kinej

Další ze zdařilých kusů Sama Peckinpaha, u nějž by prostě nenajdete slabé místo. Obzvláště nečekaný (ale realistický) vývoj obou hlavních vyčleňuje Strašáky mimo kategorie obyčejného krimi žánru. Mistrovská studie toho co se může pod vlivem extrémních prožitků vyklubat z ušlápnutého vysmívaného intelektuála a jeho primitivní, byť komplikované manželky. Oba protagonisté umně ztvárnili, jak se na povrch dostávají hluboko ukryté živočisné vlastnosti, jež vygradují v krvavém závěru. Díky hercům a umění střihu jeden z těch opravdu nadčasových filmů.

Trošku mě překvapuje velmi vysoké hodnocení, které se tomuhle filmu dostalo. Ano, je to poutavý film postavený na dobrých hereckých výkonech. Ale při jeho sledování jsem měl nejdříve neurčitý pocit, že hra Tennesee Williamse zoufale zestárla a ztratila na aktuálnosti. V průběhu děje, kdy se začínají odkrývat temná zákoutí životů postav, jsem ale nabýval stále silněji na dojmu, že film neříká vše. A nemyslím tím nějakou techniku ve smyslu špičky ledovce. Z příběhu očividně někdo vypáral něco podstatného a nejspíš tím tak nešetrně narušil křehkou dějovou logiku předlohy. A pak to čtu: cenzura narážek na Brickovu homosexualitu. přesně tohle zjištění zapadlo do názoru, který jsem si udělal. Z nazančeného milostného trojúhelníku tak zbyl jen nereálný blízký vztah 3 lidí. Navíc děj podezřele inklinuje k happy endu, prozření (ono zmiňované kliknutí), že to také v rámci kontextu působí dost nepatřičně. Není to chyba herců, možná ani režiséra, ale film má dle mého názoru silné mezery v logice. Kdyby existovali někde ulité cívky s necenzurovanou verzí, věřím že by s při stejné konstelaci lidí mohlo jednat o vyjímečné dílo. Ale takhle rozhodně ne.

Další z těch hodně vydařených filmů o Zatoichim. Ani ne tak kvůli akci, ale kvůli silnému scénáři. Oproti jiným dílům zde není tolik prostoru věnováno vedlejším postavám a o to více je pracováno s tou hlavní. A to je dobře, protože Shintaro Katsu to herecky ustojí. Dějově je film jedním z nejponuřejších a nejsmutnějších. Zatoichi je na všechno sám a když vysvětluje, proč si nikoho nemůže pustit k tělu, je to jedna z nejdojemnějších scén celé série. K tomu se nakonec rozhodne pomoci lidem, kteří ho jej zneužívají, jsou zbabělí a neocení ho, prostě protože je jediný kdo může. Klasický komiksový motiv osamělého hrdiny v samurajském podání.

Anna Karenina je od Joe Wrighta po Pýše a předsudkua a Pokání opět trefou do černého. I zde se výtečně popasoval s náročnou předlohou, ale řekl bych, že zmíněným filmům se nevyrovná. A to i přesto, že nový Wrightův film je opět vizuální slastí a přehlídkou skvělého herectví. Jude Law i Kiera Knightley jsou parádní, ale nejvíce dle mého názoru září Aaron Taylor Johnson coby Vronský. Jenomže Wright se tak moc snaží dokázat jaký talentovaný umělec že to je, až ta jeho invence chvílemi připomíná exhibici a předávdění. Nápad situovat film do divadelních kulis je sice fajn, osudový tanec Anny a Vronského je taky esteticky povedený, ale chvílemi už to celé připomíná spíše videoklip, než důstojnou adaptaci novely. Chtělo by to trošku ubrat na egu. Ale opravdu jen trošku.

Asi tím nejlepším na Expandables 2 je, že se castingu podařilo nashromážit snad všechny myslitelné hvězdy akčních béček (sem tam i nějakého toho áčka) do jedné akčnárny. Už to samo o sobě je veliká zásluha, pro mě osobně naplnění jednoho velikého filmového snu z dětství. Když k tomu i připočtu, že to scénaristé ani režiséři nijak nezmršili, máme tu titul, který konkuruje a u některých i předčí tvorbu, kterou tito veteráni coby sólisti natočili. Sice si už nevybavím jedinou akční scénu, ale nástup Chucka, nebo Arnieho repliky jsou nezapomenutelné.

V IMAX kině slušný zážitek plný úchvatných záběrů z vesmírné stanice. Bez IMAX kamery by se asi jednalo o průměrný dokument, který ani nenabízí nijak zvlášť půobivé informace, místy je trošku patetický a podle mě mohl zůstat klidně bez mluveného komentáře T. Cruise a nijak by mu to neubralo.

