smajly

Velice příjemný, romanticko-neromantický film, ve kterém nejde o nic jiného než o obyčejný život se slastmi a strastmi spojenými se zamilovaností. Myslím, že každý druhý divák si u sledování tohoto filmu říká: "To snad točili o mně", protože sžití se s příběhem, který vyniká svou opravdovostí, není vůbec těžké. Stejně tak snadno se divák vcítí do pocitů hlavního hrdiny a fandí mu. A i když to z jeho pohledu nedopadne podle jeho představ, je v závěru filmu patrné hezké poselství, že když něco končí, něco jiného začíná. 75%

Originální romantická komedie, u které jsem se pobavil. Mel Gibon i Helen Hunt podali velmi dobrý výkon a dohromady jim to spolu docela seklo. V tomto žánru jde u mě o jeden z nejlepších filmů.

Rozhodně jsem čekal víc a musím říct, že mě film moc nezaujal...a to jsem katastrofickým filmům i Emmerichovi docela nakloněn. Připadalo mi, že Emmerich posbíral zbytky nápadů ze svých úspěšnějších filmů, poslepoval to dohromady a vzniklo 2012. Pokud se v průběhu filmu začnete nudit, můžete si zahrát hru: "Najděte deset rozdílů mezi 2012 a Dnem poté". Příběh byl naivní, herecké výkony průměrné (Cusack podle mě jako jediný trochu hrál). Efekty byly hezké a monstrózní, ale za to paří dík spíše počítačovým programům a rozpočtu filmu, navíc je permanentně srážely trapné a rádoby vtipné scénky a patetické hlášky. Šedý průměr - 50%.

"Eso es" se asi mojí nejoblíbenější belmondovkou nestane. Nicméně je to podařený, vtipný (i když pouze místy) a oddechový snímek, který potěší ty, jenž uvítají humor na vážné téma.

Kingovy horory mám opravdu rád a podle mého názoru je tento film opravdu zdařilou adaptací, ve které je Kingův rukopis velmi patrný. Atmosféra zapomenutého amerického městečka někde v poušti, kde se skupina lidí potýká s démonicky pojatým zlem je zde zachycena poměrně slušně. Autorům se navíc podařilo vyvarovat se laciných hororových scén, které člověka vylekají, ale nevyděsí. Zde je děs hezky rozložen do celého filmu, i když uznávám, že místy film (i díky jeho délce) obsahuje hluchá místa. Jak má autor předlohy ve zvyku, setkáme se i zde s hlubšími metafyzickými úvahami, což podle mě hororovému žánru svědčí. Jako nejlepší herecký výkon bych zvolil šerifa Entragiena, z jehož pojetí záporné postavy mě až mrazilo. Hezká, napínavá podívaná - 70%.

Syrová výpověď o soumraku nad českou divadelní scénou během 80. let, kdy postarší, zapálený režisér (L. Suchařípa) stojí tváří v tvář povrchnosti, bezcharakternosti a politickému děvkaření herců, se kterými zkouší Shakespearova Othella. S nimi kontrastuje postava mladého a nezkušeného idealisty (O. Vetchý), který nemá nic než sny a nesporný talent, který v něm objeví právě onen zmiňovaný režisér. Ač se přiznám, že jsem o tomto filmu dříve nic neslyšel a narazil jsem na něj náhodou, musím říct, že mě velmi překvapil. Rozhodně nejde o bezduchou slátaninu, ale o opravdu silný příběh, který diváka zaujme svým poselstvím. Filmem prostupuje divadelní atmosféra zkoušek Shakespearovy hry, takže konec filmu, kdy režisér po jedné z vyhrocených a vyčerpávajících zkoušek umírá, se vlastně odehrává v duchu této tragédie. Uvažoval jsem o plném hodnocení, přesto jsem se nakonec uskromnil a dal o hvězdičku méně. I tak je to pro mě na 75%.

Příběh mladého člověka, který si jde tvrdě za svým i přes to, že mu prostředí, ve kterém vyrůstá, hází klacky pod nohy, aby nakonec zjistil, že ke splnění jeho snu je nejdůležitější zůstat právě v tomto prostředí. Tohle je podle mě poselství filmu, které mělo být divákovi sděleno prostřednictvím komedie. Vždy jsem zastával názor, že pokud má být v komedii náznak nějakého vážnějšího tématu, musí to být uděláno s citem, ale tady mi přišlo, že se to navzájem jaksi vyrušilo a vznikla neveselá komedie s pachutí vážnosti. Opravdu nevím, co bych na tomto filmu ocenil. Blackovy skopičiny mi alespoň trochu zvedly náladu.

Velmi působivé válečné drama, plné nádherných záběrů (například výsadek na začátku filmu), který se oprostil od nutnosti neustálé akce a šel o něco víc do hloubky. Jediné mínus je opravdu neúnosná délka, takže poslední půlhodinu začíná být trošku nuda a divák se ze všeho nejvíc těší na titulky.

Moc nechápu, čím si tento film zasluhuje tak vysoké hodnocení. Pro mě je to naprosto průměrná komedie, u které mě pobavily tak dvě, tři scény. Nápad není zas tak moc originální, protože filmy o alkoholové amnésii už tady byly a byly i lepší. Pro mě 50%.

Naprosto chápu vysoké hodnocení tohoto filmu a stejně jako já jsem mu původně chtěl přidělit hodnocení nejvyšší. Pak jsem se ale zamyslel a řekl jsem si, co by byl Rain Man bez Dustina Hoffmana...a sám jsem si odpověděl, že pokud chci objektivně hodnotit film jako celek, musím přihlédnout i k ostatním věcem, než je výkon jedné z hlavních postav, ať je jak chce brilantní. Odhlédnu-li tedy od Hoffmanova skvělého hereckého výkonu, zbude mi sice krásný a dojemný příběh, ale také poměrně rozvláčný film, který rozhodně nepostrádá několik hluchých a málo záživných částí a navíc je po prvních dvaceti minutách jasné, jak se přibližně bude zbytek příběhu odehrávat. Pro mě to vychází na 80%.