Yomega

Film jsem viděl před mnoha lety a pamatuji si, že se mě líbil. Teď jsem si ho připomenul...a bohužel už se mě líbil méně. Samozřejmě Burtonova režie je skvělá, stejně jako zobrazený kontrast mezi barevným městem a sídlem Edwarda, ale je to vše tak nějak moc umělé. Umělě vyvolaná dojemnost, soucit, humor, napětí, atd. Lidé jsou svině, to víme i bez Burtona a tak hodnotím spíš průměrně. Pro mě osobně zůstává Burtonův vrchol v dílech Ed Wood a Big Fish.

Už dlouho se mě nestalo, abych slyšel tolik pozitivních ohlasů ze svého okolí na nějaký film. Moje očekávání byla tedy vysoká a po shlédnutí musím říct, že právem. Vtipné, svižné, dobře zahrané dílko (především François Cluzet), které zůstane v hlavě ještě nějakou dobu po skončení závěrečných titulků. Sice mě to celé přijde jako trošku klišé, ale to nic nemění na tom, že jsem si to moc užil a rád se k filmu zase vrátím. Ovšem taková pecka, abych tomu dal maximální hodnocení to pro mě zase nebyla.

Ach jo, Quentin zase něco vypotil a hnedle je to 25 nejlepší film všech dob (psáno 6.2.2013)…Když pominu, že dle hodnocení je Django lepším filmem než třeba Čistá duše, Četa, Leon……atd., což je podle mě naprostá hovadina, tak přiznávám, že jsem si to v kině celkem užil. Hlavně první polovina filmu je zábavná a například scéna s kuk lux klanem je přímo geniální. Největší pozitivum filmu kromě tradičně skvělé hudby jsou určitě (někteří) herci. Tarantinův objev Christoph Waltz je skutečně geniální. Vdechnul své postavě obrovské charisma a vtip. Sledovat jeho Dr. Schulze jak si třeba jen promne kníry a ulízne vlasy je zážitek. Navíc jeho Německý přízvuk je vzhledem k jeho národnosti (překvapivě) úžasný. Pokud byl Waltz na plátně, což bylo první polovinu skoro pořád, opravdu jsem si užíval. Nicméně kromě geniálního Waltze a skvělého Samuela L. Jacksona v menší roly je pro mě králem Di Caprio. Jeho monolog nad lebkou v jídelně je tak působivý, že jsem přestal vnímat okolí (dokonce i frajera s popcornem přede mnou) a doslova hypnotizován jsem sledoval dění na plátně. Di Caprio je v současnosti jeden z nejlepších herců a potvrzuje to neustále. Škoda, že zde nedostal více prostoru. Naproti tomu velkému Djangovi v podání Jamie Foxxe jsem nevěřil skoro nic. Nějak nám chlapec vyšel z formy. S hraním by si měl dát pohov i rejža.Quentin, strašným přehráváním (naštěstí jen na chvilku) kazí vlastní dílko. Bohužel v druhé polovině a samotném konci to začne skřípat. Herecké orgie jsou najednou minulostí a co nám zbývá? Hektolitry stříkající krve, hromady mrtvol, rádoby vtipné dialogy, neustálé protahování konce a směšné (nezaměňovat s vtipné) scény. Nuda bohužel nastoupila v plné polní. Scény kdy Django střílí s koltů a protivníci po zásahu lítají vzduchem s cákajícími gejzíry krve po zemi, stěnách i stropech degradují celý film. Stejně jako protahovaný konec, stupidní dialogy a koňský tanec v závěru snad raději nechám bez komentáře. Já vím, že toto je prostě Tarantino a je třeba k tomu tak přistupovat. Mě však vadí, že tímto svým přístupem degraduje ve svých posledních filmech vážná témata jako je otroctví a nebo v Panchartech druhá světová válka. Fakt, že svůj veškerý potenciál nechal u geniálního Pulp Fiction a trošku se mu ještě podařilo přenést do Kill Billa je věc, kterou si neustále potvrzuji. Tarantino má vždy jen jeden ústřední motiv, tedy pomstu v různých podobách. Obávám se, že mě už asi nepřekvapí a bude se opakovat stále dokola, dokud mu to budou lidi žrát. Abych konečně přestal kecat, Django je lehce nadprůměrný Rambo snímek z divokého západu, který stojí za shlédnutí hlavně kvůli svěží první půli a prvotřídním hereckým výkonům. Závan kultovna a zásadního počinu v dějinách kinematografie mě u Tarantina ovšem (jako vždy od Pulp Fiction) minul. Nutno ovšem podotknout, že oproti například takovému Autu Zabiják, což byla nefalšovaná ultra-sračka je Django skutečně zásadní dílo, ovšem jen ve tvorbě Quentina Tarantina posledních let.

