Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (860)

plakát

Divoký anděl (1998) (seriál) 

Díky TV Relax mám opět možnost zhlédnout pár dílů této blbůstky. Člověk u toho vydrží, občas se zasměje, na Natálku se dá koukat (bez kšiltovky), Lina je šeredná. No, a když tomu dám subjektivních 50%, tak se svět nezboří.

plakát

V hodině rysa (2013) 

Dánům se to opět podařilo, vytvořili velký přeceněný (čsfdáky) filmový BLUD, tleskám. Zcela nesmyslná dramatická zápletka, vlastně úplně vše, co se odehrává za zdmi vězeňské psychiatrie?? či co to bylo za fiktivní ústav, jde mimo rozum soudného diváka. Vlastně, to co je nám nabízeno spíše přípomíná něco jako "béčkový schizofrenní horor" bez špetky atmosféry, nic nedává smysl, všichni včetně (cca šesti členů) personálu dělají divné věci a žvaní nesmysly a "pacienti" jsou možná temnými figurami, ale rozhodně ne pacienty. Jednu hvězdu dávám za úvodní pětiminutovku, a tu druhou, no asi za to, že jsem byl zvědavý na závěrečnou pointu, která je úplně nablblá a pitomoučká. Dánští herci standartně špatní a nezáživní. Hlavně Malling, nejen že hrál bídně, ale navíc "hrál" nesmyslnou postavu. 30% Ztráta času.

plakát

Morke (2005) 

Milé zjištění, i Dánové dokáží natočit film, při jehož sledování se ani jednou nedostaví chuť ho vypnout. Sice se nedokáži ztotožnit s žánrovým zařazením. Thriller? No dejme tomu. Drama? Ani náhodou, pokud bych to měl hodnotit z hlediska realističnosti, tak bych musel jít na odpad. Naštěstí Morke je perfektní mysteriózní zážitek, kde celou dobu tušíte, na čem jste, ale pořád jste v nejistotě. Celé mi to připadalo takové kingovské a to já rád, městečko a v něm zábavně divné postavy, starý hotýlek, unylý hrdina, jen místo nadpřirozených bubáků jeden odpudivý Anker a strašně příjemná atmosféra. Žasnu. Tuhle mysteriózní pohádku se suicidálním přesahem si rád zopáknu. Navíc od Dánů nečekám převratné herectví, takže mě Lie Kaas s jednotným výrazem v ksichtě ani moc neiritoval. 80%

plakát

Zmizelá (2014) 

Perfektní hra úžasné Amy. Hru, kterou si s chutí rozluštím do detailů ještě jednou. A rozhodně si dám i Flynnové předlohu, která bude patrně bolet o mnoho více než film. Film, který mi v mnohém odpověděl na mé otázky, proč nikdy nevstoupit do svazku manželského. Hrůza manželského stereotypu mě dlouhodobě ubíjí, ne nejsem romantik. Z řečí "jaké si to uděláš", už jsem dávno vyrostl. Ovšem možná ještě více zdrcující, než cynický výsměch manželství, pro mě byla nepochopitelná síla medií a jeho manipulace stádem. Což se názorně ukazuje i na zdejší databázi. Finchera si nejde nevážit. Jeho chladný přístup k vlastním filmům, kdy nepodceňuje myšlení svého diváka a přitom vše servíruje velmi srozumitelnou formou, mi velmi vyhovuje. Navíc má cit pro herce, vyprázdněnou loutku Nicka nemohl nikdo zahrát lépe než dřevěný Ben Affleck (on nehrál, on se Nickem stal). A Rosamund si říká o Oscara, uvidíme, co ještě přijde. Velmi silný film, jehož chladnost mi brání jít do plných, po prvním zhlédnutí určitě.

plakát

The Minus Man (1999) 

