Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (928)

plakát

Expedice: Džungle (2021) 

Neuvěřitelně hravá spielbergovka bez Spielberga, s parádním williamsovským soundtrackem bez Williamse. Hodně se v souvislosti s Jungle Cruise skloňují Piráti z Karibiku nebo Mumie, ona je to ale víc Poslední křížová výprava. Bez pouště a prašných cest, zato na řece a v džungli. Problém je jenom přehnaná digitálnost a přílišná teatrálnost. Velká oddychovka!

plakát

Krvavě rudé nebe (2021) 

Upír v letadle? Jo.  Dominic Purcell? Taky Jo. Ale nenechte se tím zmást! V porovnání s většinovou filmovou tvorbou Netflixu je Blood Red Sky neskutečně funkční snad ve všech směrech. Umí to hrát na emoce, atmosféru i akci. Režie se snaží z minimalistickýho scénáře i prostoru dostat maximum, postavy nejsou úplně debilní, nikdo se s nima nesere a soundtrack buduje tenzi, kterou známe z fláků jako 30 dní dlouhá noc nebo REC. Filmy v letadle mě obvykle dost štvou, tohle bavilo každou jednu minutu. Překvapení!

plakát

Pig (2021) 

John Wick světa gastronomie. Akorát kuchaři si ze svých platů nemůžou dovolit žádný větší akce. Nic Cage si prostě jde smutně za odpuštěním, sebe-smířením, za vykoupením. Nečekejte body count, při kterym vám mrtvoly lezou televizí, nalaďte se na art-house a buďte v pohodě. Cage po dlouhý době zase dokazuje, že je herec, má to pěknou kameru, fajn soundtrack a překvapivě decentní pomalu plynoucí příběh.

plakát

Ulice strachu – 3. část: 1666 (2021) 

Nezměrnej potenciál zadupanej do sraček tvůrčí impotencí. U týhle trilogie si člověk tak nějak naivně myslí, že půjde každým dílem výš. Režisérka ale evidentně na nic víc nemá. A tak se od prvního dílu plácáme ve stylový nudě, která bez ostychu vykrádá všechny slashery od A po Z, ale nemá žádnou vlastní esenci, atmosféru a v poslední kapitole už ani ten styl. Všechno to mystery zlo navíc brutálně zabíjí příšernej hysterickej soundtrack.

plakát

Jak se stát tyranem (2021) (seriál) 

U dokumentu o největších tyranech moderních dějin bych očekával psychologickej vhled do jejich myslí a motivací, do jejich životů v mládí, odkud tyranství často pramení. Tady se o nich jako o lidech ale nic moc nedovíte, naopak vám dokument řekne, jak být jako oni.

plakát

Válka zítřka (2021) 

Science, bitch! Působí to jako produkce Michaela Baye z první dekády kariéry, kdy byly jeho filmy pitomý jak kráva, ale byla radost a zábava na ně koukat (nesmíte ovšem přemejšlet nad tim, že lidstvo dokázalo vyvinout a sestrojit stroj času, ale už ne zbraň na likvidaci vesmírnýho dickobraza... a nad další tunou věcí).

plakát

Vzpomínky Fredricka Fitzella (2020) 

Spoiler ahead, ale ono je to fuck: Náhled do vzpomínek, ke kterým nikdy nedošlo, do mysli člověka schopnýho zanalyzovat a vyhodnotit všechny možnosti svého života dlouho před tím, než kterýkoli scénář převezme nad životem kontrolu a dovede ho do míst, kde nepotřebuje, nemá a nechce být (takovej hodně intenzivní daydreaming INFJ osobnosti). A tak se společně s ním plácáme mezi realitou a fikcí, mezi minulostí, přítomností a budoucností. Svým způsobem působivý ("Life is a playground or nothing."). Tyhle divný filmy jsou můj Merkur, i když z jejich dějový skládačky často poskládám úplnou blbost! Každopádně slušně zahraný, zrežírovaný, s výborným soundtrackem a fajn vizuálem.

plakát

Tiché místo: Část II (2020) 

Mistrovská práce s kamerou, zvukem, napětím a očekáváním dělá z Quiet Place II jedno z nejefektivnějších hororových pokračování filmový historie! Interakce mezi postavami navíc funguje neuvěřitelným způsobem a paradoxně ve znakový řeči podstatně lépe, než kdyby na sebe mluvili normálně. Chybí tomu jenom lidský končetiny lítající napříč obrazem vždy, když monstra zaútočí.

plakát

Bratrstvo nesmrtelných (2021) odpad!

Antoine spolu se scénáristy znásilnil snad úplně všechno od základních kamenů filmařiny, až po největší vědecký otázky a pravdy současnosti... doslovně i metaforicky! Tohle universum nekonečný nebude.

plakát

Sweet Tooth: Chlapec s parožím (2021) (seriál) 

Mlsounovi lze vytknout snad jenom to, že neví, jestli chce být pro děti nebo dospělý. A tak je to pro dospělýho diváka občasně přespříliš rodinný a doslovný, zatímco pro děti místy temný a těžko uchopitelný. Z hlediska tvůrčího to vedlo k výrazným ústupkům (předloha umí bejt extrémně brutální a depresivní). Jinak je to ale nádherný dobrodružství, kde funguje úplně všechno od kamery, přes herectví, soundtrack, až po komplexitu vyprávění a charakterizaci. Ten příběh je navíc rozehranej s takovou parádou, že se druhý řady už teď nemůžu dočkat. A taky je fajn vidět komiksárnu, ve který nelítá banda tupců v pyžamech. AOTEAROA!