MrMartinTm

Španělská kinematografie prostě není jedna z těch nejlepších a Todos lo saben hrozně trpí tím, že jsou svým žánrem naprosto ztracení a zmatení. Na jednu stranu se tenhle film tváří jako detektivní drama, které je atmosférické, kde se buduje napětí a samotná zápletka se postupně odhaluje, samotné postavy postupně přicházejí na to, jak to vlastně celé je - a potom film naprosto líně ukáže divákům, kdo je vlastně samotný únosce, místo toho, aby na to postavy přišli sami. Navíc, do posledního momentu se vlastně v podstatě hlavní hrdinové ani nedozví, kdo unesl jejich dceru, a v moment, kdy už to vypadá, že to zjistí, film končí. Jedná se v podstatě o tradiční a relativně dobrou detektivní zápletku, akorát to působí, jako kdyby někdo usekl finální akt a rozuzlení, a místo toho připsal naprosto prvoplánový konec bez špetky fantazie. Tento dost zabitý děj zachraňuje dvojice Cruz a Bardem, kteří jsou super, a skvělé prostředí španělského městečka. Extrémní škoda toho děje (který mimochodem obsahuje i naprosto očekávané a klišovité plot twisty), kdyby zde byl lepší konec, mohl to být hrozně příjemný film. 6/10

Po 24 letech od vydání jsem Pelíšky nakonec přece jen viděl a vlastně mě příjemně překvapily. Stále si stojím za tím, že je to film příšerně přehodnocený a že 91% a post 10. nejlepšího filmu je tak trochu nezasloužený, kouzlo samotného filmu mu ale upírat nemůžu. Mně osobně přišla dobrá hlavně ta část odehrávající se na Vánoce, poté dle mého film trošku ztratil na tempu a hlavně závěr mi přišel kapku zvláštní (na komedii až přehnaně dramatický), jinak jsou ale Pelíšky vlastně hrozně fajn. Spousta naprosto legendárních hlášek a komických situací, skvěle obsazené a zahrané postavy, skvělá vánoční atmosféra a poměrně dobře vystihnutá situace za socialistického Československa. Za mě by to mohlo být trochu míň drama a trochu víc komedie, ale jinak dost solidní záležitost. 7,5/10

