Čekal jsem nechutnou odpornost při níž budu nucen odvracet zrak a od níž zároveň nebudu schopen odtrhnout oči. Nechápu zdejší komentáře, které film označující jako extrémně brutální a znepokojující horor. Opravdu násilných scén tu mnoho není a těch málo je natočených tak špatně, že neznepokojí ani šestileté dítě. Nepřítomný náznak jakéhokoliv napětí, příšerné herecké výkony a smysl postrádající scénář tvoří film nechtěně směšným.
Pseudofilozofickej blábol, anebo dotyk transcendentna? Rozumem A, Citem B. Svým naprostým klidem zneklidňující, a i proto o to víc nepopsatelné cosi. Neznám druhý film ať už obsahově či formálně lidštější než tento. Svědčí jednak o Tarkovského naprosté tvůrčí vyzrálosti a druhak o jeho nezpochybnitelném nalezení svého osobitého přístupu k látce. Snímek je každou vteřinu zcela upřímný a od veškeré pochybné existence něčeho jiného než sebe samotného odproštěný, jen si tak bezcílně plave na emočních vlnách divákových. Parafráze výroku dávno zapomenutého klasika: O tomhle filmu, daly by se psáti básně. Tak proč je nepsat?
Krom hororu především svědectví o čiročirém zlu, jež je třeba nekompromisně vymítit, jelikož nepřipouští žádnou možnost nápravy, kterému na kvalitě ubírá pouze naprostá vykonstruovanost.
Překavpivě výborný a procítěný příběh, čekal jsem patetickou nudu, ale opak byl pravdou. Bohužel poslední hodina filmu je tak příšerně roztahaná a přehnaná, že to výsledný dojem bohužel sráží. Hopkins i Pitt jsou bezchybní a Forlani jim zdatně sekunduje; slabší 4*.
Moje komentáře
Black Mirror (TV seriál) (2011)
1. díl - 5*, 2. díl - 3*, 3. díl - 4*
Lidská stonožka (2009)
odpad!Čekal jsem nechutnou odpornost při níž budu nucen odvracet zrak a od níž zároveň nebudu schopen odtrhnout oči. Nechápu zdejší komentáře, které film označující jako extrémně brutální a znepokojující horor. Opravdu násilných scén tu mnoho není a těch málo je natočených tak špatně, že neznepokojí ani šestileté dítě. Nepřítomný náznak jakéhokoliv napětí, příšerné herecké výkony a smysl postrádající scénář tvoří film nechtěně směšným.
Outsider (studentský film) (2011)
Škoda toho postsynchronu, značně kazí jinak poměrně silný zážitek. Výborná hudba.
Rozpaky kuchaře Svatopluka (TV seriál) (1984)
Ty změny prostředí po každejch čtyřech dílech byly deprimující.
Povídky z New Yorku (1989)
Scorsese 4*, Coppola odpad, Allen 5* - průměr 3*
Černá labuť (2010)
Transcendent Evil - Nerve Damage - Visual Delusions - Physical Stress - Gentle Shyness - Social Discomfort - Constant Tension - False Moralism - Adolescent Virginity - Subjective View - Mysterious Anxiety - Frigidity Criticism - Increasing Superstition - Autoeroticism Difficulties - Mental Weakness - Disturbing Sexicism - Chronic Submissivity - Choice Sophiisation - Amorality Forcement - Dream-Reality Split
Světlo jeho očí (1936)
Dostatečně pitomé na to, aby to bylo zábavné.
Pan Nikdo (2009)
Obsah výborný, forma příšerná.
Seriózní muž (2009)
Všechno sou to sračky.
Stalker (1979)
Pseudofilozofickej blábol, anebo dotyk transcendentna? Rozumem A, Citem B. Svým naprostým klidem zneklidňující, a i proto o to víc nepopsatelné cosi. Neznám druhý film ať už obsahově či formálně lidštější než tento. Svědčí jednak o Tarkovského naprosté tvůrčí vyzrálosti a druhak o jeho nezpochybnitelném nalezení svého osobitého přístupu k látce. Snímek je každou vteřinu zcela upřímný a od veškeré pochybné existence něčeho jiného než sebe samotného odproštěný, jen si tak bezcílně plave na emočních vlnách divákových. Parafráze výroku dávno zapomenutého klasika: O tomhle filmu, daly by se psáti básně. Tak proč je nepsat?
Manželé a manželky (1992)
Překrásně bergmanovské.
Bibliotheque Pascal (2010)
Pokračování Malého Prince. Moderní pohádka.
Kachní sezóna (2004)
Klenot moderního minimalismu.
Sviňky (2009)
Aneb jak zlobivý klučík páté třídy zvítězil nade všemi.
Kočičky (2009)
Svou hloupostí a nevyvážeností tak nějak roztomilé.
Ďáblův ostrov (1996)
Nikde jinde jsem neviděl tak prudké a přesto tak přirozené střídání se tragičnosti s komičností.
Pes jí psa (2008)
V životě jsem neviděl lépe natočený obraz lidské ubohosti.
Prokletí (1988)
Umělecká hodnota 5, Zábavnost 3, Průměr 4
Stella jede na prázdniny (1986)
Velmi specificky ztřeštěný islandský humor nemusí sedět každému.
Nejistá sezóna (1987)
Na pohřby bysme si chodit měli.
Panna a netvor (1978)
Nepotřebuju její krev, les je plný laní!
Kuky se vrací (2010)
Zábava pro retardované šestileté dítě.
Kdo hulí, ten umí (2001)
Téma THC zaslouží hlubšího zpracování.
Ghost Dog - Cesta samuraje (1999)
Filozofické umění z kterého více než z čehokoliv jiného sálá klid.
Jezero smrti (2008)
Krom hororu především svědectví o čiročirém zlu, jež je třeba nekompromisně vymítit, jelikož nepřipouští žádnou možnost nápravy, kterému na kvalitě ubírá pouze naprostá vykonstruovanost.
Souboj Titánů (2010)
Nejspíš stárnu, jelikož patos ani idyličnost mi nevadily.
Sedmý kontinent (1989)
Je to bordel na tom světě.
Na dotek (2004)
Doménou muže je rozum, doménou ženy je cit.
Seznamte se, Joe Black (1998)
Překavpivě výborný a procítěný příběh, čekal jsem patetickou nudu, ale opak byl pravdou. Bohužel poslední hodina filmu je tak příšerně roztahaná a přehnaná, že to výsledný dojem bohužel sráží. Hopkins i Pitt jsou bezchybní a Forlani jim zdatně sekunduje; slabší 4*.
Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (divadlo) (2005)
Píčovina.