Přes název filmu, který ve mně evokoval dvě hoďky nudy strávené v objetí drahé polovičky u romantického filmu se dostavilo příjemné překvapení. Svěží, zábavná a dokonce i docela originální skoro-komedie, která uteče jako voda a ani na chvilku nenudí. Lví podíl na tom má herecký ansábl v čele s Stevem Carrellem, který málo kdy zklame a Ryanem Goslingem, který má pro změnu charismatu na rozdávání. Aby to ale nebylo vše tak růžové, tak konec se již od originality zcela oprostil a je v klasickém Hollywoodském stylu, tedy rádoby dojemný a trapný až běda. Ale ruku na srdce, kdo by to u takového filmu nečekal, že?:-) Přes to jsem byl spokojen a nebudu mít problém se k filmu za čas (spíš delší, než kratší) vrátit znova.

Nějakou dobu jsem od Pixaru nic neviděl, poslední s čím jsem měl tu čest byl skvělý Toy Story 3. Docela mě tedy zajímalo jak se Pixar pod studiem Disney pomalu mění. Doufal jsem, že pokud možno vůbec. Bohužel mé obavy se potvrdily a jak je vidět z hodnocení, změna to pozitivní nebyla. Prvních 20 minut bylo celkem fajn, sice pohádka, ale docela zábava. Ovšem po velké proměně jedné z postav to šlo jen z kopce. Vtip se vytratil, zábava také a mě bylo najednou úplně jedno, jak celá ta taškařice dopadne. V podstatě zůstalo jen jediné pozitivum a to je technické zpracování. Animace postav a hlavně vlasů a srsti na zvířatech je úžasná a animáky opět udělaly obrovský krok kupředu. To mě ale bohužel nestačí. Pixar byl vždy jiný, pobavil, dokázal dojmout a hlavně jeho filmy měly kromě dětského aspektu v sobě ještě něco, co přitahovalo dospělé diváky. Rebelka je trochu infantilní pohádka (jen) pro děti. To co dělalo Pixar Pixarem zde chybí a já nevidím nic než lehce podprůměrný animák. Pokusím se být optimista a doufám, že ztracenou originalitu zase naleznou. PS: začíná mě jako velkého fanouška jímat hrůza co Disney udělá se Star Wars…

První polovinu jsem byl nadšen, jak minimalistickým hereckým podáním Ryana Goslinga, tak určitou poetikou a skoro až meditativní náladou, kterou u mě film vyvolával. Jenže těch nekonečně dlouhých scén a detailních záběrů na hlavního hrdinu bez jediného slova je stále více a ke konci už mě to spíš štvalo. Pokud by film obsahoval kvalitní scénář, rád bych se přes to přenesl. Ovšem konec ala: „kterak šikovný automechanik zlikvidoval mafii v L.A.“ je mírně řečeno úsměvný. A když už jsme u toho Artu, tak romantický polibek ve zpomaleném záběru ve výtahu, následován rozšlapanou kebulí na podlaze za velké umění nepovažuji.... i když jistá originalita se tomu upřít nedá. Někde jsem četl srovnání s Pulp Fiction...ehm, počkejme si kolik lidí si na toto dílko vzpomene za pět let. Jedna hvezdička za první polovinu filmu a druhá za fajn soundtrack...

