claudel

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 4. Rozhodně zajímavý a originální námět, nechtěně jsem díky španělskému názvu odtušil pointu s nehty. Herecky mě nejvíc oslnila Jessie Buckley. Jeremy Allen White je nyní dost v kurzu, ale pro mě navždy zůstane Lipem ze Shameless. V této roli se trochu trápil, protože jeho postava byla šedivá, nudná, nemastná neslaná a doplňková. Možná by bylo zajímavější, kdyby si s Rizem Ahmedem vyměnili postavy. Hlavní zápletka by byla autentičtější a uvěřitelnější. Převládají ve mně přesto pozitivní dojmy, takových filmů zase nemáme plná kina a televize.

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 3. Film pro milovníky koňských hlav z detailu a perverzního násilí. Před sledováním Los colonos by byla určitě prospěšná malá lekce z chilské historie. Takhle jsem si souvislosti pouze domýšlel. Film se rozjíždí pomalým tempem, ale postupně graduje, závěr je zase naopak trochu únavný. Určitě si film nejvíce užijí znalci jihoamerických reálií.

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 2. Po slušném rozjezdu přišel úspěšný festivalový snímek z Japonska nabízející klasickou filmovou skládačku - divák se musí nesmírně soustředit, aby mu nic neuniklo. Tvůrci si dali opravdu záležet, takže je nutné sledovat prakticky každé slovo. A zvolená slova působí jednou velmi úsměvně, aby si divák později uvědomil, že tahle slova jsou z jiného úhlu pohledu ta nejpříhodnější. Snímek otevírá důležitá aktuální témata a podtrhuje, že bychom nad nimi nikdo neměl přivírat oči, nebo se pozeneme do katastrofy. Bolestivý, pravdivý a reálný příběh, jsem velmi spokojen, že jsem jej viděl.

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 1. Japonský animovaný film mě na úvod festivalu rozhodně nelákal, takže jasnou volbu naopak představovalo francouzské historické drama v titulní roli s polskou verzí Lili Reinhart. Netušil jsem vůbec, oč jde, nečetl jsem si předem obsah a díky tomu jsem byl překvapen. Francouzi jdou vždy s dobou, takže natočili snímek, který sice sahá do 19. století, avšak přesně tematicky zapadá do současnosti. Téma odlišnosti, bezdůvodného odsouzení většiny, boj za vlastní důstojnost, jako by někdo vystřihl z Francie, ČR nebo kteréhokoli jiného státu dneška. Námět relevantní, ale bylo potřeba nějak upravit a obohatit scénář, film představí dvě dramatické scény, ve zbytku tak nějak proplouvá a nevyvolává příliš silné emoce ani bohaté myšlenkové pochody. Herecky je zvládnutý velmi dobře, Magimelovi takové role vždy seděly, Guillauma Gouixe jsem dlouho neviděl, tak jsem ho omylem zaměnil s pohublým Menochetem. Poprvé jsem měl možnost spatřit Benjamina Biolaye, jenž dle mého soudu dominoval ve vedlejších rolích. Na úvod festivalu tedy celkem dobrý rozjezd...

Najdu si dva narkomany na Václaváku a budu je točit týden v kuse. Na to bych se nedíval ani za nic. Samozřejmě dánské superhvězdy Bodnia a Mikkelsen dodají potřebnou dávku autentičnosti a hereckého umu, ale výsledek je pro mě stejný - nuda, nuda, hnus a zbytečný film. Nepochopil jsem význam a přínos celého počinu a nevím, zda vůbec najdu sílu dát šanci dalším dílům. Dánsko mě poprvé zklamalo, nemyslel jsem si, že by k něčemu takovému mohlo vůbec někdy dojít.

Velmi povedený film, jemuž vévodí výborná hudba, nápadité kostýmy a hudebně-taneční zábava. A do toho všeho se dostává i na hraní slavných černošských herců a zpěvaček. Překvapil mě Eddie Murphy, jejž jsem dosud v žádné natolik vážné roli neviděl a zvládl ji výborně. Ze všech scén mi nejvíc utkvělo zpívaný rozkol kapely. One night only se stalo legendární, neméně působivě rezonovalo Listen.

Hana Vágnerová je na roztrhání, v mnoha českých filmech z poslední doby se objevila v hlavní či vedlejší roli. Já ji mám rád, takže mi nevadí ji vidět kdekoli. Za vším hledej ženu považuji za příjemnou oddechovku, která má možná hluché nebo lehce trapné momenty, ale celkově nepůsobí klišoidně, postavy se nevyvíjejí očekávatelným způsobem. Jediné, co tvůrci přehnali, obsazení Daniely Kolářové do role matky Zlaty Adamovské. Už na první pohled se mi to nezdálo - mezi oběma herečkami je rozdíl 13 let.

Výborná letní komedie od severských přátel, u níž jsem se několikrát od srdce zasmál. Řada povedených vtípků, dobře vykreslených postav a přímořské pohody, až jsem si sám několikrát položil otázku, jestli se na to tady nevykašlu a nepoletím na nějakou dobu do Thajska.

V českém a slovenském rybníčku takový snímek vítejme. Na Balkáně Kusturica natočil x podobných příběhů, tam už jsou zvyklí. Na můj vkus to bylo sice až moc přehnané, avšak je mi jasné, že to byl smysl. Film sklouzává často až k parodii, černočerné komedii ad absurdum.

Neviděl jsem původní film a vůbec jsem netušil, že se jedná o remake. Dostalo se mi tak slušného thrilleru splňujícího všechna kritérie, logičnosti/nelogičnosti, dostatek napětí a pár slabých lekaček. A je vtipné se podívat na Penna Badgleyho a Amber Heard mínus deset let.