Nudný a zbytečný film na námět, kteří jiní natočili dřív a lépe... Jediné, co na filmu stojí za vidění, je výkon Hopkinse. I když o hlavu převyšuje všechny ostatní kolem, tak zdaleka nejede na plný plyn a celé to na mě působí tak, že si udělal výlet do Říma a bylo mu celkem jedno, v čem to vlastně hraje.
Mad men mě chytli až napodruhé, poprvé jsem nejspíš nebyla v tom správném rozpoložení, seriál mi přišel až příliš pomalu plynoucí a postavy mě příliš neoslovily. Přesto jsem mu dala o něco později ještě jednu šanci a jsem za to ráda. Po pár dílech se mi postavy Donna a spol. dostaly pod kůži a na seriálu jsem si vytvořila závislost. Mezi dramatickými seriály patří mezi naprostou špičku. Svými propracovanými postavami, dialogy a zápletkami válcuje seriálnou konkurenci. Nemluvě o technických a stylových kvalitách. Ať už jde o kameru, mizanscénu, hudbu a další, všechny složky do sebe perfektně zapadají a tvoří tak kompaktní dílo. Navíc si Mad men drží stále stejnou úroveň po 4 série a některé díly se nebojím označit přímo za geniální. Velmi se těším, jak se budou osudy postav dále vyvíjet, tvůrci už nejednou prokázali, že dokáží přinést zásadní zvraty plně zapadající do příběhu, které jsou schopny seriál oživit a posunout dál.
Lituju, že sem se nechala nalákat Harrisonem Fordem, jeho role sice byla to jediné dobré na filmu, ale jak se říká, mezi slepými.... Rachel McAdams mi svou postavou jako směsí diblíka a neurotičky hrozně lezla na nervy to její neustálé pobíhání a zmatené blábolení bylo fakt na pěst. Všechno je hrozně předvídatelné, nudné a tisíckrát viděné jinde a líp. Těch pár dobrých gagů to opravdu nevytrhne, navíc konec se nechutně topí v patosu a závěrečný dialog o prostatě v záři vycházejícího slunce radši ani nebudu komentovat.
Místy přehnaně ukecané, ale jinak sympatický debut, kterému hodně přidává na atmosféře správně volená hudba. Jen ty zápletky trochu utíkají všemi směry a řadu z nich se nepodaří pořádně dotáhnout do konce. Radnor ale má talent a jsem zvědavá, jak s ním naloží do budoucna.
Měla jsem náladu na trochu té old school romantiky a tenhle film je přesně to pravé. Skvělé herecké výkony obou představitelů, pomalu plynoucí, ale ne příliš klišovitý děj, ale hlavně výborné dialogy navodí tu správnou melancholickou náladu. Filmy jako tento jednoduše nestárnou.
Ideální film na mrazivý lednový večer, vtáhne prosluněnou atmosférou létní Provence a nepustí až do konce. Je sice jasné, jak to všechno dopadne, ale to vůbec nevadí, stačí se jen nechat unášet tóny francouzských šansonů, kochat se pohledem na vinice a nádherný dům a na konci zůstane příjemný pocit z dobře natočeného filmu.
Tento film šel naprosto mimo mě, podobně jako Mairiel nemůžu vystát postavy, které se absolutně podřizují někomu jinému a nechají se sebou dobrovolně zacházet jako s hadrem. Zážitek z filmu mi tím pádem kazilo, že jsem musela celou dobu myslet na to, jaký je Gyeon-woo neskutečný idiot a srab a ona sebestředná mrcha, která, jak se ukázalo, má sice nějaké hlubší pohnutky pro své jednání, to ale nic nemění na tom, že jsem měla chuť jí vrazit pár facek. Upřímně jsem tedy doufala, že nakonec pod ten vlak skočí. Ke konci se naštěstí změnila atmosféra filmu a z rádoby vtipných eskapád, neustálého zvracení a wtf scén s vojákem se film naladil na romantičtější notu, v této poloze už byly obě postavy snesitelnější. Konečná pointa sice celkový dojem trochu vylepšila, ale to utrpení předchozích dvou hodin nepřebila.