Tenhle krátký film je natočený pro jednu atrakci ve studiu Universal. Tzn. nelze očekávat nic, než jednoduchou a nenáročnou akční podívanou pro celé rodinky, z doby kdy i samotné 3D byla ještě technologická událost. Na celovečerním T2 je skvělé, že ani dnes mu není co vytknout. Battle across time bohužel však občas sklouzává k laciné podbízivosti se 3D. Neustále vám například cpe pod (či spíš do očí) nepovedené skynetovské poletující mini sondy, které Arnie, když mu dojdou náboje odrazí brokovnicí jako baseballovou pálkou. V centru Sky-netu se pak T-800 a John Connor utkají s T-1000 000. Jako fanouška Terminátorů 1 a 2 tahle atrakce sice jednorázově potěší, ale nikdy nebudu mít potřebu ji vidět znovu.

kvělá ukázka britského televizního scénáristického umu. První série je takový pomalejší rozjezd, ale počínaje druhou je to fakt maso. Je těžko uvěřitelné jak dobře může takováto ujetá kombinace retro-sci-fi prvků, humoru a dramatu tak perfektně fungovat. Obzvlášťě díly s Daleky, nebo s kyberlidmi (mimochodem ve své věrnosti vizuálnímu stylu 60. let. téměř směšně vypadajících ) jsou taková nálož, že jsem v rámci televizních sci-fi seriálů nic tak dobrého neviděl. Když ještě přidám živelný herecký projev Davida Tennanta, není co řešit. Po čtyřech sériích konstatuji, že je to nejlepší seriál vážnějšího typu, který jsem kdy viděl. Divák až žasne kolik děje a zvratů se vejde do 45 minutové stopáže. Scénáristé Russel T. Davies i Steve Moffat jsou podle mě géniové, protože díky nim snad jako jediný seriál co znám neupadá, ale rozkvétá i v 7. sérii. Každá série je ukončená brilantě, že při poslední epizodě snad ani nedýchám, mám husí kůži a ještě několil dní se z toho vzpamatovávám. Tenhle sériál není jen nejlepším současným seriálem, on je totiž úplně jiná liga. Honocení: 1. série: 75%, 2.série: 85%, 3. 100%, 4.série: 100% , 5. série: 100%, 6.série: 100%, 7.série: 100%. 8. série: 80%, 9. série 100%.

Nepřijde mi, že by Peter Jackson odvedl horší práci než na kterémkoliv filmu z Pána prstenů. Jestli v něčem Hobit za filmovými předchůdci pokulhává, je to dle mého názoru dáno již kvalitou předlohy. Ta je přeci jen méně vrstevnatá a lehce dětinštější než ostatní Tolkienova díla. A naopak, troufám si tvrdit, že scénáristky Fran Walsh a Philippa Boyens předlohu rošířením dějového rámce pro film vylepšily. Argument že film je moc podrobný padá s tím, že to je přece přesně to skalní fanoušci, milovníci prodloužených verzí, chtějí. A je jedno jestli je to vstřícnost vůči nim, nebo vůči producentům. Otázkou je zda si neměl nechat ty nepůvodní scény spíše pro rozšířenou verzi. Ale jinak Hobit dopadl dle očekávání dobře. Z každého záběru je patrné, že byl film vypiplán nejen s velkou profesionalitou ale i s láskou k předloze. Trochu jsem se obával jak dopadnou některé, z mého pohledu pro filmu ne zcela žádoucí momenty,(písně, nepřehledný počet nevýrazných trpasličích postav…) a zde mě film příjemně překvapil. Pár hračičkovských scén bych klidně prostříhal, ale takové by se našly i ve staré trilogii.

Mírně nadprůměrný dokument o natáčení, který v tom o čem vypráví je až příliš popisný, ale naopak v něm schází informace, které bych uvítal. Téměř zcela je zde vypuštěná česká stopa. Probíraní jsou zde téměř všichni herci s vyjímkou Rodena a také choreografa Berana, jehož choreografický přínos k postavě barona Kronena považuji za zásadní. Absence tohoto by toliknevadila, kdyby se pak velká část stopáže nebyla věnována nezajimavým a podružným záběrům z natáčení. Dokument ja navíc dost nekoncepční, skáče se od jednoho tématu k druhému. Zajímavé ale je, co všechno do postavy Hellboye dokázal vnést Del Torro. Ten Hellboyův svět opravdu rozšířil prohloubil a dle mého názoru jednoznačně obohatil a znamená pro tento komiks to stejné co Peter Jackson pro Pána prstenů. Bez něj a nez Perlmana by filmový Hellboy neměl smysl.