kinej

Být tento animák spíše hraný, byl by to whoviánský standard, tj. v rámci seriálů stále nadprůměr. Příběh není špatný, ale právě díky animované podobě chybí této epizodě Tennantovo živelné herectví, jež samo o sobě utáhne i slabší díly, jsou-li nějaké v tomto geniálním seriálu nějaké. Takže právě zvolená forma je největším mínusem a je škoda, že se z nadějného námětu nevytěžilo více. Navícm když už se tedy někdo rozhodl pro animaci, jejíž možnosti jsou nekonečné, mohl předvést větší spektákl.

Zajímavá blbůstka pouze pro fandy geniálního seriálu Doctor Who. I oni ale klidně mohou vynechat. Jedná o něco jako teaser na 7. sérii, který ale obsahuje pouze původní scény, a je s podivem jak výpravná a tedy asi nákladná záležitůstka to je. Upřímě vlatně nechápu smysl, ale na druhou stranu potěší, navnadí a pobaví.

Tento film se Zatoichim je vskutku slabší. Je to tím, že po většinu stopáže je film nefalšovaná nuda. Spousty vedlejších postava vedou dlouhé a nezajímavé dialogy. V těchto pasážích chybí jakákoliv režijní invence a ani Shintaro Katsu, který spoustu filmů podržel svým výkonem, zde jen prostě je. Reputaci sérii trochu navrací posledních cca 30 minut, kdy Ichi zpytuje svědomí a vrací se věci „vyřešit.“ Jakmile se jde na věc filmu se vrací náboj a poslední řežba ja v rámci série spíše nadstandartní. To ale nemění nic na tom, že any ty dobré scény si divák dlouho počká.

Tohle je tak nějak hodnocení k bonusům o natáčení 300 obecně. Je to celkem nuda. Skoro celý film vznikal v interiérech před plátnem, takže žádná výpravná dokumentace. Spousta tlachání o ničem. Co je ale zajímavé jsou komentáře autora předlohy Franka Millera a nádherné obrázky z jeho komiksu. Líbí se mi jeho koncept popsání této dějinné událost téměř mýticky, přičemž klíčové aspekty děje, ale skutečně vycházejí z dobových pramenů. Takže i přesto, že ho nikdo nemůže obvinit z realismu, jak sám říká, princip událostí, či klíčové prvky sparťanské kultury, zůstaly zachovány. Díky tomu je film poměrně originálním mixem opulentní akční podívané, která ale vypovídá o jednom brutálním národě a jeho kultuře o něco víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Zcela průměrný dokument o vzniku nadprůměrného (ale ne vynikajícího) filmu.

Tahle dokumentární série nevyniká kdovíjak řemeslnou kvalitou, je natočena dost obyčejně. Osobně jsem z inscenovaných dokumentů většinou na rozpacích, ale na druhou stranu s minimem autentických záběrů a mluvícími hlavami se taky moc čarovat nedá, takže to beru. V tomto případě je však důležitý obsah a vysoká hodnota podávaných informací, díky které je za každým dílem znát obrovské penzum výzkumné práce. Dalším jednoznačným pozitivem této série je její nezpochybnitelná užitečnost, spočívající v rýpání do leteckých společností. Ta nejlepší část každého dílu je vždy ta věnovaná pátrání po příčinách nehod, která ukazuje kam až jsou schopní vyšetřovatelé nehod zajít a kolik peněz utratit, aby přišli záhadě na kloub. Jejich zarputilost je obdivuhodná.

Na jednu stranu je tento dokument skvělým dokladem toho, jaký byl František Vláčil génius. Sám zde popisuje, jakou oklikou se přes studium umění k filmu dostal a člověk si hned uvědomí, jak výrazný otisk toto na jeho tvorbě zanechalo. Jakmile mistr mluví o teorii filmu, o připodobnění tohoto média k poezii, o propojení s hudbou, není sporu, že slyšíte mluvit velikána světového formátu. Naprosto fascinující jsou i krásné náčrty, které si k filmům dělal. O to víc zamrzí krátký formát a také to, že vzhledem k omezenému časovému prostoru je až příliš času věnováno ukázkám z jeho filmů a ne Vláčilovi samotnému. I tak, ale jako bonusová výbava blu-raye Markéty Lazarové tento kraťas potěší.

Boogie Nights je až neuvěřitelně dobře řemselně natočený film, na který je prostě v každém okamžiku zábava koukat. Prací s kamerou a střihem záběrů evokuje ty nejsilnější kusy Martina Scorseseho a už tenkrát muselo být všem jasné, že Paul Thomas Andreson mezi režisérskou šeď nezapadne. Z filmu číší radost z práce a láska k filmovému řemeslu. Znamenitý byl i casting, životní roli odehrál navzdory limitům svého umu, nebo spíš díky umnéhu využití těchto limitů Mark Wahlberg. Jeho toporné herectví dodalo postavě umělce Dirka Digglera, možná nezamýšleně, autentické obrysy. Ale Boogie Nights musel být celkově pro hereckým splněným snem. Co role, to (naplněná) herecká příležitost a to i včetně vedlejšáků (Molina, Hoffman atp.) Celkově film asi dobře vystihuje atmosféru průmyslu pro dospělé na přelomu 70. a 80. let a má silné humorné a i dramatické momenty. Jen bych po té disco jízdě čekal nějaký výraznější, dramatičtější závěr. I když poslední Dirkův záběr vtipně vrhá na okolnosti a události kolem něj nové světlo (mateřský cit ze strany Amber, tolikrát opěvovaný talent) a je říznou tečkou za povedeným filmem.

I přes znalost děje jsem si tenhle film dost užil a to zejména díky netradiční práci s kamerou. Krom soustředění záběrů ve vypjatých situacích na opocené obličeje protagonistů, což ruku v ruce s ostrým střihem ještě zintenzivňuje hutnou atmosféru, se mi líbily švenky jež umocňovaly zoufalství či záchvaty jednotlivých postav. Filmy ze 60. let mám obzvlášť rád a to asi pro to, že tehdy ještě na tomto řemesle šlo hodně objevovat a zrovna Pahorek je důkazem toho, že i v celkem komorním prostředí se dá natočit film, který působí ohromně. Samozřejmě by film tak dobře nefungoval bez hodně dobrých hereckých výkonů (hlavních i vedlejších), největší zásluhu na výsledné kvalitě pak ale stejně má režisér Sydeny Lumet.

Miluju kvalitu a absolutní profesionalitu jakou BBC vkládá do svých projektů. Kéž by takové hvězdné okamžiky někdy měla i naše veřejnoprávní televize. Na blu-ray vypadá tento seriál jednoduše dokonale…v pravém smyslu slova. Od přípravy, přes nasnímání až po hudební kulisu a krasosmutný hlas p. Attenborougha. Takovýhle seriál zkrátka v naší provincii nikdy nevznikne.

Tenhle film o Zatoichim sice nepatří mezi ty nejlepší, zejména co se týče režie se divák nedočká ničeho objevného, ale přesto potěší. A to zjeména příběhem. Tentokráte Zatoichi řeší svůj dosluhující meč, ke kterému má vztah tak mimořádný, až je to skoro dojemné. V této epizodě je také obzlášť vydařený padouch, který je ultraslizký a vidět Ichiho jak ty zmetky všechny nakonec pokosí zahřeje u srdce. Po akční stránce je film spíše průměrný, humorem také výrazně neoplývá a ani Shintaro Katsu tentokráte nedostává prostor k žádné herecké exhibici. Přesto kvalitní dílek série.