Z celé trilogie filmů se důstojně podařilo adaptovat pouze první díl, vina není až tolik na straně filmařů, knihy jsou značně obsáhlé, plné vedlejších postav a podzápletek, které nutně musely být osekány aby filmy neměly pět hodin. Tím se ale ztrácí komplexní vykreslení postav a charakterů, které je právě na Larssonových knihách to hlavní. Zejména je to vidět u mlčenlivé Lisbeth, která ve filmech řekne pár vět a divák, který knihy nečetl, nemá moc šanci pochopit, jaké má motivace a co se jí honí v hlavě, tím se z jedné z nejlepe propracovaných knižních postav, se kterými jsem se setkala, redukuje na mlčenlivou podivínku. Všem doporučuji si nejdřív přečíst knihy a pak se pro doplnění podívat na filmy, které nic nového nepřinesou, ale když už nic jiného, tak alespoň ukazují krásy Stockholmu. I když jsem si zpočátku říkala, že je přece zbytečné, aby Fincher točil adaptaci trilogie, která už byla natočena, teď po jejím shlédnutí jsem hodně zvědavá, jak se s tím popere a jestli se výsledný zážitek bude alespoň blížit tomu knižnímu.
Zajímavý dokument ukazující zákulísí show The Julie Andrews Hour včetně rozhodování Andrews, jestli pořad dělat. Jsou zde také privátní záběry z rodinného života Julie, dokument totiž režíroval sám její mažel Blake Edwards.
K vidění na: http://www.youtube.com/watch?v=-RRye2YUX94
Trochu bláznivý film, který si velmi mile hraje s odkazy na klasické grotesky, potěší odkaz na Harolda Lloyda a jeho O patro výš ale i vtipné mezititulky a stylizované herectví Julie Andrews s častým pomrkáváním na diváka. Hudební i taneční čísla jsou velmi zábavné a originální, pracující s hudbou typickou právě pro grotesky. Co bych filmu vytkla je hodně předvídatelný děj, ale ve výsledku to nevadilo zas tak moc, přece jen se nějaký ten nečekaný zvrat nakonec objeví.
"Operator, you have obviously never been in a Chinese opium den!"
Při prvním zhlédnutí mě přiznám se Viktor/Viktorie až tak neupoutal, ale pak jsem ještě týden nemohla dostat z hlavy písně z filmu a tak jsem se odhodlala si ho pustit ještě jednou, napodruhé už si mě pak film naprosto získal. Scénář je neskutečně vtipný, nabitý gagy, zejména glosující Toddy baví celý film a u závěrečného čísla jsem málem slzela smíchy. Julie Andrews bravurně zvládá dvojroli a pro mě se tak řadí mezi nejlepší herečky, mám ji v této poloze dokonce radši než jako najivku ze Sound of music. Jak už tady zmínílo víc lidí čím víckrát si film, ať už celý nebo jen muzikálová čísla, pouštím, tím víc mě baví, řadí se mezi nejlepší a nejzábavnější muzikály co znám.
Klasický muzikál jaké se dnes už netočí a je to trochu škoda, miluju začátek filmu s jízdou kamery přes hory až k slavnému gestu Julie Andrews, jí ostatně nejde si nezamilovat, vyzařuje z ní kouzlo a charakter jako z málokteré herečky, vše navíc umocňuje její nádherný hlas. Pohledem skeptika jde samozřejmě pohlížet na film jako na přeslazenou romantiku v kýčovitých kulisách a chvílemi jsem se tomuto pohledu neubránila, postupem času si mě ale film a hlavně Julie získali natolik, že jsem se nechala pohltit tou pozitivní náladou a kouzlem které Za zvuků hudby má. U poslední části jsem pak ani nedýchala napětím. Jen podobně jako u Mary Poppins mi přišly některé scény až zbytečně natahované. Za zvuků hudby má vše co má muzikál mít včetně úžasné hudby, právem se z něj stala klasika která nikdy nezestárne.
Klasická pohádka hlavně pro angloamerické prostředí, kde Mary Poppins zná snad každý, kdybych ho viděla jako dítě určitě bych ho milovala, Julie Andrews předvádí výborný výkon i když o tom, jestli si zasloužil Oskara by se dalo polemizovat. Místy jsou scény zbytečně natahované, ale moc se mi líbily na svou dobu velmi slušné triky a skloubení herců a animace, písničky jsou chytlavé a taneční čísla v čele s kominíky jsou velmi nápadité. Celkově tedy za 4*, chtělo by to silnější příběh a trochu míň vaty.
Jedním slovem skvělé. Přesně takhle si představuju Sherlocka pro nové tisíciletí, svižný moderní styl, který ale výborně zahrnuje i starou dobrou logiku a dedukci (zhmotňování myšlenek do obrazu je perfektní). Navíc herecké obsazení je naprosto přesné a Sherlock Cumberbatche se tak zařazuje mezi mé oblíbené sociopaty. Jediné co mě úplně neuspokojilo byla osoba Moriartyho, měla jsem trochu problém věřit, že zrovna tohle je geniální zloduch. Jinak se ale nemůžu dočkat nových dílů.
