznámého a teprve začínajícího (rok před svým TV Jamesem Deanem a dva roky před prvním Spider-Manem). Navíc natočeno (podle copyrightu v titulcích) ve stejném roce jako první American Pie, ovšem bez erotických scén a téměř i bez fekálního humoru. Sympaticky pojatí jsou i hlavní hrdina a jeho sousedka, na rozdíl od postupně až nepochopitelně zkarikované školní krasavice Ashley. U mě 71 %, tudíž zaokrouhluji nahoru, a vidět tento film už v době svého vzniku (o letech své puberty ani nemluvě), dám možná i plný počet.

Mám rád soudní dramata a právnické thrillery, zvláště filmové, i když zrovna nemusím A.Juddovou. Tenhle film se dlouho vyvíjel poměrně dobře, dokud nezačalo být zřejmé, že si tvůrci (a možná už autor knižní předlohy) neodpustí závěrečný zvrat v duchu už vícekrát použitého "mustru" Zubaté ostří a "konečné řešení". Nebýt této překombinovanosti, hodnotím o hvězdu více. Třeba Freemanovo vystoupení u soudu s jeho dotazy na úmrtí svědků nemělo chybu...

U mě zatím nejlepší adaptace Grishama. Při včerejším (teprve) druhém shlédnutí mě zpětně překvapilo angažmá tehdy ještě málo známého a teprve se prosazujícího McConaugheyho a naopak obsazení slavného McGoohana, který o rok dříve ohromil ve Statečném srdci. Už od prvního vidění si ovšem nejsem jistý, jestli by vyznění filmu neprospělo ještě víc, kdyby někdo z KKK po osvobozujícím rozsudku Carla "sejmul". Možná si jednou přečtu knihu, zda náhodou nekončí právě takto...

Psychologické drama s vychytanou kamerou, zvukem a hereckými výkony par excellence - hlavně u Donutila a Mihulové, potěšili také Vondráček, Beretová, Křenková a ve své poslední filmové roli Martin Havelka. Věčná škoda, že jsem se k tomuto filmu nedostal už dřív a na velkém plátně. Mimochodem, českých filmů se zvukem Dolby Atmos a ke kterým je přizván Dolby konzultant (Pavel Štverák) zase tolik není...

Regulérní historický thriller, jehož zhlédnutí mě jen utvrdilo v mé nechuti k normalizačním komunistům, estébákům a ruským okupantům. Výborně napsané, zahrané i nasnímané, znepokojivou atmosféru dotváří kamera, hudba a zvuk. Za zvláštní zmínku stojí slovenský herec Dano Heriban, který nečekaně zemřel těsně před oficiální premiérou v kinech.

Další Sordiho film, kterému jsem se rozhodl dát šanci. Než jsem se k němu dostal na Netflixu, odvysílala ho se zcela novým dabingem ČT2, takže jsem dal přednost této verzi. Se Sordim mám trochu problém, jeho filmy jsou často avizovány jako komedie, ale výsledek je obyčejně takový zvláštní, melodramatický a málo vtipný. Také u tohoto filmu jde v podstatě o tři žánry v jednom - tragikomedie, melodrama a mafiánský thriller. Děj mi přišel zajímavý, ale příliš rozvláčný. Ocenil jsem patřičně dramatickou hudbu a zajímavé záběry kamery (z nichž nejvíce mě paradoxně zaujaly scény z automobilky), jinak ale tento film za 60 let notně zestárnul, částečně i vzhledem k černobílému formátu. Z naposled viděných Sordiovek (Můj syn Nero, Il diavolo a Vysoká karetní hra) mi tento přišel nejlepší, přesto nemůžu jít výš než na ***. 68 % a jako případný další Sordiho film budu volit raději nějakou čistokrevnou komedii.

Další z dnes již dlouhé řady "komedií pro TV Prima", z čehož se bohužel už stal specifický subžánr. Plakát laděný do růžova, stále stejné herecké tváře, podivné zápletky, nelogické chování hlavních postav, anglicky zpívané písně... A tato není výjimkou. Vagnerová v hlavní roli bohužel předvádí opět svůj omezený herecký rejstřík s až iritujícími úsměvy jako dosud (srv. nedávné komedie Ztraceni v ráji, Bajkeři, Řekni to psem a zvláště Matky - vítanou změnu předvedla snad pouze v Hranicích lásky), takže připravovanou Villu Lucia už vzdávám předem. Vašut je jen další variací na svého Pažouta z Románu pro ženy nebo Rudolfa z Románu pro pokročilé. Občas zazní dobrá, ale většinou spíš nucená hláška. K tomu nesmyslný název (vzhledem k ději), nesmyslné zápletky, nesmyslný konec a hlavně všudypřítomný a do očí bijící product placement. Sympaticky na mě působili pouze "tygři" Čuba s Polákem v malých rolích. Od Šmídmajera, jehož Peklo s princeznou, Probudím se včera a hlavně Případ mrtvého nebožtíka lze řadit ve svých žánrech k nadprůměru, jde o dosud nejslabší a vcelku zbytečný počin. Za mě 48 %.

Relativně sofistikovaná akčně-komediální šaráda, svým stylem částečně připomínající předchozí Pittovy filmy Mexičan, Mr. & Mrs. Smith nebo Po přečtení spalte, případně obě společné tarantinovky. Bavil jsem se dobře, potěšila i camea Z.Beetz, Ch.Tatuma, R.Reynoldse a S.Bullockové.

Zajímavý neonoir neznámého režiséra podle předlohy neznámého autora, natočený neznámými produkčními společnostmi. Něco jako chandlerovka přenesená do současnosti. Potěšila herecká účast Brodyho, Bealsové (někdejší hrdinky Flashdance), Scotta, Berkoffa (někdejšího hlavního záporáka z prvního Policajta v Beverly Hills) a mně dosud neznámé Strahovski, která by mohla být zdatnou následnicí Sharon Stoneové. Samotný děj byl přiměřeně záhadný, po celou dobu měl spád a nenašel jsem v něm zbytečné či hluché místo. Poctivé čtyři hvězdy.