Blondsky

Tenhle film nejde nemilovat. Kouzlo starší kinematografie v té nejpozitivnější a nejkrásnější podobě. Donald O’Connor briliantní.

První hodina strující, briliantní, režijně zvládnutá, atmosféra se dala krájet. Obecně do scény, kdy se něco semele u Elizabeth Moss výborné. Pak to už bohužel jen padá a konec mi film vyrázně srazil. Ať už to, že jsem čekal něco víc a samotné vysvětlení mi přišlo sice cool, ale má strašně děr, pokud se nad tím člověk zamyslí. Bohužel ve 3/4 filmu jsem si podvědomě vymyslel zvrat, který bych použil jako závěrěcný mindfuck, a bohužel se tak vyplnilo. Těžko říct, zda dává úplný smysl, to bych se na to musel podívat znova, ale kvůli mé předpovědi mě to nijak nedostalo. To nic nemění však na faktu, že Jordan Peelee je skvělý režisér a i zde se vytáhl. Bohužel závěrečná půlhodinka to hodnocení stahuje. /75%/

Film, který vyniká hlavně díky strhujícímu výkonu Tobeyho Maguiera a Natalie Portman + taky skvělé vedlejší role Jakea Gyllenhala. Akademie by měla dostat přes pusu, že je neocenila. Mám k tomu pár režijních výhrad (usekání scén dřív než by mělo být, nedostatek intenzity Afghánistánu, více backgroudnu mimo Natalie a malý dovětek filmu), přesto mi to fenomenálních 20 minut naprosto vynahradilo. To, co předvedl Tobey jsem ještě neviděl a fakt, že jsem musel zastavit film a jít to vydýchat na 10 minut ven mluví za vše. Je to skvělé, ale hlavně díky hercům, spíše než režii, ale je fakt, že ty herce někdo musí přimět hrát ;).

Vynikající náhrada za Napoleona. Po jedné internetové soutěži mě zajmalo, jak si Kubrick vyhrál s kamerou a kompozicí, ale tohle přebylo mé očekávání, že jsem měl hned chuť si skoro každý záběr zarámovat. Nechápu, jak to Kubrick dělá, že výmáčkne z herců maximum, provede dokonalou 3hodinovou výpravu, která se sice možná táhne, ale nenudí a do toho ještě takhle briliantně zvládnout kameru. O zvuku nemluvě, ten je dokonalý. Barry Lyndon se tak po boku Olověné vesty, Osvícení, Vesmírné Oddysey a Doktora Divnolásky řádí mezi Majstštyky. Nemá cenu je porovnávat, všechny jsou perfektní. Už se nemůžu dočkat Eyes wide shut.

Já…nejsem si jistý, jestli si třetí Kissing booth oddůvodnil svoji existenci. A když už, tak spíš kvůli konci. Ono, problém tohohle filmu je ten, že krom toho, že zápletka je zase takřka skoro identická jako v předchozích dílech, tak je to, že prostě polovina děje měla být vyřešena ve dvojce a je opravdu nezáživné to sledovat furt dokola a s tím samým vyúzlením. Respektive tentokrát něco trochu jiného. Tvůrci se to snaží prezentovat jako nějakou velkou rozlučku, jako něco, co tu bylo fakt dlouho, bylo to velký a bude to fakt chybět. No, hele, ne. Jako klidně, já bych to i zřal, jenže panebože, nebudu cítit city k baráku, se kterým jsem skoro nic neprožil a v sérii hraje prim až teď. Krom toho ani teď mi nepřišel nijak využitej, ale to je možná jen můj pocit. Ono, já si zažil něco podobného a vím, jak to bolí, takže nebyl problém soucítit s postavami, ale ten vztah tam prostě k té věci není. Ale, jak říkám, největší problém je to prezentování té „epičnosti” a omílání děje dokola. Dalším problémem je to, že závěrečnej twist jsem odhadl při prvním náznaku, ze kterýho to snad ani nemohlo být patrný, a to asi není úplně dobrý. Jasně, je to teen věc, která si nehraje na komplikovanou věc plnou překvapivých twistů, ale on z toho člověk nakonec moc nemá, když si jen odškrtává věci se seznamu, co očekává. Co se týče Marca, jako postavu jsem si ho ze dvojky aji docela oblíbil. Z konce jsem čekal, že sehraje nějakou větší roli, a bohužel mu scénář ten prostor nedal. Slouží to jen jako zakončení vztahu Elle se střední, kdy nadejde pár loučení s postavami (které jsou vám ukradené, ale whatever), ale to uzavření té linky mi přišlo strašně laciný a odbytý. Skrumáž závěrečných myšlenek je fajn, je to klišeoidní a opět skoro to stejné, ale vlastně proč ne, má to svoje kouzlo. Zvlášt ta se sebepoznáním je fajn. Ač je omíláná často. Co mě ale sakra zarazilo byl sestřih Joey King na konci. (Jestli chcete odlišit time skipp, jde to i jinak, než nevkusným účesem). Kolem a kolem třetí „Stánek s polibky” není nekoukatelná tragédie. Herci hrajou furt stejně, tedy neurazí, ale není to nijak spešl a jako všechny díly, snaží se to být vizuálně hravý a má to opět přemrštěné scény, které ale dokáží alespoň pobavit. Jako „fanoušek” prvního dílu mi ty záběry v titulkách udělaly i radost, přesto se však nemůžu zbavit pocitu, že to prostě nemuselo být. Respektive mohlo, ale s odlišnou zápletkou, protože to, že ji měl každý díl skoro stejnou a má ji takřka každá teen romantická Netflixovka, mě už zkrátka nebaví…