Výborný film, který mě zase po delší době upoutal natolik, že ho rozhodně musím vidět znovu. Připoměl mi Butterfly effect, který je mnohými adorován, mně se ale zas tolik nelíbil, Mr. Nobody mi sednul mnohem víc, fagmentovaná struktura nutí diváka k neustálé pozornosti a fabulacím. Příběh, respektve příběhy, vtáhnou a nepustí až do samého konce. Každý někdy přemýšlel o tom, co by se stalo a kam by se jeho život ubíral, kdyby udělal něco jinak, přišel o vteřinu později, neřekl zrovna tahle slova... právě tyhle otázky mně napadají hodně často a právě tento film jako svého typu stylistické cvičení přivádí k životu právě představy, které každý z nás nosí v hlavě. Dělá to ale lehce, s romantikou, cílevědomně, i když se může zdát film místy zmatený, věřím, že za vším je umělecký záměr, který doufám plně pochopím při druhém zhlédnutí. Filmu nemůžu vytknout nic, herecké výkony, kamera režie a hlavně scénář jsou skvělé.UPDATE: po druhém zhlédnutí už zdaleka ne tak působivé, takže snižuju na 4* přesto ale pořád výborný film pokud v něm nehledáte nějaké velké filosofické poselství jako někteří komentátoři
tak trochu guilty pleasure, není nad to bavit se tím, jak "mistr" na pánvi prohazuje ty neuvěřitelné kombinace ingrediencí, nejlíp v hektolitru oleje...a hlavně sojovku přidat, aby to bylo po ázijsku
Jedním slovem demence, Tománkova grafika vypadá jako z nějaké hodně staré pc hry, vyloženě je mi nepříjemné se na ni dívat, to platí jak pro Žáby, tak předchozí Svět. Když k tomu přidáme rádoby vážné poselství filmu, je to k pláči. Vážně nechápu, že mu někdo po tomhle dal peníze na celovečerní film (na ten jsem se vydržela dívat celých deset minut, víc to opravdu nešlo). Spolu s Martinem Kotíkem a Zdeňkem Troškou se zařazuje mezi české režisery, u kterých si ze srdce přeju, aby už nikdy nic nenatočili...
Na Ženy v pokušení jsem šla naprosto s nulovým očekáváním a despektem, ale nakonec mě příjemně překvapily, vyklubala se z nich na české poměry slušná komedie se zajímavými postavami a dobrou zápletkou. Až na nevýrazného Macháčka hrajou herci velmi dobře v čele samozřejmě s Eliškou Balzerovou, která je ve své roli vyloženě skvělá. Ideální film na pobavení u kterého člověk může vypnout mozek, ale zároveň ho film neuráží tím, že je dementní. Film míří jednoznačně na ženské publikum a obávám se, že u mužské části populace nemá moc šancí bodovat, ale třeba se pletu.
Kouzelné... Film si mě podmanil svou poetikou od první minuty, krásná animace plná fantazie, která je svěží a originální, společně s výbornou hudbou skvěle dotváří příběh o mýtech, víře a naději. Vedlejší postavy kočky nebo Aisling si nejde nezamilovat. Možná časem počáteční okouzlení vyprchá, ale momentálně jednoznačně za 5*
Váhám nad tím, jak film hodnotit, vizuálně se mi velmi líbil, některá hudební čísla byla uchvatná (Cinema Italiano, Be Italian), jako celek ale na mě nezapůsobil tak silně, jak jsem čekala. Nevím přesně čím to je, všichni zúčastnění hrají, zpívají a tančí jako o život, film ale působí až moc divadelně a příběh toho také moc nového nenabízí, nedokázal mě jednoduše vtáhnout ani vyvolat emoce. Rozhodně to není to špatný film, jen se obávám, že se mi z hlavy vykouří velmi rychle.
Na film jsem se podívala hlavně kvůli Audrey a ona je nakonec tím, co je na filmu nejlepší. V ostatních směrech jde o poněkud tuctový snímek, kde ostatní herci, přestože jsou to jvězdy jako Sharif nebo Mason, nehrají nijak výrazně, zápletka také není moc originální a celková atmosféra filmu by mohla být více vybudovaná. Ke konci mi bylo i docela jedno, kdo je vlastně vrah. Některé z postav mluví s úděsným anglickým přízvukem, díky kterému působí až komicky a parodicky, což například u postavy detektiva jistě nebyl úmysl. Doporučuju hlavně pro skalní fanoušky Audrey, není totiž moc filmů, ve kterých se objevila v pokročilejším věku.