Dokoukat tenhle blábol do konce vyžaduje velkou dávku divácké trpělivosti. Tempo smrtelně nudné. Zápletka nesmyslná. Herci... oni se tu nějací vyskytují? Varovat mě měla úvodní scéna s Sheryl Crow, žena, které si velmi vážím jako muzikantky, je jednou z mých nejoblíbenějších zámořských zpěvaček, ale jako herečka? Promiň Sheryl, ale tragédie :) A k blonďatému fešákovi se syslím chrupem a nesnesitelně slizkým úsměvem, Owenovi, se vyjadřovat netřeba. Některé filmy by měly zůstat polozapomenuté a neobjevené. Nuda za padesát.

plakát

Ulice (2005) (seriál) 

Díl 2666. Mononukleóza jako smrtelná nemoc, lidi nelíbejte se!!!, majonéza na vlasy a smrad z huby jako záminka z "rozchodu" a partnerské pomstě. /// Asi jsem se zamiloval, zcela genijální a velmi nedoceněný seriál. Uživatel Dwejn měl pravdu.

plakát

Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974) 

Peckinpah točí filmy na které je třeba mít náladu. Špinavý vizuál, chlast, zvrácené motivace jednotlivých postav, nezáživní herci a béčkový, až naprosto triviální (nehodlám o tom s nikým polemizovat) příběh. A já na to náladu dnes neměl, první polovina snímku se dá nazvat nezáživnou melodramatickou road-movie a druhá ta lepší, nechutně zvrácená, je o cestě mexického terminátora s jednou zahnívající hlavičkou. Kam dojede? Nechte se překvapit! Spousta mrtvol, much, chlastu, kaktusů, prachu... a Peckinpah opět dokázal, že ženy nemá rád :) A jak tohle ohodnotit? Až uvidím podruhé (a že uvidím), tak to bude možná za pět.

plakát

Velký sešit (2013) 

Evropská válečná artovka s rakovinotvorným nádechem. Filmy se dají točit různým způsobem, ovšem tento "chladně vypočítavý" je mi poněkud nesympatický. O emocionálním dopadu na mojí osobu jistě vypovídá jedna ze závěrečných scén (výbuch bomby při překračování hranice), nedokázal jsem zadržet vlastní výbuch smíchu. Nemůžu za to, ale opravdu nesežeru všechno, co se mi různí evropští umělci snaží vnutit. Hloupé, zvrácené (dívka z farnosti), vyhrocené, špatně zahrané (dvojčata) a emocionálně ploché (židovské pochody smrti ve filmech! už mě začínají nudit). A co hlavně, onen velký sešit ve výsledku neměl žádnou výpověď. Ano, násilí plodí násilí, válka dělá z lidí zvěř. Ovšem tímto podáním to sledovat nepotřebuji. Natočené je to ovšem hezky a atmosféru to má.

plakát

Lepší svět (2010) 

Rakovina, bomba, Afrika, umělé slzičky - zaručené ingredience jak získat Oscara. Lego jako vodítko. Nůž, jako povinná výbava dánského školáka. Za facku na dětském hřišti se na severu Evropy tvrdě platí. Dvanáctiletej šmejd jako soudce. Umělé oko. Oko za oko. Černoušci. Krásné obrazy. Obrazová fixace na ptactvo a mraky. Emoce prostřednictvím fotografií. Ty vogo, Vinterbergův Hon je sračka, ale z tohohle "realistického" dílka plného hrdých zasmušilých mužů, ošklivých žen a drsných děcek jsem se málem pozvracel. Dobro(intelekt)/ lékař vs zlo(hloupost)/ dělník. Hanebná vykonstruovanost, která Zuzce vyšla, jak u kritiků, tak diváků. Nechápu. ...a pokud neumřeli, rozdávají láskyplné pohledy a objetí dodnes. Vše odpuštěno (rozvod se nekoná, děcák se nekoná)...bože můj. Retardi se dojímají. 30%

plakát

Cesta krokodýlů (2013) 

Můj taťka krokouš. Pecka! Viděno po kouskách na "Kůlu" a chci vidět ještě :) Konec malinko zoofilní.