Moje oblíbené filmy

• Gladiátor (2000) Není lepšího filmu, který by mě dokázal citově vydřít až na morek. Gladiátor to dokázal. A zřejmě bude jediný. Od té doby jsem totiž viděl hodně filmů, ale žádný mě nedokázal rozbrečet. Kdo za to může? Především výborní herci v čele se samotným Maximem Legatem. Dále výborné dialogy. Přesně takové, jaké jsem chtěl slyšet. O to více jsem se tedy těšil na pomstu, která následovala. Krásnější a upřímnější jsem totiž ještě neviděl. Jenže i přesto všecko by tenhle film byl obyčejnou historickou fikcí, kdyby se do ní nepřimíchala absolutně geniální hudba. Co z toho vyplývá? Že to je v mém srdci jednoduše nejlepší film, který jsem měl tu čest kdy vidět. Má to všecko poskládané tak, jak bych si to představoval a přál. Škoda jen, že nedokážu napsat hezčí komentář, protože kdybych to uměl, tak tenhle film by si ho zasloužil. Stejně tak kritiky si smlsly. To je taky jeden z důvodů, proč je AŽ 129. film v žebříčku nejlepších. Někteří lidé totiž nesnesou takovéhle guláše do historických událostí. Jenže si neuvědomujou, že film byl vždy točený pro zábavu, a ne pro to, ukázat, jak to tenkrát bylo. Ale budiž. U mě je to jasné.

• Sedm (1995) Nejsem si vědom thrilleru, který by hrál na strunu divákovi strměji a vážněji jak na banju Ivana Mládka. Sedm je film, který se od základů sice může tvářit jako průměrný příběh masového vraha, kterých je v neposlední řadě tucty, jenže...Sedm není jen číslovka. Sedm je taky počet hříchů, které si vrah vybral, aby na dlouhou dobu zaměstnal policejní vyšetřovatele, kterým šéfují Morgan Freeman a Brad Pitt a musím uznat, že se s rolí policistů poprali naprosto dokonale. Jen tu skládanku jim dalo trochu práci rozluštit a přeci jenom se v ní dodnes skrývá trochu toho tajemna, které nechává diváka napínat od začátku až do konce. Jelikož stále se něco děje a co je hlavní, nikdy není konec začátku, nikdy neskončí něco co už je rozjeté nebo-li respektive rozjetý vlak nelze zastavit a stejně jako zde náš masový vrah, jenž si to značně vychutnává má svůj dokonalý plán doveden opravdu do oné dokonalosti a právě proto divák nedokáže přestat chvíli přemýšlet, chvíli se odreagovat, alespoň chvíli zvolnit. To prostě nelze jelikož film to nedovolí a stejně jako já souhlasím s tím, že tohle je nejlepší thriller všech dob, tak nadosmrti nezapomenu na názvy všech sedmi hříchů, které se mi ještě teď točí v hlavě: obžérství, lakomství, lenost, závist, hněv, pýcha, smilstvo.

• Apokalypsa (1979) Jediněčný film nejen díky způsobu jakým je natočen, ale i průběhem natáčení a celkově jeho historií. Při čtení zajímavostí jsem byl chvílemi i zděšen. Například: Dennis Hopper dával na place plný průchod své závislosti na drogách a alkoholu. Předčítal mi z Bible a řezal k tomu tlusté špalky hašiše: řekl Laurence Fishbourne, kterému tehdy bylo 14 let !! Nebo samotný režisér prodělal během natáčení epileptický záchvat a pod vlivem drog nadiktoval pokyny, aby v případě jeho smrti dokončil film George Lucas !! Nemluvě o tom, že Americká armáda nechtěla film financovat a neposkytla žádné prostředky, režisér si je musel propůjčit od diktátora Filipín, kde se film natáčel, Fernanda Marcose. Docela nářez, co tento film měl za sebou a nejlepší na tom je, že mrtvoly, kterých je ve filmu nepřeberné množství nejsou jen figuríny...Jestli to byla Apokalypsa tak nejen pro samotné vojáky v té době, ale i pro filmový štáb jako takový. Musím podotknout, že téměř každá scéna je tak nádherně kamerou nasnímaná, a sledovat vzlet vrtulníku za východu slunce je tak oslnivý a symbolický, že se Vám až zachvěje žaludek. .