Milá komedie u které jsem se několikrát musela nahlas smát. Naprosto splnila svůj účel, pobavila, potěšila a naladila dobrou náladou. Podíl na tom mají hlavně Meryl, která je tu naprosto okouzlijící a taky Alec Baldwin, kterého jsem nikdy moc v oblibě neměla, ale od té doby, co sleduju 30 rock pro něj mám slabost. Spolu vytvořili výborný pár. Steve Martin, kterého snad poprvé vidím v normální roli, jim zdatně přihrával. Výborná je i Zimmerova hudba, skvěle dotváří atmosféru. I když je konec trošku dlouhý a ne úplně takový, jak bych si představovala, tak tenhle film si ráda znovu pustím, až budu potřebovat zvednout náladu. Normálně bych nejspíš dala 3 hvězdičky, ale kvůli Meryl ještě jednu přidám.
Místy jsem se sice ztrácela ve všech těch jménech, vraždách a aférách, přesto si mě film podmanil stylem, jakým je natočený, hlavně pak perfektní použití hudby, skvělá kamera i režie. Rozhodně hodně originální film, který má do klasického životopisu daleko.
Hodnoceno po 5ti dílech...nejlepší jsou na seriálu jednotlivá vystoupení a písně, těm se nedá nic vytknout, co ale trochu pokulhává je vata kolem. Nejen že tu máme zástupce snad všech možných ras a sociálních skupin od černochů, indů, gayů, vozíčkářů, loserů až po obligátní fotbalisty a roztleskávačky, zápletky mezi postavami působí, jakoby si tvůrci vybrali ty nejohranější, co se kdy v seriálech objevily a slepili je dohromady. Tím pádem se nám tu objeví nečekaná těhotenství, předstíraná těhotenství, utajované lásky, zjištění, že otec dítěte je někdo jiný, potencionální nevěry, zlá trenérka roztleskávaček...To vše se stačí vměstnat do prvních 5 dílů. Zajímalo by mě, jaký kalibr tvůrci vytáhnou v budoucnu. Seriál úplně nezavrhuju, už kvůli muzikálním číslům stojí za vidění, jinak ale není ničím výjimečný, spíš ukazuje jedno klišé za duhým.
UPDATE: poslední díly znatelně lepší, vata kolem je sice stále klišovitá, dá se na ni ale už dívat s nadhledem a humorem, člověk to ale rozhodně nesmí brát vážně. Pro mě se z Glee stává ultimátní guilty pleasure (plně si uvědomuju, jak je to celé naivní, přeslazené a překombinované, ale jednoduše si nemůžu pomoct a nechávám se bavit). Don't stop believin'...
na tomhle seríálu se dá zkritizovat snad všechno od postav a zápletek, až po kostýmy, ale z mého dětského pohledu to byl jeden z nejmilovanějších pořadů, takže z nostalgie dávám *
Seriál s výborným humorem a skvělými postavami, jen mě ale v půlce druhé série už začal mírně nudit. Schéma jednotlivých dílů se v podstatě pořád opakuje a přestává být tolik vtipné. Nicméně za výbornou první řadu dávám ****
Film špatný po většině stránek. Technická úroveň je velmi nízká, převládají statické záběry, nemluvě o hrozném nasvícení scén, roztřepané kameře a absenci výraznějšího střihu. Námět není špatný, ale chyběly mi jakékoliv bližší motivace jednání postav. Nemám nic proti filmům, kde se téměř nemluví a není v nich výrazná dramatická zápletka, i takové filmy se ale dají natočit mnohem lépe než tento. * dám za relativně slušné herecké výkony, rozhodně se ale nejedná o výkony famózní, na které se snaží nalákat popis filmu
Snad poprvé se mi u filmu stalo, že mi postavy, jejich chování a to co z nich padalo za věty připadalo natolik otravné a mimo, že jsem ho musela vypnout po půl hodině. Tenhle film jde očividně mimo mě, tak dávám aspoň * za hudbu
Moje komentáře
Obřad (2011)
Nudný a zbytečný film na námět, kteří jiní natočili dřív a lépe... Jediné, co na filmu stojí za vidění, je výkon Hopkinse. I když o hlavu převyšuje všechny ostatní kolem, tak zdaleka nejede na plný plyn a celé to na mě působí tak, že si udělal výlet do Říma a bylo mu celkem jedno, v čem to vlastně hraje.