SPOILERY! Nejedná se sice o takové zklamání, jakým bylo Star Beast, na rozdíl od toho má The Giggle aspoň nějaké klady, ale to nic nemění na tom, že tento díl je naprosto zahozený potenciál. Začnu jednou z mála věcí, která je zde opravdu dobrá, a to je Neil Patrick Harris jako Toymaker. Neil je boží, neskutečně si tu roli užívá a Toymaker je prostě skvělý záporák, ze kterého jde strach, zároveň umí být ale i vtipný a dohromady je prostě dobrý. Okamžitě zde ale narážíme na první problém, Toymaker zde má totiž hrubým odhadem asi 10 minut screentimu a zbytek epizody je prostě bez něj. K tomu se váže i fakt, že tento díl jednoduše nemá děj. Samotný příběh by se dal shrnout zhruba takto: Doktor potká Toymakera, zahrajou si dvě hry, karty a hod míčkem, a Toymaker je poražen. A to ani není žádná nadsázka. Doslova nic jiného se v té epizodě neděje. Toymaker, který je známý tím, že pro své nepřátele připravuje děsivé a složité hry na život a na smrt, a co zde vlastně dostáváme? Poměrně dost fajn hru na schovku a pak akorát půl minutovou scénu s kartama a finální házení míčkem, které je tak špatně sestříhané, že se v tom vůbec nevyznáte. K tomu zde má až příliš velký prostor UNIT a Mel, přičemž oba dva tyto prvky jsou extrémně zbytečné a působí hrozně nuceně. A samozřejmě, na závěr ještě dostáváme biregeneraci, kdy se Doktor rozdělí na dvě osobnosti. Pokud bych na tom celém měl říct aspoň něco pozitivního, Ncuti Gatwa působí božsky. Má strašnou energii a skvělé charisma a věřím, že bude dobrý Doktor. Všechno ostatní na celém tomhle procesu ale vůbec nedává smysl a akorát vám v hlavě zůstane milión otázek, na které, podobně jako s Timeless Child, nikdy nedostaneme odpověď (mimochodem, Timeless Child je pro mě osobně na dost podobné úrovni kvality, jako tady biregenerace, tudíž se nemůžu dočkat, až zas přijde nějaký chytrák, který bude obhajovat Russella a celou tuto linku a jak je dobrá, přičemž z logického hlediska je to prostě pitomost). Takže teď máme ve světě 2 Doktory a 2 TARDIS, není to trochu nebezpečné? Opravdu je David Tennant Doktor a Ncuti Gatwa Doktor ta stejná osoba a vůbec v ničem se neliší? Co se stane, až umře Doktor Davida Tennanta? Zregeneruje do Ncutiho nebo někoho úplně jiného? Vážně samotný Doktor nemá problém s tím, že po vesmíru pobíhá jeho druhá verze s druhou TARDIS? Mimochodem moment, kdy Ncuti jen tak spawne druhou TARDIS je totální scénáristická lenost. Vůbec nezmiňuju to, jak tahle epizoda najednou přichází s tím, že Doktor stojí o klidný a šťastný život, což nikdy nebylo ani nastíněno. Naopak, Doktor byl vždycky ten, kdo se tomuhle naprosto vyhýbal, kdykoliv ho někdo chtěl oslovit, pozvat ho na oběd nebo prostě pokecat, Doktor většinou prostě zdrhnul. Též nebudu zmiňovat to, jak epizoda má do půlky poměrně dost dobrou děsivou atmosféru, buduje strach z Toymakera, atd. a na závěr se z toho stane v podstatě taková polopraštěná komedie, ve které se dějí naprosté kraviny. Pokud bych měl vypíchnout některé dobré momenty, tak úplně úvodní scéna hned po titulcích, kdy do sebe random narazí Doktor a Toymaker, je skvělá, následně moment, kdy Doktor pozná Toymakera je božský a krásně buduje strach z Toymakera, a v neposlední řadě scénka, kdy Toymaker tancuje na základně UNIT, která krásně ukazuje jak mocný je. Prakticky všechno ostatní ale stojí kompletně za starou bačkoru, obzvlášť samotný arc biregenerace, který je strašná volovina. Doufám, že ve 14. sérii se Russell trošku uklidní a vrátí se k trochu normálnímu psaní scénářů. 5/10

