freddy

Ve čtyřiceti život nekončí aneb jak je důležité míti mužskou chůvu. I takhle by mohl znít podtitul této příjemné romantické komedie, která se zabývá jednoduchou věcí, a to sice co dělat, když žena zjistí, že jí muž podvádí. Hlavní hrdinka zvolila to nejméně pohodlné řešení, odstěhovala se z maloměsta do velkoměsta i se svými dvěma dětmi a po dlouhé době nastupuje do práce, přičemž má shodou okolností štěstí na sympatického mladíka, který začne fungovat jako chůva jejích dětí. Samo o sobě to zní docela obyčejně a tuctově, ale tahle komedie má v sobě jakési zvláštní pohodové kouzlo, děj si plyne tak nějak klidně a nekonfliktně, děti jsou rády, že si maminka našla partnera a nesnaží se jí to překazit, oba hlavní hrdinové jsou ve svém vztahu spokojeni, není zde žádný nátlak ze strany příbuzných a známých na jejich rozchod, zkrátka úžasně bezkonfliktní děj. A o to více mě překvapilo, že se vztah i přesto rozpadnul, ale to je zkrátka život a otevřený konec dal naději mnohým beznadějným romantikům, mezi které se řadím i já. Navíc tento film mě i mnohokrát rozesmál, hlavně mě bavilo, když kamera zabrala hlavního hrdinu, jak si čte Harryho Pottera. Já jsem si to zkrátka užil od začátku do konce a nemohu hodnotit jinak než nadprůměrně. Je to za čtyři hvězdy.

Devět let uplynulo od doby, kdy jsem jako patnáctiletý viděl v kině první film s Harrym Potterem. Za tu dobu jsem se na nic netěšil více než na závěrečné vyvrcholení této ságy na plátnech kin. A čeho se mi dostalo? Zklamání! Jinak než zklamání to nazvat nelze, vůči lidem zodpovědným za tuto patlaninu cítím jen zlost a zlobu, protože takhle zkazit výjimečnou předlohu a trestuhodně si nechat protéct mezi prsty šanci na výjimečný film, to se jen tak nevidí. Přitom začátek byl výtečný, část od pohřbu Dobbyho až po únik z Grongottovic banky byla pětihvězdičková, bylo tam všechno, bylo to úžasné a nic mi tam nechybělo. Jenže pak nastala bitva a já ve svém sedadle v kině trpěl. Napřed jsem se utěšoval, že to bude lepší, ale ono ne. Je zde mnoho scén, za které by Steve Kloves spolu s Davidem Yatesem a celým producentským týmem zasluhovali dostat od fanoušků pořádně za vyučenou, protože tohle není jen lidská blbost, to je zločin vůči fanouškům, kteří do těch jejich nenažraných chamtivých pazourů mnoho let přinášejí peníze za filmy, propagační materiály a já nevím, za co všechno. A oni se těmto fanouškům odvděčí takovou hnusnou slátaninou. Kdo proboha vymyslel, že z Voldemorta budou růst chapadla, to už předváděl doctor Octopus ve Spidermanovi a vůbec to není originální. Kdo vymyslel, že se Harry proletí na Voldemortovi po bradavických pozemcích? Proč ve chvíli, kdy se schyluje k bitvě a půjde o život je profesorka McGonagallová šťastná jako nějaká puberťačka, že může použít kouzlo na obranu Baradavic? A kam se poděl její výkřik poté, co uviděla mrtvého Harryho, který vydala v knize, ale ve filmu už ne? Kam se poděla scéna, kdy Harry po vyhrané bitvě rozmlouvá s obrazem Albuse Brumbála? A proč bojuje Harry s Voldemortem beze svědků? Proč se po smrti z Voldemorta a Bellatrix stane prach? A proč se prach tedy nestal i z ostatních zemřelých (vždyť Bellatrix ani Voldemort nebyli jediní Smrtijedi, kteří zemřeli)? Toto všechno jsou věci, které mi vadily, které mě naštvaly, nebo které mi ve filmu oproti knize chyběly. A toto jsou věci, kvůli nimž jsem si absolutně nevychutnal smrt Voldemorta a bylo mi vlastně jedno, že zemřel, žádné emoce, žádná úleva, žádná radost, žádné slzy jako při čtení knihy. Jen zklamání, zlost, pocit zmaru a nepochopitelné vrtění hlavou mě provázelo posledními chvílemi celé této ságy. Jediné, co stojí za zmínku a co si zaslouží pochvalu (kromě části u Gringottových) je příběh Severuse Snapea. Ten byl mimořádně podařený a dokonce mi u něj i ukápla nějaká ta slza. Ale tady si troufám tvrdit, že to je spíše zásluha charismatu a vynikajícího herectví Alana Rickmana, nežli zásluha scénáristy nebo režiséra. Alan Rickman by si za svou roli zasloužil Oscara, a to myslím zcela vážně. Jinak je to ovšem hrůza a děs a já se od včerejšího dne rozhoduji mezi jednou a dvěma hvězdama. Nakonec ale přece jen udělím dvě hvězdy, ale jsou hodně nepřesvědčivé a velice slabé., Není vyloučeno, že až film uvidím znovu, tak hodnocení ještě snížím.