Mad Men (TV seriál) (2007)
Mad men mě chytli až napodruhé, poprvé jsem nejspíš nebyla v tom správném rozpoložení, seriál mi přišel až příliš pomalu plynoucí a postavy mě příliš neoslovily. Přesto jsem mu dala o něco později ještě jednu šanci a jsem za to ráda. Po pár dílech se mi postavy Donna a spol. dostaly pod kůži a na seriálu jsem si vytvořila závislost. Mezi dramatickými seriály patří mezi naprostou špičku. Svými propracovanými postavami, dialogy a zápletkami válcuje seriálnou konkurenci. Nemluvě o technických a stylových kvalitách. Ať už jde o kameru, mizanscénu, hudbu a další, všechny složky do sebe perfektně zapadají a tvoří tak kompaktní dílo. Navíc si Mad men drží stále stejnou úroveň po 4 série a některé díly se nebojím označit přímo za geniální. Velmi se těším, jak se budou osudy postav dále vyvíjet, tvůrci už nejednou prokázali, že dokáží přinést zásadní zvraty plně zapadající do příběhu, které jsou schopny seriál oživit a posunout dál.
Hezké vstávání (2010)
Lituju, že sem se nechala nalákat Harrisonem Fordem, jeho role sice byla to jediné dobré na filmu, ale jak se říká, mezi slepými.... Rachel McAdams mi svou postavou jako směsí diblíka a neurotičky hrozně lezla na nervy to její neustálé pobíhání a zmatené blábolení bylo fakt na pěst. Všechno je hrozně předvídatelné, nudné a tisíckrát viděné jinde a líp. Těch pár dobrých gagů to opravdu nevytrhne, navíc konec se nechutně topí v patosu a závěrečný dialog o prostatě v záři vycházejícího slunce radši ani nebudu komentovat.
Bezvadíkyještěprosím (2010)
Místy přehnaně ukecané, ale jinak sympatický debut, kterému hodně přidává na atmosféře správně volená hudba. Jen ty zápletky trochu utíkají všemi směry a řadu z nich se nepodaří pořádně dotáhnout do konce. Radnor ale má talent a jsem zvědavá, jak s ním naloží do budoucna.
Takoví jsme byli (1973)
Měla jsem náladu na trochu té old school romantiky a tenhle film je přesně to pravé. Skvělé herecké výkony obou představitelů, pomalu plynoucí, ale ne příliš klišovitý děj, ale hlavně výborné dialogy navodí tu správnou melancholickou náladu. Filmy jako tento jednoduše nestárnou.
Dobrý ročník (2006)
Ideální film na mrazivý lednový večer, vtáhne prosluněnou atmosférou létní Provence a nepustí až do konce. Je sice jasné, jak to všechno dopadne, ale to vůbec nevadí, stačí se jen nechat unášet tóny francouzských šansonů, kochat se pohledem na vinice a nádherný dům a na konci zůstane příjemný pocit z dobře natočeného filmu.
Yeopgijeogin geunyeo (2001)
Tento film šel naprosto mimo mě, podobně jako Mairiel nemůžu vystát postavy, které se absolutně podřizují někomu jinému a nechají se sebou dobrovolně zacházet jako s hadrem. Zážitek z filmu mi tím pádem kazilo, že jsem musela celou dobu myslet na to, jaký je Gyeon-woo neskutečný idiot a srab a ona sebestředná mrcha, která, jak se ukázalo, má sice nějaké hlubší pohnutky pro své jednání, to ale nic nemění na tom, že jsem měla chuť jí vrazit pár facek. Upřímně jsem tedy doufala, že nakonec pod ten vlak skočí. Ke konci se naštěstí změnila atmosféra filmu a z rádoby vtipných eskapád, neustálého zvracení a wtf scén s vojákem se film naladil na romantičtější notu, v této poloze už byly obě postavy snesitelnější. Konečná pointa sice celkový dojem trochu vylepšila, ale to utrpení předchozích dvou hodin nepřebila.
Dívka, která kopla do vosího hnízda (2009)
Z celé trilogie filmů se důstojně podařilo adaptovat pouze první díl, vina není až tolik na straně filmařů, knihy jsou značně obsáhlé, plné vedlejších postav a podzápletek, které nutně musely být osekány aby filmy neměly pět hodin. Tím se ale ztrácí komplexní vykreslení postav a charakterů, které je právě na Larssonových knihách to hlavní. Zejména je to vidět u mlčenlivé Lisbeth, která ve filmech řekne pár vět a divák, který knihy nečetl, nemá moc šanci pochopit, jaké má motivace a co se jí honí v hlavě, tím se z jedné z nejlepe propracovaných knižních postav, se kterými jsem se setkala, redukuje na mlčenlivou podivínku. Všem doporučuji si nejdřív přečíst knihy a pak se pro doplnění podívat na filmy, které nic nového nepřinesou, ale když už nic jiného, tak alespoň ukazují krásy Stockholmu. I když jsem si zpočátku říkala, že je přece zbytečné, aby Fincher točil adaptaci trilogie, která už byla natočena, teď po jejím shlédnutí jsem hodně zvědavá, jak se s tím popere a jestli se výsledný zážitek bude alespoň blížit tomu knižnímu.