Od Napoleona jsem vlastně tak nějak dostal přesně to, co jsem čekal: naprosto božsky natočené a skvěle vypadající bitvy a pak, celkem nic moc, to všechno ostatní. Každopádně, mezi pozitiva určitě patří samotná režie. Ridley Scott je i ve svých 86 letech naprostý mistr v režii a Napoleon vypadá vizuálně přímo parádně. Nejvíce se to projevuje v nádherných kulisách a kostýmech a samozřejmě hlavně v samotných bitvách, které jsou dle mého to nejlepší, co Napoleon vůbec nabízí. Každá z nich je unikátní, zajímavá a něčím zapamatovatelná, všechny jsou navíc skvěle natočené, mají silnou atmosféru a působí neskutečně dobře, čemuž dopomáhá i fantastický zvuk, hudba a sound design. Ať už je historicky nepřesná sebevíc, bitva u Slavkova je mým nejoblíbenějším momentem filmu právě díky tomu, jak skvěle se v ní pracuje s napětím, se zvukem a se samotnou akcí. Dalším silným kladem je samozřejmě Joaquin Phoenix, který tahá celý film nahoru a bez jeho skvělého hereckého výkonu by celý snímek působil dost obyčejně. Zde se ale dostáváme i k prvnímu negativu celého filmu. Jakákoliv postava, kromě samotného Napoleona, je totiž naprosto obyčejná, plochá, nevýrazná a pro širší děj i celkem dost nedůležitá. Tohle je velký problém hlavně u Josephine, která je v podstatě druhou hlavní postavou filmu, i tak její charakter ale působí prostě navíc a nepůsobí důležitě, i přes to, že se ji film snaží strašně moc procpat do popředí (možná až moc), přitom její vztah s Napoleonem působí naprosto bezemočně (a to včetně hrozně zbytečného tlačení na sexuální scény). Dalším problém mám s tempem, které je jak na houpačce. Některé momenty jsou zkratkovité, hrozně urychlené a zbytečně krátké, např. samotné tažení do Ruska je zde v podstatě jenom montáž určitých momentů a takových rychlých sestřižků, naopak jiné momenty se příšerně táhnou a jsou ukrutně pomalé, viz bitva u Waterloo, která je zhruba 2x delší, než by se mi líbilo. Na závěr, Napoleon rozhodně není špatný film, hlavně jeho část zabývající se Napoleonem jako vládcem Francie je skvělá. Bitvy, politické scény, Revoluce, korunovace, to všechno je super. Jenomže celý film je propleten osobním příběhem Napoleona, který postrádá jakoukoliv emoci a jakoukoliv zajímavost a tak nějak stahuje celý film spíše k nadprůměru. 6/10

Vlastně poměrně fajn pohádka/vánoční film. Mezi plusy bych určitě vypíchnul estetiku a obecně kulisy, které mi sice občas připomněly Schumacherovy Batmany, ale tohle je doslova pohádka pro děti, takže to zas tolik nevadí :D Dále samozřejmě Jim Carrey je dost fajn a i přes ten extrémní nános make-upu jsou jeho typické obličejové pohyby stále znát. Děj je též poměrně fajn, jedná se o naprosto tradiční pohádkový scénář, který ničím extra nepřekvapí. Mezi negativa bych asi uvedl to, že pokud bych film viděl jako dítě, jsem si na 100% jistý, že bych z toho měl noční můry :D Grinch je naprosto klasický vánoční film, který nijak extra nenadchne, ale ani neurazí. 5/10

SPOILERY! Wild Blue Yonder určitě není perfektní epizoda, ale po minulém díle, ze kterého se vyklubalo extrémní zklamání, jsem si ji strašlivě užil. Začal bych samotným příběhem a dějem, který je prostě božský. Horrorové epizody jsou to nejlepší, co Doctor Who vždy nabízel, a já jsem rád, že pro jednou jsme zase jednu dobrou dostali. Epizoda má neskutečně silnou děsivou atmosféru, celou dobu si říkáte, že něco je sakra špatně (třeba moment, kdy se poprvé objeví dvojníci je neskutečně děsivý) a ten pocit záhadnosti a mysterióznosti, kdy absolutně netušíte, co se sakra děje a to, jak to díl využívá, aby vytvořil horrorovou atmosféru, to je hrozně super (nedivil bych se, kdyby se z „My arms are too long.“ stala nová ikonická horrorová hláška v podobě „Are you my mommy?“). Další věc je určitě vizuál, který je taky dost dobrý, samotná vesmírná loď na okraji vesmíru vypadá skvěle. Pokud bych přece jen měl něco kritizovat, tak počítačové efekty občas nevypadají moc dobře (ta dlouhá chodba v lodi občas vypadá podivně a natahování dvojníků též nevypadá moc dobře), dále úvodní scéna s Isaacem Newtonem je hrozně zbytečná (i když díky ní dostáváme poměrně fajn running joke), přistání TARDIS ve finále epizody vypadá brutálně komicky a hrozně levně (i když předpokládám, že tak to mělo působit), některé vtípky jsou taky dost podivné a finální cameo Wilfa je trošku méně emotivní, než jsem si představoval. Na závěr chci ještě říct, že mě neskutečně potěšila zmínka o Timeless Child a Fluxu, jelikož tyto dvě věci vznikli za asi nejnenáviděnější éry Doktora, a předpokládám, že skoro nikdo nepočítal s tím, že se ještě někdy zmíní. A taky je vtipné, jak Russell T. Davies dokázal o Timeless Child udělat jeden dialog, který je svým provedením milionkrát lepší, než cokoliv, co vytvořil Chibnall v minulých 5 letech na tuto tématiku. Skvělá epizoda, která konečně působí jako Doctor Who a která ve mně vyvolala zvědavost a natěšení na další díly. 7/10

