Recenze (62)
Návrat idiota (1999)
Filmová báseň, která funguje... V závěru se kouzlo pomalu vytrácelo, ale scéna u oběda byla prostě perfektní.
Kawasakiho růže (2009)
Nuda, povrchnost, doslovnost... zachraňují to jen ty růžové vlasy.
Jasná hvězda (2009)
No, nevím, jsem z toho trochu rozpačitá. První polovinu filmu jsem byla s Brownem zajedno a nejradši bych Fanny nakopla - ne moc pěkná fiflena, která se jenom parádí a o poezii se začne zajímat jenom proto, že se jí líbí Keats. (Prostě pipina, která za ním šíleně dolejzá.) Další výtky mám ke scénáři, na začátku je příliš stručná expozice - vůbec jsem netušila, která bije (ostatně víc věcí nebylo vysvětlených), a závěr je oproti tomu dost rozvleklý. Líbily se mi vlastně jenom dvě věci - stará Anglie (výprava byla bezchybná) a fešák Ben Whishaw v roli básníka Keatse :)
Drool (2009)
Scénář je plný výborných hlášek, výkony herců jsou taky většinou bezvadné, ale některé scény mi přišly špatně zrežírované a proč ta dokumentární kamera? Nevím, jestli bylo záměrem udělat dramatičtější scény ještě dramatičtějšími, ale nepřišlo mi to jako dobrý nápad, nejsilnější stránkou tohoto filmu je totiž humor.
Lenin v Říjnu (1937)
Lenin v říji. Kdyby to byla parodie, čtyři hvězdičky bych přidala. Ale takhle...
Alenka v říši divů (2010)
Moc Hollywood... ale pořád ještě Burton. Ach! (Nevidět to v kině, ale na pc, možná bych šla o jednu hvězdu níž. Ale jenom možná.)
Cirque du Soleil: Quidam (1999) (divadelní záznam)
...a to mám pro nový cirkus slabost. Vytkla bych asi to, že hudba byla místy slabší a některé akrobatické kousky ztrácely dynamiku. Přesto to byl úchvatný zažitek, být uvnitř a mít VIP místo, asi bych byla v transu.
Avatar (2009)
Intolerance o sto let (a milion technických inovací) později. Trocha vtipu, hodně akce a přemíra patosu. Nemám ráda filmy, ve kterých se hrdinové vždycky vyhnou kulce, vždycky jsou na poslední chvíli nějakým zázrakem zachráněni a pokud někdy umřou, pak jedině hrdinně v důstojné situaci a za dostatku pozornosti. Černobílé, povrchní. Měla jsem pocit, jako bych hrála pouhou scifi počítačovou hru. Něco takového už tady bylo stokrát, tohle je jen vizuálně povedenější - jakmile dosáhnou další filmy téhle úrovně grafiky, zbyde jenom průměrná kombinace střílečky a lovestory.
Zoufalci (2009)
Uvěřitelné postavy a dialogy - konečně! Jen škoda, že film nespěje k žádnému vyvrcholení.
Válečný den (1942)
Cha cha. Klavír na bojišti mě dostal!