Julie (1972)
Zajímavý dokument ukazující zákulísí show The Julie Andrews Hour včetně rozhodování Andrews, jestli pořad dělat. Jsou zde také privátní záběry z rodinného života Julie, dokument totiž režíroval sám její mažel Blake Edwards. K vidění na: http://www.youtube.com/watch?v=-RRye2YUX94
Správná dívka (1967)
Trochu bláznivý film, který si velmi mile hraje s odkazy na klasické grotesky, potěší odkaz na Harolda Lloyda a jeho O patro výš ale i vtipné mezititulky a stylizované herectví Julie Andrews s častým pomrkáváním na diváka. Hudební i taneční čísla jsou velmi zábavné a originální, pracující s hudbou typickou právě pro grotesky. Co bych filmu vytkla je hodně předvídatelný děj, ale ve výsledku to nevadilo zas tak moc, přece jen se nějaký ten nečekaný zvrat nakonec objeví. "Operator, you have obviously never been in a Chinese opium den!"
Viktor, Viktorie (1982)
Při prvním zhlédnutí mě přiznám se Viktor/Viktorie až tak neupoutal, ale pak jsem ještě týden nemohla dostat z hlavy písně z filmu a tak jsem se odhodlala si ho pustit ještě jednou, napodruhé už si mě pak film naprosto získal. Scénář je neskutečně vtipný, nabitý gagy, zejména glosující Toddy baví celý film a u závěrečného čísla jsem málem slzela smíchy. Julie Andrews bravurně zvládá dvojroli a pro mě se tak řadí mezi nejlepší herečky, mám ji v této poloze dokonce radši než jako najivku ze Sound of music. Jak už tady zmínílo víc lidí čím víckrát si film, ať už celý nebo jen muzikálová čísla, pouštím, tím víc mě baví, řadí se mezi nejlepší a nejzábavnější muzikály co znám.
Za zvuků hudby (1965)
Klasický muzikál jaké se dnes už netočí a je to trochu škoda, miluju začátek filmu s jízdou kamery přes hory až k slavnému gestu Julie Andrews, jí ostatně nejde si nezamilovat, vyzařuje z ní kouzlo a charakter jako z málokteré herečky, vše navíc umocňuje její nádherný hlas. Pohledem skeptika jde samozřejmě pohlížet na film jako na přeslazenou romantiku v kýčovitých kulisách a chvílemi jsem se tomuto pohledu neubránila, postupem času si mě ale film a hlavně Julie získali natolik, že jsem se nechala pohltit tou pozitivní náladou a kouzlem které Za zvuků hudby má. U poslední části jsem pak ani nedýchala napětím. Jen podobně jako u Mary Poppins mi přišly některé scény až zbytečně natahované. Za zvuků hudby má vše co má muzikál mít včetně úžasné hudby, právem se z něj stala klasika která nikdy nezestárne.
Mary Poppins (1964)
Klasická pohádka hlavně pro angloamerické prostředí, kde Mary Poppins zná snad každý, kdybych ho viděla jako dítě určitě bych ho milovala, Julie Andrews předvádí výborný výkon i když o tom, jestli si zasloužil Oskara by se dalo polemizovat. Místy jsou scény zbytečně natahované, ale moc se mi líbily na svou dobu velmi slušné triky a skloubení herců a animace, písničky jsou chytlavé a taneční čísla v čele s kominíky jsou velmi nápadité. Celkově tedy za 4*, chtělo by to silnější příběh a trochu míň vaty.
Sherlock (TV seriál) (2010)
Jedním slovem skvělé. Přesně takhle si představuju Sherlocka pro nové tisíciletí, svižný moderní styl, který ale výborně zahrnuje i starou dobrou logiku a dedukci (zhmotňování myšlenek do obrazu je perfektní). Navíc herecké obsazení je naprosto přesné a Sherlock Cumberbatche se tak zařazuje mezi mé oblíbené sociopaty. Jediné co mě úplně neuspokojilo byla osoba Moriartyho, měla jsem trochu problém věřit, že zrovna tohle je geniální zloduch. Jinak se ale nemůžu dočkat nových dílů.
