AppleCore

Když žádnej z tvůrců nemá tušení, co vlastně dělá, ale dělají to dál, protože na to mají peníze, nemůže z toho nikdy vzejít dobrá show. Tvůrcům chybí jakákoliv sebekritika, dramaturga si zřejmě nenajali, o herectví vědí pramálo a hudebním vkusem jsou na úrovni patnáctiletejch puberťáků. Proto divák musí sledovat horor, fantasy, thriller, krimi, drama a komedii v každý jedný epizodě, doprovázený soundtrackem složeným z popu, techna i dubstepu, aniž by to dávalo byť sebemenší smysl. Ani po dnešním stand-up vystoupení v poslanecký sněmovně si nemyslim, že by českej národ byl natolik zoufalej, aby se tohle komukoli líbilo. The Irregulars nejsou styloví, jenom úplně hloupí.

Neuvěřitelně snová záležitost hodná pěti hvězd, ale s tím, že už to nikdy nechci vidět podruhý. Tu pojebanou siluetu s očima jsem viděl, když mi bylo šest a pak znova ve čtrnácti. Spánkový paralýzy a noční děsy fakt nejsou prdel! Každopádně Come True je nádherně natočenej horor, s naprosto mrazivou atmosférou, skvělým soundtrackem a nečekaným finále. Navíc je to tematicky zajímavý, bez rušivých jump scare momentů. Jenom si to tak nevinně plyne snovou sférou a každejch deset minut vás to nějak uzemní. Místní hodnocení je tradičně mimo, přičemž málokdo chápe, co vlastně viděl (aneb klíč a klíč je dle většiny stejná věc, se kterou by ale mnozí z vás neodemkli vůbec nic).

Každej by chtěl dobrej horor, ale když pak jeden přijde, sypete tomu po jedný hvězdě. A tak pokleslej žánr proplouvá skrze světová hodnocení dál v nížinách filmovýho vkusu, přestože je zrovna Empty Man výborná záležitost z podobný sorty jako A cure for wellness, Midsommar nebo Hereditary. Tady se navíc pohybujeme ve vodách s prvky cosmic hororu (Annihilation, Wounds, In the Mouth of Madness) s filmovými rysy Davida Finchera, byť režijně o třídu níž. Schopnost přemýšlet a umět si spojit řadu vizuálních, ale i zvukových vjemů (například láhve a zvuk jejich prázdnoty) je tady důležitější, než se snažit hledat strach, napětí nebo brutalitu - to všechno přichází s tím, jak kdo film pochopí (stejně jako u výše zmíněných). Dle názvu divák čeká pubertální oddechovej nesmysl, dostává ale dospělej investigativní psycho thriller, kterej se s divákem moc nemaže. Skvělá kamera, hutná atmosféra, super soundtrack, slušná režie a zajímavej příběh.

Justice League 2017: "Film, ve kterym nebaví destrukce, nebaví postavy, akce, humor, prostředí, soundtrack, efekty, příběh ani Batman, prostě není dobrej! Teprve tohle je průser, kterej úspěšně neguje veškerou snahu předchozích DC fláků působit jinak oproti Marvelu a degraduje tak nejen film coby umělecký médium, ale i samotný komiksy!." Zack Snydes Justice League: Snyder z původního odpadu vydoloval solidní čtyřhvězdí. Whedon to tenkrát musel chtít záměrně pohřbít, aby pro WB náhodou nenatočil lepší komiks než pro Marvel. Jinak si neumim představit, že podle stejnýho scénáře natočil o pět levelů horší film! Příběh konečně dává smysl, dokáže odpovídat na otázky, a hlavně se tady projevuje, že měl Snyder jistou tvůrčí vizi už během Man of Steel. Vizuál je sice snyderovsky digitální, ale dokáže strhnout. Soundtrack tu máme na úplně jiný úrovni než fidlání od Elfmana, byť místy svými amazonskými tématy přechází až v kýč. Akce je dynamická a osudová, ačkoliv je to primárně o postavách a příběhu. Právě fakt, že tu akce nehraje hlavní roli, posouvá Justice League blíže k Watchmanům, zatímco původní verze šla nesmyslně stylem Avengers. Čtyři hodiny utekly k tomu všemu způsobem, že jsem se ani jednou nestihnul podívat na hodinky (Je zvláštní, jak si kde kdo stěžuje na délku filmu, ale pak jde a za jeden den přetaví celou sérii libovolnýho seriálu :D). Nuže jediným opravdovým záporem je formát obrazu 4:3, kterej by podobnýmu blockbusteru neseděl, ani kdyby ho natočil Eggers. Taky zvuk ochuzenej o prostorový dimenze tomu hodně ubírá, to je ovšem vina HBO Go. Záporem jest i to, jak je svět oproštěn od běžných smrtelníků. Takže nakonec je to výhra pro všechny, Zack dostal možnost dokončit svoji původní vizi, fandové i diváci jí dostali a HBO na tom vytvoří business jako prase! PS: KDO ŘEKNE, ŽE TO JE STEJNÝ JAKO VERZE OD WHEDONA, JE SLEPEJ, HLUCHEJ A JEŠTĚ K TOMU KOKOT!

