novoten

"Sex napětí zmírňuje, láska ho vyvolává." I takhle to může dopadnout, když mistr natočí oddechový film. Myslel jsem, že na mě zamrká jen malá hračka pro Allenovo potěšení, ale přes záplavu gagů a občasně pesimistických myšlenek vše dospěje do uchvacující změti parodie na dramata o osudových rozhodnutích a kupy myšlenek na to samé téma. Jediný režisér, u kterého dokážu vyjmenovat z místa deset zásadnějších filmů a stejně vím, že si i za tenhle zaslouží pátou hvězdu.

Krásné a vznešené dialogy v nenapodobitelné atmosféře ve snímku, na který se krásně dívá i ve chvílích tichých a klidných. Mankiewicz ukázal dva rozdílné pohledy na umění, ironický a karieristický v postavě Margo (dokonalá Bette Davis) a idealisticky naivní a láskyplný u Evy. Nebo snad...?

Naprosté vítězství formy nad obsahem a příběhem. Přestože i ten, ve svém až metaforickém pojetí lidské neschopnosti se reprodukovat, dokáže vehnat pár brouků do divákovy mysli. Škoda, že ústřední myšlenku příliš nerozvíjí, nedodává ucelené rozřešení a spíše slouží jako zástěrka pro kameru a střih. Ale pro jaké! O žádném jiném filmu nikdy neplatil výraz "syrový" tak jako o Potomcích. Útok na auto a hlavně Theova cesta skrz bojovou vřavu ve mně doznívají déle než po spuštění závěrečných titulků a jen se bojím, že se objeví pár zbytečných a hlavně předem zatracených plagiátorů, kteří se pokusí natočit scénu, která bude lepší či delší a fatálně při tom selžou. Film roku tedy v žádném případě, ale na zamyšlení a pro úžas z vizuální stránky ideální.

"Tak kdo bude mojí další obětí? Vy?" Mistr Allen si našel novou múzu, přesedlal do Londýna - a šokoval celý svět totální změnou žánru. Šokoval i mě, ale tím nejpozitivnějším způsobem. Woody sahá do svědomí všem hříšníkům a provinilcům a zároveň s nimi opatrně sympatizuje. Tím, že se navíc ve filmu sám neobjeví, dává divákovi pocit jakéhosi životního díla a možná i zpovědi. V tuhle chvíli mám pocit, že takovýhle majstrštyk tu od něj nebyl už moře let, tím spíš ve vážnější žánrové odnoži. Navíc jak ultrasvůdná Scarlett, tak neskutečně věrohodný Meyers jedou naplno a z Match Pointu dělají dost možná jedno z režisérových Top 3.

Překombinované a zároveň nedořečené. Vypravěčský um Spikea Lee mi prostě ne a ne pořádně sednout. Po 25. hodině mě znovu nedokázal první polovinu oslovit, aby mi naložil téměř krásný závěr. Tomu pomohl hlavně geniální Clive Owen, ale jinak tahle jednohubka ve své vševědoucnosti a zároveň rádoby-lehkosti zarážejícím způsobem selhala.

Geniální animace, nad kterou jsem celou dobu žasl a úžasné akční scény, které bych klidně sjížděl pořád dokola - na druhé straně příběh na úrovni krátké povídky začínajícího spisovatele a postavy, ke kterým si divák v žádném případě nestihne vytvořit jakýkoli vztah.

Ve chvíli, kdy u každé nové shakespearovské adaptace vyvstává otázka, zda bude natočena zmodernizovaně, muzikálově či převedena do teenagerské verze (všechny možnosti mi vyhovují), se Michael Radford odhodlal k odvážnému kroku - natočil film přesně podle předlohy. Proto mi chvíli trvalo, než jsem akceptoval vzletnost a mírnou rozvláčnost divadelních dialogů, ale jelikož Pacinovo božské herectví by mě dokázalo strhnout, i kdyby hrál v tom nejhloupějším filmu a stejně tak mi vyhovuje skromný výraz Fiennesův a smutný pohled Ironsův, zůstala po závěrečných titulcích vysoká spokojenost. V žádném případě se ale nejedná o film pro všechny, Shakespearova extrémní romantika je zde používána v hojné míře a kdo sentimentálním koncům nebo dialogům neholduje, mohl by film znechuceně vzdát snad ještě před jeho polovinou.

Svižně ubíhající a solidně zahraná krimi, která si bohužel v některých místech hraje na něco, čím není, představuje příliš velké množství postav a každou chvíli si pomáhá samoúčelnými sexuálními scénami. Přesto v době vzniku důležitý důkaz o tom, že to s mizérií českého filmu není tak kritické a směrovka, po které se vydal nejeden Svobodův následovník.

Perfektní film pro všechny, kteří si myslí, že nejde skloubit laskavý a přitom morbidní humor. Smoljak je jako spojka geniální.

Po vizuální stránce naprosto parádní záležitost a ať už se objevil Pyramid Head, Alessa nebo jakékoli jiné zjevení, jenom jsem žaul, co všechno Gans divákovi s parádním klavírním doprovodem předkládá. Bohužel jakožto osobě, která nehrála herní předlohu, jsem se docela silně ztrácel, abych se na konci ztratil úplně a nebýt toho, že jsem si hodně věcí dohledal, asi bych doteď nevěděl, jestli se mi Silent Hill líbil nebo ne. Po docvaknutí hlavních souvislostí trochu ustřelené čtyři hvězdy s tím, že v téhle atmosféře se mělo pokračovat hned o rok později a nedělat z podezřelého města mlhy lacinou horrorovou značku.