Tenhle film mě tak nějak míjel, dokud jsem ho nezahlédl v televizním programu. Tím chci říct, že očekávání z mé strany nebyla příliš velká, dá se říci takřka nulová, chtěl jsem se prostě jenom podívat na nějakou novější romantickou komedii. A nakonec jsem byl docela příjemně překvapen z toho, jak milý a příjemný tento mozaikovitý film je. Samozřejmě, chvílemi je ta přeslazenost až příliš evidentní, stejně jako mi trochu vadil fakt, že všechny příběhy končí šťastně, toho bychom se v reálu asi nedočkali. A taky se přiznám, že ze začátku mi přišlo těch příběhů mnoho, takže jsem chvíli tápal, ale když jsem se konečně dokázal pořádně zorientovat, tak jsem si začal tuhle romantiku na entou užívat a musím říci, že mi tady vysloveně nic konkrétního nevadilo, dokonce byli obsazeni do rolí v tomto filmu i příjemní herci, na které je radost se dívat, takže ve mně převládá spokojenost. Nicméně je evidentní, že v Americe zatoužili natočit film ve stylu Lásky nebeské, která je ovšem v mých očích naprosto nedostižná, a i když zde hraje plno amerických hvězd, kterým jejich role sluší, tak nemohu jinak, než tento film označit za celkem zdařilou kopii Lásky nebeské, kterou ale tento snímek nepřevyšuje ani nezastiňuje. Uděluji čtyři hvězdy.

Tak tohle byl fakt zážitek! Na první pohled obyčejný film o jednom z těch týpků, kteří dokáží spolehlivě využívat druhé, užívají si za jejich peníze a participují na jejich úspěchu. Na pohled druhý je to úžasná sonda do světa jednoho hezounka, skoro by se dalo říci metrosexuála, který ty kočičky střídá jako na běžícím pásu, až se jednoho dne rozhodne, že by mohl poskočit do vyšší ligy a nabalí si starší zazobanou, ale nutno dodat atraktivní a sexy paničku s krásnou velkou vilou. Zabydlí se u ní a její pohostinnost jí oplácí, jak jinak, sexem. Jenže i takový samec, jehož v tomto filmu velmi přesvědčivě ztvárňuje Ashton Kutcher, může mít city, a jak se říká, srdci neporučíš a láska může na tvé dveře zaklepat kdykoliv. Celkově se jedná o film, ktěrý když neuvidíte, tak se nic nestane a asi vám mezi vašimi filmovými zážitky chybět nebude, ale když už se na něj kouknete, tak vás nenechá chladnými, a je jedno jestli v pozitivním nebo negativním slova smyslu. Já musím říci, že jsem si tento film od začátku do konce báječně užíval a jako velké plus vnímám, že se film obešel bez happyendu, pochvalu si však tvůrci zaslouží i za naprosto originální a nevšední závěrečné titulky. Já jsem zkrátka nadšený a dávám čtyři hvězdy.

