Skrivan

Napětí a kouzlo prvních sérií je konečně aspoň částečně zpátky (byť tu mám stále pár otazníků k chování některých postav). Závěr je strhující a přináší s sebou také jeden šok, jsem moc zvědav, jak to Lockovi vyřeší.

Jackson Robert Scott fakt válí a scény s ním jsem si naprosto užíval, jinak je to ale takové mdlé.

Tyler nezapadá, Nina má depku, Kinsey a Bode řeší věci a zlí maníci jsou zlí. Epizoda je po většinu času poměrně nudná a nepřináší nic moc nového, až na posledních cca pět minut, kdy konečně nastane i nějaká akce a vše se nám „trošičku“ zvrtne. V závěru také vyniká velice slušné herectví J. R. Scotta.

Je tady svatba, ale nebyl by to Klíčov, aby se něco nestalo, zrovna když se to nejméně hodí. Napětí roste, klíčů a nebezpečí přibývá. Příběh se nicméně zatím pořád jen rozjíždí, uvidíme, co přinesou další díly.

Nová série se pomalu rozjíždí. Staré postavy se vypořádávají s novými pořádky, nové postavy a klíče se objevují.

Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů v neklidem zmítané zemi, v níž neplatí fyzikální zákony a vše si tu lítá, jak zrovna potřebuje, žila princezna bojovnice Xena. Co zpočátku bylo jen guilty pleasure, se postupně přerodilo v docela fajn seriál. S dalšími sériemi zde kvalita opravdu rostla a kromě zběsilé akce v kůži a kovových podprsenkách jsme se dočkali i epizod vážných, humorných (skvělé je, že si seriál umí udělat srandu sám ze sebe), a dokonce i hudebních. Vyvrcholením je pro mě pátá série, která je opravdu výborná, o to větší zklamání je potom série závěrečná, která nestojí ani za zlámaný šakram. Celkově vzato je však Xena docela fajn návrat nejen do dětských let, ale i do něčeho vzdáleně připomínajícího starověk s trochou toho sadomaso puncu.

Po našlapané a nabušené páté sérii přichází šestá, která je... Zklamání je asi to nejlepší slovo. Začátek vypadá ještě slibně, ale co se děje potom, nad tím mi zůstává rozum stát. Jako by se tvůrci přestali o cokoli snažit. S postavou Evy si zřejmě neuměli poradit, a tak ji prostě na většinu epizod odstranili (ano, taková je Xena milující matka, co pořád mluví o tom, jak Evu miluje). Závěr je úplně mimo, nechápu, proč tak zajímavě rozběhnutá mytologie seriálu nebyla dořešena. Z poměrně zajímavého příběhu se tak dostáváme až někam do Tartaru, což Xenu definitivně pohřbívá.

Xena z neznámého důvodu zahrabává svůj ikonický oděv a místo něj si na sebe bere fešný zlatý obleček, který hned vzápětí ukazuje, jak je důležité si v boji chránit i něco víc než ňadra. Jako závěr dvojdílu je to v pohodě, jako závěr série to ujde, jako závěr seriálu je to vyloženě smutné. Škoda.

Xena dostane vzkaz, a tak se vydává do Země vycházejícího slunce, ještě více na východ od Čin. A já si říkám jen... To jako vážně? Po tom, co jsme tu měli nastolen souboj archandělů, po svržení Lucifera do pekla tu máme místo epického závěru nejen série, ale i celého seriálu tohle? Něco, co s celým předchozím děním vůbec nesouvisí, a navíc je to jen rozvleklá nuda? Proč? :(

V této epizodě nás čekají dvě cesty časem. Jedna do současnosti, kdy byl nalezen (nejen) nový Xenin svitek, jednak do minulosti na předěl mezi třetí a čtvrtou sérií. Proč se nám těchto (zbytečných) cest dostává právě teď, před samotným finále celého seriálu, je pro mě záhadou. Co ale musím ocenit, je, jak si tvůrci dokáží dělat srandu sami ze sebe.