Praprase

Při pohledu na celkem dlouhou část filmu obdivuji na něm dvě věci: Komparz, kdy tolik lidí neměl ani tříhodinový Spartakus. Nechápu, kde tolik lidí vzali bez použití počítačové techniky. A druhá je, že po celou dobu mého sledování jsem si připadal, že herci byli sjetí minimálně LSD, pokud zrovna nebyla houbičková sezóna. Tolik vysmátých lidí jsem neviděl ani na Czechtecu... Jinak strašná slátanina, poplatná době. Fascinující je, že každý tam mluvil svým jazykem a rozuměli si... Tedy jestli to nebylo ve stylu, my mu nerozumíme, my mu věříme... Film je vhodný jako poslední podívání před asistovanou sebevraždou na klinice ve Švýcarsku. Já žiju, nikdy víc...

Tak nevím, jestli byl režisér pod vlivem něčeho, nebo jsem si já měl dát něco do žíly případně nitrák pod jazyk. Policejní stránka filmu je ubohost a snad tohle nikdo odborně nemohl řídit. Jestli ano, tak teoretik... Děj lehce psychedelický ve smyslu "kolik višní, tolik třešní, ale pravý smysl nám uniká..." Druhý díl se přinutím skouknout z vědeckých pohnutek jen s důtkami v ruce, s roubíkem v hubě a análním kolíkem... tohle bude maso...

Naprostá bomba mezi komediemi s nezapomenutelnými Saudkovými kulisami a kresbami. Po nedávné operaci mi to nedalo a pustil jsem si ji i přesto, že mě na JIPce varovali.... oprávněně. Protože smíchy jsem si málem roztrhal stehy i když jsem tenhle flák viděl asi po třicáté. Hlavně scéna s operací dálkového zvěrolékaře "doft, provádí fe vef..." mě málem stála šití. A když sestra na to zahlásila "to je metr, kdo to má šít..." tak jsem se zakousl do polštáře. Je to nadčasová směs gagů, které pochopí každá generace a humor je v ní krásně absurdní. Myslím že dnes už není možné něco takového natočit. Mýdlo končí, ručník končí....