• Čistá duše (2001) Čistá duše je neskutečně působivý příběh o lidské odvaze a touze dokázat něco opravdu originálního a velkého. Je to taková sonda do života psychicky narušeného génia, kterého jsem si na první pohled i tak musel zamilovat. To nejhezčí na tom všem je, že to je podle pravdy a že se takové životní příběhy skutečně po světě dějí. Občas bych chtěl být součástí takového příběhu a díky tomuto filmu jsem také byl. Poprvé když jsem tento film viděl, zamiloval jsem si ho tak, že jsem na něj nedokázal dlouhou dobu zapomenout. Je to neskutečně VELIKÝ příběh. Protože když nad tím tak přemýšlím, kolik životů už jsem takto viděl, a s kolika jsem mohl sympatizovat, tak prostě John Nash s převahou vyhrává první místo a myslím, že ho nikdy neztratí. I když, nikdy neříkej nikdy. Hluboká to myšlenka. Každopádně Russell Crowe zahrál svojí postavu dokonale. Já si jí prostě okamžitě zamiloval a ten konec pro mě byl něco jako příchod před branu Nebeskou. Až tak moc jsem to prožil. Čistá duše je prostě film, na který se nazapomíná. Který přes svojí temnou hloubku je vlastně dobrý a přívětivý. Až tak mocný je.

• Velký flám (1966) Velký flám se pro mě stal nejlepší francouzskou komedií vůbec a zřejmě už stane na vždy. Tehdy se v něm setkali legendy francouzské kinematografie: Bourvil a Louis de Funés a i přesto, že oba mají naprosto rozdílný styl humoru, Bourvil typ bázlivého člověka a Louis de Funés typ diktátora, který se s ničím nemaže, dokázali si spolu dokonale sekundovat a díky Gérardovi Ourymu a jeho scénáři nechali vzniknout tak zábavné a přesto vážné komedii, u které jsem se nedokázal nudit a naopak zapamatoval snad každou scénu, která se ve filmu objeví a i přesto se na tento La Grande Unique znovu a rád podívám. --- Děkuji Vám pánové. Báječný výkon báječný. Nechválil jsem Vás ale sebe

• Kokosy na sněhu (1993) Pro mě jasně nejlepší film od Walta Disneye. Sympatický příběh o jamajských bobařích, kteří si něco dokázali a nemusí se za to vůbec stydět. Film je natočen s cítem pro vtip i silnější scény. Konec je trochu vypjatý, ale přesto pěkný, typický pro Disneyovky. Kouknu se na ten film znova a rád. John Candy zde hraje jednu z jeho nejlepších rolí. Musím dát 5 *, protože tohle byl film mého mládí a mám ho rád i dodnes. --- Viděl si Švýcary, že by se prali? Viděl si Švýcary chlastat a blbnout a vůbec? – Taky je ale nevidíš že by se někdy smáli. Mám dojem že kdyby nějakej Švýcar zakopnul o nějakou holku řekne: eins, zwei, drei a přejede ji bobem.

• Soumrak mrtvých (2004) Jedna z mých takzvaných 'srdcovek' a mimo to je to film, na který se koukám tak často jak to jenom jde a stále mě to baví. Začátek je takový volnější a pomalu nutí diváka sledovat příběh později kdy se objeví na ulici zom...vlastně toto slovo na Z bych zde neměl ani řikat pač hlavní představitel tedy Shaun ho nemá rád..takže prostě a jednoduše: oživlé mrtvoly. Takže tyhle mrtvoly se objeví na ulici v hojném množství a příběh pomalu zvážní a ke konci se z něj stává ta správná zombie-řežba. Dokonalost potvrzuje i hudba, která ve filmu hraje a je naprosto dokonalá, anglická, nevyjímaje Queen. Prvně, když jsem to viděl na pultech v půjčovně jsem si řikal, že to bude něco opravdu ojedinělého a zvláštního a taky jsem měl pravdu. Takový film se jen tak nevidí a musím uznat, že autoři vytvořili opravdu výborný námět a nakonec ho zpracovali v opravdu dokonalou zombie komedii. --- Chceš slyšet vzkazy? Volala tvoje máma kvůli zítřejší návštěvě. Volala Lisa kvůli té Vaší dnešní večeři. A pak ještě jednou volala tvoje máma jestli bych ji nevylízal.