Lola běží o život (1998)
Za nápad dávám 4* ale film místy ztrácí dech a jak už tu napsal CheGuevara, ten konec opravdu mohl být lepší
Pan Nikdo (2009)
Výborný film, který mě zase po delší době upoutal natolik, že ho rozhodně musím vidět znovu. Připoměl mi Butterfly effect, který je mnohými adorován, mně se ale zas tolik nelíbil, Mr. Nobody mi sednul mnohem víc, fagmentovaná struktura nutí diváka k neustálé pozornosti a fabulacím. Příběh, respektve příběhy, vtáhnou a nepustí až do samého konce. Každý někdy přemýšlel o tom, co by se stalo a kam by se jeho život ubíral, kdyby udělal něco jinak, přišel o vteřinu později, neřekl zrovna tahle slova... právě tyhle otázky mně napadají hodně často a právě tento film jako svého typu stylistické cvičení přivádí k životu právě představy, které každý z nás nosí v hlavě. Dělá to ale lehce, s romantikou, cílevědomně, i když se může zdát film místy zmatený, věřím, že za vším je umělecký záměr, který doufám plně pochopím při druhém zhlédnutí. Filmu nemůžu vytknout nic, herecké výkony, kamera režie a hlavně scénář jsou skvělé.UPDATE: po druhém zhlédnutí už zdaleka ne tak působivé, takže snižuju na 4* přesto ale pořád výborný film pokud v něm nehledáte nějaké velké filosofické poselství jako někteří komentátoři
Babicovy dobroty (TV pořad) (2008)
tak trochu guilty pleasure, není nad to bavit se tím, jak "mistr" na pánvi prohazuje ty neuvěřitelné kombinace ingrediencí, nejlíp v hektolitru oleje...a hlavně sojovku přidat, aby to bylo po ázijsku
Žáby (2002)
odpad!Jedním slovem demence, Tománkova grafika vypadá jako z nějaké hodně staré pc hry, vyloženě je mi nepříjemné se na ni dívat, to platí jak pro Žáby, tak předchozí Svět. Když k tomu přidáme rádoby vážné poselství filmu, je to k pláči. Vážně nechápu, že mu někdo po tomhle dal peníze na celovečerní film (na ten jsem se vydržela dívat celých deset minut, víc to opravdu nešlo). Spolu s Martinem Kotíkem a Zdeňkem Troškou se zařazuje mezi české režisery, u kterých si ze srdce přeju, aby už nikdy nic nenatočili...
Ženy v pokušení (2010)
Na Ženy v pokušení jsem šla naprosto s nulovým očekáváním a despektem, ale nakonec mě příjemně překvapily, vyklubala se z nich na české poměry slušná komedie se zajímavými postavami a dobrou zápletkou. Až na nevýrazného Macháčka hrajou herci velmi dobře v čele samozřejmě s Eliškou Balzerovou, která je ve své roli vyloženě skvělá. Ideální film na pobavení u kterého člověk může vypnout mozek, ale zároveň ho film neuráží tím, že je dementní. Film míří jednoznačně na ženské publikum a obávám se, že u mužské části populace nemá moc šancí bodovat, ale třeba se pletu.
Brendan a tajemství Kellsu (2009)
Kouzelné... Film si mě podmanil svou poetikou od první minuty, krásná animace plná fantazie, která je svěží a originální, společně s výbornou hudbou skvěle dotváří příběh o mýtech, víře a naději. Vedlejší postavy kočky nebo Aisling si nejde nezamilovat. Možná časem počáteční okouzlení vyprchá, ale momentálně jednoznačně za 5*
Český lev 2009 (TV pořad) (2010)
odpad!stačilo prvních 15 minut...
Nine (2009)
Váhám nad tím, jak film hodnotit, vizuálně se mi velmi líbil, některá hudební čísla byla uchvatná (Cinema Italiano, Be Italian), jako celek ale na mě nezapůsobil tak silně, jak jsem čekala. Nevím přesně čím to je, všichni zúčastnění hrají, zpívají a tančí jako o život, film ale působí až moc divadelně a příběh toho také moc nového nenabízí, nedokázal mě jednoduše vtáhnout ani vyvolat emoce. Rozhodně to není to špatný film, jen se obávám, že se mi z hlavy vykouří velmi rychle.