Muž, žena, páté výročí svatby, pejsek jako dárek od milujícího manžela pro oddanou manželku, která si vždycky přála mít pejska. Výsledek? Pejsek je vnímán a rozmazlován jako dlouho chtěné a vymodlené dítě, dostává se mu té nejlepší péče, pravidelně chodí do salonu, obden k veterináři a pojídá ta nejchutnější jídla. Ovšem tohoto všeho se mu dostává pouze ze strany jeho paničky, páníček se snaží být autoritou a je ignorován. Důsledek toho všeho? Rozpad vztahu a odloučení. Ovšem tím tento příběh nekončí. Tohle je francouzská komedie, kterou si užije snad každý milovník psů, a u které se bude bavit každý, kdo miluje filmy se zvířecími herci, protože buldoček, který zde má hlavní roli, je jednoduše neodolatelný. Ovšem na druhou stranu, nic objevného ani originálního se zde nekoná, je to prostě jen další filmařský příspěvek na téma sžívání se s novým psím mazlíčkem a následky soužití s tímto roztomilým čtyřnohým přírůstkem. Pokud hledáte nějaký vážnější nebo hlubší film, tak tento film vám nic takového nenabídne, tento film má za cíl pouze pobavit a potěšit příznivce zvířátek a především pejsků, a to se mu daří dokonale. Dávám tři hvězdy.

Své rodiče si nevybíráme, stejně tak jako si hlavní hrdina tohoto filmu nemohl vybrat svou matku. Na jednu stranu chápu jeho vztek a zlobu pramenící z občas nepochopitelného chování jeho matky, na druhou stranu se mi ale chce říct, že mohl dopadnout mnohem hůř. Toto je zajímavé a pozoruhodné konverzační drama, které je napsáno a do filmu převedeno naprosto dokonale, takže já jako divák jsem neměl sbemenší příležitost k tomu, abych se začal nudit. Téma homosexuality mám ve filmu velmi rád, obzvláště týká-li se to teenagerů, a když se k tomu ještě přidá problém s rodiči a pubertální revolta, tak si u filmu úplně rochním blahem, protože to jsou témata, která mě zatím ještě nikdy nezklamala a jsem rád, že se tak nestalo ani v tomto případě. Jednoduše se dá říci, že jsem z tohoto filmu nadšen a velice překvapen, protože jsem absolutně netušil, že mě dokáže tolik zaujmout a že z něj budu tolik nadšený. Jak málo někdy stačí k úžasnému filmovému zážitku, v tomto případě jednoduchý příběh o komplikovaném dospívání. Tady nemám nad čím váhat, uděluji plný počet, je to za pět hvězd.

Ač jsem golf nikdy nehrál, ač neznám jeho pravidla ani terminologii v něm používanou, a konečně ač nemám tento sport rád a jakmile se objeví na nějaké sportovní stanici přenos z golfu, tak okamžitě přepínám, tak přesto všechno jsem si tento film dokázal užít, aniž bych se byť jen na malou chvíli nudil. A vím o čem mluvím, romantických komedií už jsem viděl docela dost a není lehké mě zrovna v případě tohoto žánru zaujmout, ale tomuto filmu se to povedlo svou originálností, nápaditostí a především pro romantické komedie atypickým prostředím, protože romantická komedie z prostředí golfu je něco, co jsem dosud neviděl a co zase trochu rozšířilo mé filmové obzory. Samotný film je zvládnut naprosto perfektně, svým zajímavým dějem dokáže zaujmout i takového antigolfistu, jako jsem já, a do poslední chvíle jsem nevěděl, na čem vlastně s tímhle filmem jsem a jak celý příběh dopadne. Výtečný filmový zážitek pak dotváří naprosto vhodně zvolení herci, Filip Tomsa je pro mě neokoukaným hercem a s rolí se popasoval výborně, Míra Nosek zase skvěle zahrál záporáka, takže jsem ho fakt dokázal nenávidět, a Václav Postránecký s Bohumilem Kleplem už jen vhodně doplnili hereckou sestavu k mé velké spokojenosti. Mně se to líbilo, nečekal jsem nic náročného, měl jsem chuť na oddechový a pohodový film a toho se mi také dostalo, takže přes počáteční skepsi z toho, jak se mi tento film bude líbit musím konstatovat, že lepší už to asi být nemohlo a k maximálnímu hodnocení chyběl už jenom kousek. Celkové hodnocení je tedy 90%, což v tomto případě znamená lepší čtyři hvězdy.