• Prokletý ostrov (2010) Měl jsem tušit, že si pro mě duo DiCaprio a Scorsese připraví něco naprosto nadpozemského. A to jsem se na ten film chystal docela dlouhou dobu. Jenže jakmile začaly první minuty, okamžitě jsem si řekl, že to bude nářez. A od půlky filmu, kdy se to skutečně rozjelo, jsem měl držku otevřenou dokořán a čekal jsem na závěrečný hvizd, kde nám tvůrci vysvětlí jak to vlastně všecko bylo. Tohle čekání se nakonec zvrhlo na neskutečně těžký dvě hodiny čekání, kde režisér ukázal, jaký je skutečný borec a atmosféru nahustil na naprosto nejvyšší možnou stupnici. Na konci DiCaprio pak dorazil se scénou, na kterou u něj do konce života nezapomenu a budu si jí v hlavě promítat napořád. On opravdu dokázal, že je abnormální herec. Já teda vím, že to ukázal už v prvním filmu, co natočil. Jenže já ho měl zažitýho jako nějakýho floutka, co se ovívá větrem na loďi snů, nebo se snaží zfetovat na thajských pláží a nikdy by mě nenapadlo, že bych po pár letech mohl tvrdit, jak Leonardo DiCaprio je pan herec. A on skutečně je. Momentálně je to pro mě nejlepší herec současnosti. I když za to může i fakt, že se objevuje v kvalitních filmech. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby knižní předlohu točil někdo jiný, než právě Martin Scorsese...Vždyť já si i myslím, že samotná knižní předloha musela být nesmírně náročná na zfilmování, protože kolik myšlenek se ve filmu objeví, tolik já nenajdu ani za sto let v kelímku od limonády. A závěrečný hvizd nastolí tisíc otázek, kdy teda jedna by měla být správná, a každý na to bude mít stejně svůj názor. Já se ale spokojím s tím svým, a to tím, že tenhle film je darda, která mě po dlouhé době donutila o filmu přemýšlet.

• Blbec jménem zákona (1998) Anti chlap, kterej fandí Atletiku a když vidí hlouček fanoušků Realu okamžitě zadupává svojí šálu do kanálu a vyřvává Real...no je tohle chlap? Ne tohle je Bouřlivák. Scény, které v tomhle filmu uvidíte nikde jinde neuvidíte, respektive scény ze života Bouřliváka jsou natolik originální, že tři hvězdičky jsou dost málo, a chápu to, že tohle na jedno zkouknutí ztrácí trošičku účel. Tohle se prostě nedá, takovejhle film asi jen tak v televizi neuvidíte. Řek bych, že klasickej obyčejnej člověk se u toho výborně pobaví, na druhou stranu rejpala už rozčílí fakt, že Bouřlivák se před noční v hospodě nesktuečným způsobem naláme v hospodě, a pak usedne do jeho rozpadlého stoletého Seata a jako policajt v utajení začne rajdit ulicema Madridu. Bouřlivák je prostě unikát.

• Zachraňte vojína Ryana (1998) Musím apelovat na názor dalšího z válečníků na této stránce Hal_Moora. Nemám sice historicko-válečně založené předky jako on, ale i tak mě tento film dokázal změnit. Vysvětlil mi pojem historie a já si ho jako takového začal vážit. Tenkrát když jsem totiž tento film viděl prvně měl jsem strach, byl jsem malý špunt a slyšel řadu názorů, že je to až moc realistické a to možná někdo nemusí snést. Jednou jsem s s bratrancem takhle trhnul na chatě od rodičů, kteří šli spát a sledoval tento takřka tříhodinový epos o vojácích, kteří toto všechno dělají pro vojáka. Nijak historický podkres to nemá, ale atmosféru války to každopádně vystihuje. Jenže co kdyby, nic není nemožné a ve válce už vůbec ne. Steven Spielberg dokázal natočit pro řadu lidí nejlepší válečný film vůbec a já s tou řadou lidí musím souhlasit, ale jen částečně. Z těch novějších je tento ten nejlepší to ano, je nejrealističtější, je nejválečnější a co je hlavní, splňuje naprosto dokonalou atmosféru, která se jen tak z hlavy nevytratí. A o to víc potěší, že tato tématika se rozšiřuje v seriálu, na kterém Spielberg také spolupracoval a právě on se stává tím nejlepším válečným kouskem, co se kdy z této války natočit dalo. Ano, myslím tím Bratrstvo neohrožených. Takže ač tak či tak, Spielberg v tom prsty má a né že né. Ke konci bych chtěl dodat jedno. Děkuji tomuto filmu, že mi otevřel oči pohledem na svět jaký opravdu byl. Svět plný lidskosti, která se ale nenávisti nedokázala vyrovnat i když se snažila. Svět, který v Evropě a nejen v ní dokázal zamíchat kartami a o kterém v dnešní době už mnoho lidí vyprávět neumí. A ti co umí spolupracovali na tomto veledíle, který nikdy neztratí svůj punc kvality. Steven Spielberg totiž dokázal nemožné a jestli si někdy nějaký film zaslouží šest hvězdiček bude to jen a pouze tento a žádný jiný. --- Bůh mi dal zvláštní nadání, učinil ze mě bojový nástroj. Kdyby mě s touto puškou postavili kamkoliv v okruhu jedné míle od Hitlera s volným výhledem, můžete balit, je po válce. Amen.