"Mým snem je, abychom chodili po ulici a nepotkávali žádné jiné bundy." Je trochu škoda, že si Georges nesehnal taky někoho přes color grading, kterej tomu úplně chybí. Možná ale i díky tomu záměrnýmu amatérismu působí celá zápletka tak vtipně, přestože je o evidentně psychicky narušenym jedinci. Nečekaně výbornej bizár!

Je skvělý vidět, kým bratři Russoové doopravdy jsou, když nemusí točit pyžamovou párty pro Marvel. To se ale nikomu nehodí do krámu, protože originální filmy dneska už nikoho nezajímají. Cherry sice není velká filmová událost, za pár měsíců si na to nikdo nevzpomene a do budoucna z toho nebude kult. Pokud ale Cherry něčím je, tak zatraceně skvěle a především stylově natočeným dramatem o zbytečnosti války, o vylízanosti armády, o rozkladu lidský osobnosti. To všechno s parádní kamerou, výborným soundtrackem a hodně snaživým Hollandem. Jasně, pár minut se mohlo vyhodit, smysl některých tvůrčích rozhodnutí znají zřejmě jen režiséři a žánrově je to hodně všestranný, přesto to dává smysl a o něčem to je (Že jo, Endgame?!). I mimo válečnou zónu mi to stylem připomínalo Three Kings. Nenechte se strhnout kritikou druhých a jděte po svym zážitku!

Tohle vzniknout v Hollywoodu, byla by to nesmyslná hovadina s miliardou vystřílených kulek a stovkami mrtvých. Skandinávci mají ale jedinečnej talent udržet všechno při zemi, ve skutečným světě, v rámci reálií. A tak spíše než divokou akci dostane divák chytrý temný drama s prvky absurdní černý komedie, kde když už ale ke střelbě dojde, cítíte každej zásah. Ve finále, který film geniálně uzavírá, pak u kdekoho přijdou slzy blaha. Ty dají na vědomí, že tenhle film neni NÁHODA!

Typicky disneyovská omalovánka, která tentokrát nerebootuje, ale vypráví "originální" příběh plnej imaginace, akce a dětský radosti. Akorát ten příběh už tady byl stokrát, nápady jsou převzatý z kdečeho, akce postrádá dynamiku a to jediný, co zůstává, je ta dětská radost. Pěkný to je, má to hezkej soundtrack, skvělou animaci, ale komu není osm, toho aquadragon do fiktivního světa prostě nestrhne. Od toho je tu Aquaman.

Jeden z nejtragičtějších příběhů nezávislýho filmu!

"Život je jen stéblo trávy před kosou." Zdánlivá venkovská pohoda se naivnímu statkáři pomalu přetváří před očima a ukazuje svoji skutečnou náturu. Pravda a spravedlnost prostě asi neměla v Estonsku devatenáctýho století svoje místo, stejně jako nemá místo ani v současnym světě. Byť se ve filmu v podstatě nic moc neděje a vážně sledujeme jen jednu hlavní postavu napříč dekádami zmaru, je to svym způsobem nejhezčí film posledních let, kterej ve finálním aktu vyjeví skutečnou hloubku celýho dlouhýho příběhu. Prostě ten vzácnej případ, kterej je režijně, herecky, hudebně, ale především vizuálně tak dokonale dotáhnutej, že to baví navzdory absenci nějakých intenzivnějších dramatických momentů. Film o tom, že spolehnout se můžete jen sami na sebe... a o dalších věcech. Doporučení: Pokud si film pustíte na HBO, dejte si to v původním znění. Dabing je hroznej!