fablefavorit

Pokračování legendárního anime je snad ještě profláklejší, než předchůdce sám. DBZ přišlo s konceptem "power-upů" (a nebo jej alespoň uvedlo do mainstreamu) a během seriálu je právě tento koncept využíván někdy až nezdravě často. Souboje jsou neuvěřitelně natahované, zesilování obou stran klidně zabere i 10 minut. Zhruba po první čtvrtině seriálu není během šarvátek problém zničit planetu, posléze galaxii a nakonec se diskutuje o celém univerzu. V dnešní době by se to jakožto nová manga/anime nechytlo, vzhledem k nulovému vývoji postav, příšerně nataženým bitkám a neustálém vyřvávání plic. Jelikož ale v mnoha bodech (ne-li ve všech) definoval směr shounen žánru, zaslouží si Dragon Ball svoje právoplatné místo v historii. A kdo si při sledování ani jednou nepřál být Super Saiyanem, ten by se nad sebou měl pořádně zamyslet.

Celosvětová klasika a jeden z počinů určujících směr japonské animované tvorby. Věk se na tom již do určité míry podepsal, ale přesto to má tu jiskru. Na Dragon Ball by se měl podívat každý fanda shounen žánru.

Definice dětství a dle mého názoru nejlepší seriál, co se kdy na Jetixu vysílal. Shlédnuto v původním znění i s cz dabingem, a musím říct, že navzdory typickým nedodělkům dabované verze (postava křičí, ale ozve se "a") bývá mnohdy vtipnější než originál. Jen škoda nahrazení původní hudby.

Doslova nadpozemský zážitek, který je těžké hodnotit podle standardních kritérií. Hodně lidí řekne, že Leo si Os(lovo)kára za ztvárnění Glasse nezaslouží, že se jen Akademie slitovala. Takoví nechť si svůj názor při vší úctě nacpou do řitě a nechť jej nikdy znovu nevysloví. Kdy se schopnost herce odrážela pouze na způsobu, jakým odrecituje několik vět? Hugh Glass toho během své cesty za pomstou moc nenamluví, a přesto toho svýma přízračnýma očima a pár zamručeními prodá víc, než kdokoliv jiný z hereckého osazenstva. Smekám.

Stejně jako v případě Reloaded i třetí díl těžce zaostává právě ve své výpravě. Zde to navíc získává ještě megalomanštější rozměr a tím se celá ta zmatenost ještě prohlubuje. Žádné zapamatovatelné scény mi v paměti neutkvěly a jediná věc, která se mi ve filmu skutečně líbila, byla hudba. Navras je jedním z nejlepších filmových soundtracků vůbec. Závěrečný souboj, á-la Dragon-Ball vykrádačka vyloženě antiklimatická.

Na začátku Reloaded divák zavítá do zemského jádra, o němž Tank v prvním díle vypráví. Je nám zde představeno zdejší šupáctvo v celé jeho zubožené kráse a na nějakou Matrix akci je třeba si chviličku počkat. Film obsahuje několik zapamatovatelných scén, například souboj Neo vs Smithové, Merovingian, či setkání s architektem. Zdá se mi však, že hlavně v oblasti storytellingu si bratři Wachovští (nyní sestry Wachovské) ukousli větší sousto, než byli nakonec schopní pozřít, proto mi film jako celek působí nespojitě a tak nějak zmateně. Ve výsledku to tedy nalézá balanc mezi fantastickými (leč někdy až moc umělými) bojovými scénami a relativně nezajímavým dějem.

Počin bratrů (nyní sester) Wachovských patří ke klasikám mého dětství. Tehdy jsem film ještě moc nechápal, nyní v dospělosti vím, že tu toho moc k chápání ani není. Zkrátka parádní audiovizuální jízda, která v době svého vzniku musela ohromit svým nápadem a úžasnými speciálními efekty. První a zároveň nejlepší díl celé trilogie.

Velice průměrná pohádka s ucházejícími songy v originálním znění. Nenudí, ale ani netahá.

Jakožto fanoušek mangy jsem byl z animované verze relativně zklamán. Nejenom kvůli faktu, že vyšel jen jeden season, ale kvůli obvyklému vybočování od původní předlohy. Chápu, manga té doby ještě nebyla hotová, tudíž nebylo podle čeho postupovat. Tento systém narychlo splácnutých adaptací je však dle mého názoru hrobem pro spoustu anime, jež mají potenciál, ale bohužel nikdy nedostanou příležitost jej využít. I přes výše zmíněné mohu shlédnutí Deadman Wonderland doporučit, minimálně už kvůli tomu, aby vás to navnadilo na čtení mangy.

Anime po Burtonovsku. I tak by se dal Soul Eater popsat. Art style i animaci jsem si zamiloval hned v první epizodě, a i přes některé tradiční bolístky (ale není jich tu moc) mi byl v 51 dílech naservírován velice originální zážitek. Jen škoda, že od druhé poloviny to trochu ztrácí dech a především to vybočuje od dění mangy. Jinak by to bylo na plné hodnocení.