Miany

Konečně jsem se po dlouhatanánské době od srdce a upřímně zasmála u akčního filmu scénám, které byly skutečně stvořeny pro pobavení.

Po shlédnutích vše dílů můžu říct, že se zde nejedná o žádnou klasiku ani velkolepou novinku, ale pro chvíle pohody, oddechu, relaxu je tento seriál dobrou volbou a nemohu jej hodnotit záporně. Plní funkci volného děje, který se ubírá často bláznivými, občas záhadnými ale vždy komediálě laděnými ději možná i trochu v duchu Chaplina. Hlavní parta se časem rozrůstá, mění a konfontuje s novými situacemi. Proto je zde nutná sympatie s postavami a znalost jejich příběhu, nelze sledovat nechronologicky jako Simpsonovi. Líbí se mi lehká proměna charakterů, trochu mě mrzí nerozšíření možností celého potenciálu námětu. Milá je ústřední dvojice (Tandy & Carol) neobvyklého typu chování a vnímání, která mi přirostla k srdci. Jaký má seriál potenciál vnitřně je v jeho podvědomém sdělení tak trochu o lidském chování, které nebývá bezchybné a často je zmatené.

Bezesporu jedna z nejzámavějších příběhových linií a experimentálního zpracování v období němé éry. Nemohu pomalu nic vytknout a musím vyzdvihnout rytmickou stránku a vynechané zbytečné scény, které jsou v jiných němých snímcích příliš dlouhé nebo popisné. Zkrátka velký revoluční počin na svou dobu, řekla bych futuristický a možná také nedoceněný.

Bezprostředně jedno z nejdokonalejších Švankmajerových filmových děl s dokladem jeho výtvarného talentu v jednom. Je jasné, že výklad surrealistického díla si přeci jen v detailech vyloží každý po svém a touto svobodou, kterou nám autor předhazuje, zároveň ukazuje možnosti onoho života v síti našich myšlenek - proces tvorby a vnímání... 100% ne-li více. (...Už jako dítě jsem tento počin sledovala s nadšením, byť spíše po hravé stránce. Čímž se dá krásně říci, že jeho „tvořivá hravost”, která se objevuje ve většině snímků, skutečně pramení z kreativity, která dětem (a zároveň často i dospělým) dělá nejen radost, ale zároveň v jejich životě zůstává. Švankmajer jakožto jeden z lidí, jenž vyrostl, ale přesto čistou tvořivost nezahodil, mě vždy bude fascinovat a stát předemnou na piedestalu...)

Taky jste si mysleli, že hororový skvost už nepřijde? A HLE, ZDE JEST ... V celé své kráse oplývajícím takřka nepopsatelným hereckým výkonem. Je tohle možné? Díkybohu ano. Vděčná budu, když přijde další série a když ne, budu dalších desítek let vyčkávat na něco obdobného. Fabulous.

Dojmy: Osobně --> „Film jsem zhltla.“ Odborně --> Věrohodné životopisné drama ve výborném hereckém projevu. Snímku nechybí věrohodnost, nehraje si na naivní nebo přespříliš dramatický příběh s velikánskými emocionálními výjevy, prostě jednoduše vypráví. Narace je tedy dle mých představ udělána tak, aby divák pochopil o čem je drogová tematika, že jde skutečně o útěk a jen o to si DÁT, nejde o nic jiného... Kdo někdy pracoval s lidmi, kteří drogy berou nebo sám zakusil, myslím že k provedení filmu nebude mít výhrady. Proč si ale tento skvost, když jej v podstatě vychvaluji nenalepí pro mě 5 hvězd? Zřejmě mu chybí ona filmařská jiskra ve větší míře než je zde představena. Kdybych četla knihu, možná bych změnila názor, ale prozatím pro mě snímek My děti ze stanice Zoo představuje věrohodný „dokumentární“ snímek o drogách.

Handicapovaní a film? Že to nejde moc spojit vyvrátí lehce tento snímek. Láska jako podstata a vůbec celá režijní práce i kamera jsou podle mě povedené. Proto dávám 4* za příjemný amatérský snímeček.

Musím prostě uznat, že po shlédnutí všech dílů Harryho Pottera po sobě je tento díl jednoznačně nejnapínavější a to ho činí nejlepším. Nikoliv ani tak z pohledu efektů (viz. Harry a jeho průchod chodbou, kdy padají zdi - hrozný efekt a to, že se mu nic nestalo - ehm..), ani tak z pohledu hudby či hereckých výkonů (herecké výkony na konci po 19. letech jsou vtipné) ani co se týče masek, avšak syntézou toho všeho dospěl do kvality, která se mu nedá upřít. Jistě je to věc názoru, ale podle mě byl tento díl nejúspěšnějším dílem ságy Harryho Pottera a konečně jeho největší věrohodnosti živoucích Bradavic a světa kouzel. V neposlední řadě bych chtěla dodat, že některé pasáže byly až srdceryvné. Úspěšně. Není nic lepšího, když člověk může i přes nedokonalost viditelných vad filmu říct: "bylo to dokonalé tím, že to nebylo dokonalé"

Můj oblíbený režisér si vyšlapal cestu poněkud jiného charakteru. Nová technologie mu však nepřispěla k tomu, abych film vyzdvihovala. Herecký výkon se sem tam zaškobrtl na nevěrohodnosti. Pomalý, nic nerozvíjejíc film ve story příběhu spíše komorním. Skoro bych řekla, že by se to nakonec hodilo jako jedna epizoda nového Hřebejkova seriálu. Bohužel mě tento snímek neoslovil, což jsem si zrovna od něj slibovala. Stane se. Občas prostě už není moc co vyprávět... Oceňuji však některé napjaté chvíle.

Zpětně bych se odvážila tvrdit, že to je jeden z nejhorších českých poetických snímků vůbec. Absolutní disharmonie všech komponent filmu. Hm, njn ... Kytice je Kytice.