Miluji české písničky a tento pořad mi dal možnost, užít si je měrou vrchovatou, z čehož jsem samozřejmě nadšen. Očekávání od tohoto pořadu z mé strany byla velká a proto jsem rád, že mě pořad skoro vůbec nezklamal. Jediné, co by se mu snad dalo vytknout je fakt, že ač se jedná o přímý přenos, tak jednotliví aktéři zpívají na playback, což mě zarazilo a zklamalo. Jinak se však jedná o zdařilý pořad, který jsem si užil a díky kterému jsem si mohl připomenout mé mnohé oblíbené písně. Speciálně děkuji za Hanku Zagorovou, která má skvostné songy a kterou si vždycky rád poslechnu, dále za Petera Nagyho, jehož písně si rád poslechnu kdykoliv a kdekoliv, a konečně speciální díky patří České televizi za pozvání Víti Vávry, kterého jsem za celý svůj život viděl v televizi dosud jen jednou, a to sice někdy na jaře 2004 v pořadu Go-Go šou, a potěšilo mě, že ho mohu zase po sedmi letech vidět. Ne že bych byl nějaký jeho fanoušek, ale vzhledem k tomu, že jsem později narozený, tak mě jeho aktivní hudební kariéra minula a já jsem tak nyní rád že aspoň vím, jak tento zpěvák vypadá a že jsem se mohl trochu blíže seznámit s jeho tvorbou. Celkově se jednalo o příjemný večer a pokud budou další díly, tak se na ně už nyní velmi těším a doufám, že ČT pozve i mé další oblíbené interprety, jako např. Pavla Bobka či Dalibora Jandu. Nebýt zpívání na playback, dal bych pět hvězd, takhle jsou to jen čtyři hvězdy.

Hodně zvláštní pocity mi připravil tento zvláštní film, u kterého jsem celou dobu netušil, co si o něm myslet. Na jednu stranu se jednalo svým zvláštním a ojedinělým způsobem o kouzelný a neotřelý filmový zážitek, který jsem snad dosud nezažil a asi ani nezažiju. Na druhou stranu ale zase film vnímám jako šílený projekt, nad kterým jsem celou dobu kroutil hlavou a u kterého jsem netušil, jestli si ze mě dělá srandu nebo co si o něm vlastně myslet. Výsledkem tak je hodně diskutabilní dílo, které ve mně vzbudilo dvě naprosto protichůdné emoce, ještě nikdy jsem totiž neměl u žádného filmu pocit, že jsem viděl kvalitní a neotřelou blbost, která má své kouzlo. Ano, přesně takhle tento film vnímám, blbost (nebo chcete-li kravina) to totiž beze sporu byla, a nyní záleží jen na tom, jestli u mě převažuje to dobré a pozitivní vnímání filmu nebo to druhé negativní vnímání filmu. Abych si udělal jasný názor, tak je potřeba říci, že filmu zcela jasně pomohla stylizace do podžánru road-movie a úžasné záběry krajiny, například scéna někde na louce, kde sběratel čtyřlístků hledal další čtyřlístky a začínalo zrovna pršet byla úchvatná a pro mě asi zůstane navždy nezapomenutelnou, a to vlastně jen díky úžasně nasnímané přírodě a díky úžasně zachycenému pocitu samoty, kteří říká, že i když jste v něčem rekordmany, tak vám to nezajistí šťastný život a nezbaví vás to samoty. Abych to nezdržoval, se dvoudenním odstupem musím říci, že film si mě zcela získal na svou stranu a já ho nakonec hodnotím jako velmi povedený, což znamená lepší čtyři hvězdy.

Z mého pohledu se jedná o naprosto obyčejnou a tuctovou romantickou komedii, jakých se točí velké množství, a u které nepředpokládám, že by mi vydržela v hlavě déle než pár týdnů. Je to dáno až příliš klišovitým příběhem a až příliš tuctovým lookem celého filmu. Zkrátka není tu nic navíc, nic kvůli čemu bych měl tento film vyzdvihovat do hvězdných výšin, nic, kvůli čemu bych si na něj měl za rok vzpomenout, nic, co by mě výrazně zaujalo, prostě nic zde nevybočuje z řady jiných romantických komedií, dokonce mám pocit, že jsem se ani jednou nezasmál, a mě přitom není příliš těžké rozesmát. Ale abych filmu nekřivdil, nejednalo se ani o žádnou hrůzu, dalo se to zhlédnout aniž bych se začal nudit, dějově to bylo zajímavé, herecké výkony vyrovnané, zkrátka typicky průměrná romantická komedie, jakých jsem za svůj život viděl a uvidím ještě hodně. Já rozhodně nemám nad čím váhat, svůj účel film splnil a dokázal mě na necelé dvě hodinky zabavit a zaujmout, aniž by to byl ztracený čas, ale zároveň nenabídl nic nadprůměrného, a z toho důvodu volím průměrné hodnocení v podobě tří hvězd.