Pokud bych měl říct jeden jediný film, který působí, jakože byl vygenerovaný umělou inteligencí, troufám si tvrdit, že nejsem jediný člověk, který by zvolil Pana Včelku. Naprosto bizarní koncept je rozvíjen ještě bizarnějšími nápady (příběh o včele, která chce žít volný život; romantická linka mezi člověkem a včelou; soudní proces mezi včelstvem a lidstvem; včela musí zachránit planetu před vyhynutím), animace je fakt špatná (někdy vypadá až plastově a hlavně lidé nevypadají moc dobře), jsou zde naprosto náhodné momenty a prvoplánové, někdy až trapné vtipy, z nichž 90% jsou nejrůznější variace na slovo „včela“ nebo „med“. Je fakt, že tento film vyšel v době, kdy už Dreamworks pomalu propadalo jejich trendu tvořit co největší blbosti, ale na rozdíl od Shreka 3 tento film nemá ani moc důstojnosti (i když, třetí Shrek ji taky moc neměl... :D). 3/10

Krátký filmeček s velmi jednoduchou, ale poměrně působivou animací, celkem prostým dějem, který ale krásně emocionálně funguje (i přes to, že hlavní plot twist je celkem očividný) a v kombinaci s hezky vybranou hudbou vzniká hodně příjemný kraťas, který sice není žádné veledílo s nějakou převratnou myšlenkou, ale rozhodně plní svůj účel. 6/10

Dost možná jediný islandský film, co jsem kdy v životě viděl, a vlastně je dost fajn :D Příběh vyprávějící o ženě, která žije navenek spořádaný život a snaží se o adopci dítěte, ve skutečnosti je to ale skrytá radikální aktivistka bojující za životní prostředí. Na jednu stranu je celý děj hrozně fajn, je příjemný, krásně ukazuje, co jsou někteří lidé schopni udělat pro to, aby je druzí poslouchali, mně osobně ale trochu vadilo to, jak pozitivně je celá hlavní postava vykreslená, i když dělá v podstatě dost závažné trestní činy. Co ale musím ocenit, tak je celková kinematografie - mně osobně hlavně bavil velmi originální způsob, jakým zde funguje hudba, který jsem ještě nikde neviděl a přijde mi dost cool :D Celkově poměrně příjemný film. 7/10

Českoitalský mišmaš a pokus o historický film o slavném skladateli dopadl velmi zvláštně. Na jednu stranu jsou zde určitá pozitiva, mezi ně patří hlavně velice kvalitní kulisy a kostýmy, poměrně dost fajn herci (včetně Vojty Dyka) a obecně režie. Bohužel jsou zde i velice silná negativa v podobě přehnané natahovanosti, pár opravdu nepovedených, až trapných vtipů a dle mého názoru i naprosto nepochopitelného faktu, že se film rozhodl věnovat, alespoň podle mě, tomu nejzajímavějšímu období Myslivečkova života, tedy boj se syfilis a znetvoření obličeje, naprosto nevýznamnou a krátkou část filmu. Ve výsledku je to poměrně obstojný historický film, který ale vůbec ničím nepřekvapí. 5,5/10