Pokrevní příbuzní (1979)
Na film jsem se podívala hlavně kvůli Audrey a ona je nakonec tím, co je na filmu nejlepší. V ostatních směrech jde o poněkud tuctový snímek, kde ostatní herci, přestože jsou to jvězdy jako Sharif nebo Mason, nehrají nijak výrazně, zápletka také není moc originální a celková atmosféra filmu by mohla být více vybudovaná. Ke konci mi bylo i docela jedno, kdo je vlastně vrah. Některé z postav mluví s úděsným anglickým přízvukem, díky kterému působí až komicky a parodicky, což například u postavy detektiva jistě nebyl úmysl. Doporučuju hlavně pro skalní fanoušky Audrey, není totiž moc filmů, ve kterých se objevila v pokročilejším věku.
Nějak se to komplikuje (2009)
Milá komedie u které jsem se několikrát musela nahlas smát. Naprosto splnila svůj účel, pobavila, potěšila a naladila dobrou náladou. Podíl na tom mají hlavně Meryl, která je tu naprosto okouzlijící a taky Alec Baldwin, kterého jsem nikdy moc v oblibě neměla, ale od té doby, co sleduju 30 rock pro něj mám slabost. Spolu vytvořili výborný pár. Steve Martin, kterého snad poprvé vidím v normální roli, jim zdatně přihrával. Výborná je i Zimmerova hudba, skvěle dotváří atmosféru. I když je konec trošku dlouhý a ne úplně takový, jak bych si představovala, tak tenhle film si ráda znovu pustím, až budu potřebovat zvednout náladu. Normálně bych nejspíš dala 3 hvězdičky, ale kvůli Meryl ještě jednu přidám.
Božský (2008)
Místy jsem se sice ztrácela ve všech těch jménech, vraždách a aférách, přesto si mě film podmanil stylem, jakým je natočený, hlavně pak perfektní použití hudby, skvělá kamera i režie. Rozhodně hodně originální film, který má do klasického životopisu daleko.
Glee (TV seriál) (2009)
Hodnoceno po 5ti dílech...nejlepší jsou na seriálu jednotlivá vystoupení a písně, těm se nedá nic vytknout, co ale trochu pokulhává je vata kolem. Nejen že tu máme zástupce snad všech možných ras a sociálních skupin od černochů, indů, gayů, vozíčkářů, loserů až po obligátní fotbalisty a roztleskávačky, zápletky mezi postavami působí, jakoby si tvůrci vybrali ty nejohranější, co se kdy v seriálech objevily a slepili je dohromady. Tím pádem se nám tu objeví nečekaná těhotenství, předstíraná těhotenství, utajované lásky, zjištění, že otec dítěte je někdo jiný, potencionální nevěry, zlá trenérka roztleskávaček...To vše se stačí vměstnat do prvních 5 dílů. Zajímalo by mě, jaký kalibr tvůrci vytáhnou v budoucnu. Seriál úplně nezavrhuju, už kvůli muzikálním číslům stojí za vidění, jinak ale není ničím výjimečný, spíš ukazuje jedno klišé za duhým. UPDATE: poslední díly znatelně lepší, vata kolem je sice stále klišovitá, dá se na ni ale už dívat s nadhledem a humorem, člověk to ale rozhodně nesmí brát vážně. Pro mě se z Glee stává ultimátní guilty pleasure (plně si uvědomuju, jak je to celé naivní, přeslazené a překombinované, ale jednoduše si nemůžu pomoct a nechávám se bavit). Don't stop believin'...
Strážci vesmíru (TV seriál) (1993)
na tomhle seríálu se dá zkritizovat snad všechno od postav a zápletek, až po kostýmy, ale z mého dětského pohledu to byl jeden z nejmilovanějších pořadů, takže z nostalgie dávám *
Jmenuju se Earl (TV seriál) (2005)
Seriál s výborným humorem a skvělými postavami, jen mě ale v půlce druhé série už začal mírně nudit. Schéma jednotlivých dílů se v podstatě pořád opakuje a přestává být tolik vtipné. Nicméně za výbornou první řadu dávám ****
Dos miradas (2007)
Film špatný po většině stránek. Technická úroveň je velmi nízká, převládají statické záběry, nemluvě o hrozném nasvícení scén, roztřepané kameře a absenci výraznějšího střihu. Námět není špatný, ale chyběly mi jakékoliv bližší motivace jednání postav. Nemám nic proti filmům, kde se téměř nemluví a není v nich výrazná dramatická zápletka, i takové filmy se ale dají natočit mnohem lépe než tento. * dám za relativně slušné herecké výkony, rozhodně se ale nejedná o výkony famózní, na které se snaží nalákat popis filmu
Šeptej (1996)
Snad poprvé se mi u filmu stalo, že mi postavy, jejich chování a to co z nich padalo za věty připadalo natolik otravné a mimo, že jsem ho musela vypnout po půl hodině. Tenhle film jde očividně mimo mě, tak dávám aspoň * za hudbu