Na každého nového Bonda se vždy těším, ale téměř vždy jsem více méně zklamán. Ovšem jméno Sama Mendese, jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů ve mně vzbudilo nemalé očekávání. Teď dva dny po návštěvě kina musím říct, že zklamaný nejsem. Skvělá vizuální stránka, inteligentní scénář, výborná atmosféra a samozřejmě výteční herci…z nichž jeden vyčnívá do výše, kam ostatní ansábl ve filmu ani nedohlédne. Samozřejmě jde o záporáka Javiera Bardema. To co ten předvedl, by si zasloužilo minimálně nominaci na Oskara. Pokud by ji proměnil, měl by druhého plešouna za vedlejší, bravůrně zahranou zápornou roly. Co zamrzí je „odfláknutá“ Bond girl, která má ve Skyfall opravdu jepičí život a ukrutně dlouhá stopáž. Natahovaný konec trochu kazí celkový dojem. No a pak je tu ještě Craig, kterého mám jako herce docela rád, ale Bond to prostě není a ani být nemůže. Se svou vizáží Ukrajinského vymahače dluhů se na roly Anglického gentlemana strašně moc nehodí. Ovšem to je už ohraná písnička (pro někoho) a nemá cenu to pořád řešit… u dalšího Bonda to ale jistě připomenu znova:-)

Nejsem zrovna velký příznivec comicsů, ale Awengers nabízejí tak perfektní mix hlášek, vizuálního zpracování a celkové zábavnosti, že jsem prostě vypnul mozek a výborně se pobavil. Konec už je fakt divoká jízda, ale to asi každý očekával. Samozřejmě u takového filmu je velký obraz ve vysokém rozlišení a vícekanálový zvuk (s volume doprava) nezbytností a v podstatě vizuál udává celkový zážitek. Bezvadná zábava i když pro mě vrcholem comicsové tvorby ve filmech stále zůstává Sin City a Strážci.

Ze začátku jsem si při každém „odchodu“ dvojice Winslet – Waltz říkal tak už konečně vlezte do výtahu a vypadněte, ať se to někam posune….jenže oni se vždy vrátili zpět. Když už jsem začal pomalu propadat beznaději a nervózně pokukovat po hodinkách, Kate Winslet hodila expresní šavli a následně byl utopen „smysl života“ …Waltze a světe div se, já se začal docela bavit. Naštěstí to celé skončilo dříve, než se opět dostavila nuda, takže nakonec jsem byl celkem spokojen. Žádné velké ponaučení si sice člověk neodnese, ale zase je svědkem opravdu výborného hereckého koncertu v čele s Jodie Foster. Být to ale o deset minut delší, už bych to považoval za ztrátu času.

Film jako celek je téměř dokonalý. Je originální, technicky i režijně skvěle zvládnutý. Bohužel nic na světě není dokonalé a tak i SAW má jednu zásadnější chybu a tou jsou herci. Taková pecka by si zasloužila kvalitní herecké obsazení. Cary Elwes (ten je fajn v parodiích jako Bláznivý příběh Robina Hooda, ale ve vážné roli nestíhá), Leigh Whannell i Danny Glover se sice snaží, ale hlavně ve vypjatých scénách jsem jim nevěřil skoro nic. Paradoxně se mě nejvíce líbila malá Makenzie Vega, která byla ve své roly velice přesvědčivá, asi ji režisér strašil loutkou jigsawa, či co:-) Je mně jasné, že s rozpočtem 1,2 mil dolarů nejdou dělat zázraky a na lepší herce prostě nebylo. I proto obdivuji obrovskou vůli režiséra a celého produkčního týmu uvést film k životu a i přes výše popsaný nedostatek dávám plnou palbu. Toto dílko se u mě zařadilo po bok takových klenotů jako je Seven. Škoda následné nastavované kaše v podobě dalších a dalších dílů, které kvalitou ani zdaleka nedosahují jedničky a degradují i výtečný originál.