Kulervoucí masterpiece, který nenechá diváka vydechnout do posledního momentu. Lahoda.

Skrytý Vilnéfův klenot prostřený pavučinou všech tarantulí a všemožných twistů! Sám jsem byl zvědavý, jaký WTF konec si tentokrát Denis připraví, ale tak WTF konec, při kterém jsem se málem podělal šel mimo moje chápání. Ještě jsem neviděl film, který by tolik pobízel o nějaké vysvětlení, přičemž vzniklo tolik možných variant a všechny dávaly dokonalý smysl, ať jsou delší či kratší. Už od Incendies jsou záběry a narativ od Villeneuvea jsou luxusní, takže byla opět lahoda se na film vynadívat a ta mysteriózní hudba už celkově mysteriózní a wtf feeling jenom zvyšuje. Gylenhall je chameleon, ten se doslova narodil pro thriller žánr. A pro arachnofobiky - dejte si radši monitor kousek dál od obličeje…

Fůůů. Zas a jednou se mi osvědčilo, že v novém století stojí v drtivé většině případů dabing hraných filmů za starou bačkoru a dá se to jen v originále. Film jsem měl rozkoukaný asi už 2 roky, každopádně jsem tehdy musel jít dělat něco jiného a už jsem se k tomu (potom, co s tím na začátku filmu udělal dabing) nevrátil a nijak se mi ani nechtělo. Teď mi to přijde jako úplně jinej film. No a teď něco k poslední gangsterovce Ritchieho, dokud nepřišli Gentlemani. Je to v zásadě fajn. Má to furt cool herce, skvělou kameru, tentokráte ani tak zběsilé střihy a neskutečně vtahující hudbu. Překvapivě jsem se v tom i líp orientoval. V čem je ale problém, je to, že Ritchie už po 4. bere stejnou šablonu, akorát s jinými postavami, není tam teda Statham a nepřichází skoro s ničím novým. Scénář by mohl být lechce pro někoho, kdo nevěnuje tolik pozornosti možná zašmodrchaný, leč je to ale jen další gangster story o ukradení předmětu, jeho snaze o získání a nasraní pár lidí. To, že akce je tam trochu míň, necáká se tam extrémně krví a postavy nejsou úplně likeable je ješte v pohodě. To by tam ale musela být ta inovace. Jo, o něco se na to líp dívá a spád to má pěkný (nechápu, kdo se nudil), to je ovšem na to stejné po 4. celkem málo…

Film, který nabízí jen 2 cesty, buď tu, na které půjdete s režiserém a na tu, na které nepřistoupíte na jeho hru. Ačkoliv jsem se původně smál, co to bylo sakra za nápad, nastalo ale 30minutové přemýšlení, a musím zvedat z původních dvou na tři. Co je ale asi nevyhnutelné je druhá projekce, jelikož na film budu pohlížet úplně (vydám se tou druhou cestou a jsem zvědavý, jak se to zvedne). Co je ale nezpochybnitelné, je fakt, že se jedná o extrémně, jak tu většina lidí píše, provokativní film, u kterého mě hlavně zaujala role samotného Shyamalana. Howardova hudba zase strop…

Kouzelný film. Ačkoliv mě jeho sledování moc nebavilo (ať už kvůli nadmíře křesťanské vaty), ale jakmile film skončil, uvědomil jsem si, že to není úplně basic rodinnej film, a přece to bylo trochu víc. Jinak výborná hudba Edmonda Choie. Jako sonda do klukovských let, kde jsem přemýšlel o těchto věcech, možná až moc, to funguje skvěle.