Litsarch

Snímek, ke kterému jsem přistupoval opatrně, jako ke všem filmům točícím se okolo okultismu, satanismu apod. Proto jsem moc rád, že mě film nezklamal, ale naopak velmi překvapil. "Hokus, pokus, abrakadabra, černá magie." Od prvních minut děj dostává zajímavý spád a chtěl jsem vědět více o tom co se děje. Po scéně na obřadě, jenž zobrazuje fanatismus oddaných skvěle a kde se objeví i sám Satan, mě snímek chytil úplně a nedočkavě jsem sledoval další dějství. "V magii není dobra ani zla. Je to druh vzdělání. Dovednosti..." Přišla krásná ukázka síly ovládání lidí a jak až děsivou silou hypnózy někteří lidí vládnou. Další dějství ve mě pocit napětí vyvolalo perfektně. Moc dobře navozená atmosféra, herecky skvěle zahráno a trikově obstojně zvládnuto. Je to vše? Myslel jsem si, ale Terence Fisher ještě neskončil. "Přede mnou, Rafael. Za mnou, Gabriel. Po mé pravici, Michael. Po mé levici, Uriel." Přichází finiš rozdělený do dvou napínavých scén. Jen úplný konec mohl býti lepší. Musím dost pochválit Fishera jak snímek udělal a také samotné herce. Hlavně pánové v rolích Duc de Richleau a Mocaty to zahráli moc dobře. Snímek mě ale také překvapil hodně odkazy na Illumináty. Od tvarů svícnů, přes čísla a rozdělení Davidovi hvězdy na kutnách vedení Mocatova kultu a další. Baphomet ve hvězdě už je vcelku samozřejmí a o něj nejde. Možná se pletu a jedná se o odkaz na jinou organizaci či kult, ale myslím že ne. Celkově vzato, je tento snímek pro mě opravdu nadprůměrný. Skvělá klasika, která působí lépe, než 80% dnešní hororové produkce. "Pouze ti, kteří milují nesobecky, mají moc povstat v nejtemnější hodině."

Co si budem namlouvat. Hororu Freaks moc nepobrali. Ale pokud na to koukám jako na drama o životu z cirkusového prostředí, kde jako "atrakce" vystupují lidé s handicapem, tak to působí velmi dobře. "Tak vidíte, monsieur, pusťe nás sem, ráda bych je vzala na sluníčko a nechala si je trochu pohrát...jako děti!" - "Děti? Jsou to zrůdy!" Příběh o lidech bez končetin, siamských dvojčatech, trpaslících a dalších krásně ukazuje, jakému opovržení a posměchu jsou vystavováni, jen kvůli tomu, že neměli to štěstí a nevypadají jako ostatní. "Proč bych se vám měla smát?" - "Většina velkejch to dělá." Příběh o slepé lásce trpaslíka k velké ženě, který by jí snesl modré z nebe, ale dočkává se jen využívání a posměchu. Příběh, který vyústí v pomstu. Příběh, při kterém si člověk řekne jak může být rád, že je zdravý, bez handicapu a to více ho film zasáhne, protože ti herci takové štěstí neměli. Přitom jsou stejní uvnitř jako my a chtějí to samé. Lásku, pocit bezpečí a normální život. Což dokazuje například fakt, že Prince Randian, muž bez rukou a nohou měl v reálném životě 5 dětí. Nemyslím si, že snímek patří mezi 25 nejnebezpečnějších filmů historie. Spíše 25 nejsmutnějších a nejsilnějších.

Za Vlastíka Plamínka a podobné kreatury. :)

Tohle je psychoplasmie. A je to nakažlivé. Od samého začátku je divák uvrhnut do nevědomí, co se s ním děje. Do mrazivé psychologické hry, kterou Cronenberg rozehrává. Čím více děj pokračuje, tím více atmosféra houstne, ale pořád divák přemítá a vstřebává tísnivou látku. Poznává Noly. "Někdy to dělají. Někdy. To jsou ale špatné maminky, pěkně zkurvené maminky. A neví zda jí litovat nebo nesnášet. Jedno ale ví. Frank mu více a více přirůstává k srdci a chce pro Candice to nejlepší stejně jako on. Jenže to nebude zadarmo. Mnozí to již schytali a ONI si s dalšími brát servítky nebudou. "Protože ona je včelí královna, jasný?" Nakonec David Cronenberg připraví takovou nechutně dramatickou, sci-fi hororou atmosféru, až člověk zapomene mrkat. Jak film skončí, tak do chvíle je na CSFD:cz a dává tomuto filmu *****.

Jednou větou: Fenoménální i po více než 100 letech!

"Vij je kolosální výtvor prostonárodních představ." A tak začala pohádka o démonu Vijovi z východoslovanské mytologie, která na člověka trochu dýchne Mrazíkovským laděním. A nebo všechny sovětské pohádky mají podobný styl hraní a ladění, jako naše seriály posledních let. Zajímavý děj s malinko pomalejším jeho průběhem z první půlce filmu, kterou trochu zachraňuje postava Choma a i v ní se člověk zasměje a nemohu říct, že bych se nudil. Naštěstí, druhá půle snímek naprosto zachraňuje. "Požehnaný, ó pane. Požehnáni buď, všichni, kdož v tebe věří. A lituji, že v chrámu božím je kouření dýmky zakázáno." Chomova postava více ožívá (a chlastá) a celkově je děj lepší. I když depresivní, zvláštní a ponurou atmosféru má vesnice i nyní. "Jak říká přísloví: Všichni skáčou jak pán píská." a to ve Vijovi doslova, i když se to někomu nelíbí. Posledních 10 filmu je skvělých, vizuálně nádherně hororově pohádkovských a za ty musím 4* prostě dát. "Ke mě vampíři! Ke mě vlkodlaci!" a korunu tomu všemu dává sám Vij. Snímek pomalu končí a osobně jsem rád, že jsem ho mohl shlédnout tuto hororovou pohádku v příjemném originálním znění s titulky. :)

Klasika nad klasiky. Zábavná, plná skvělých hlášek, scének a s perfektním českým dabingem. :)

Z dnešního pohledu spíše detektivní drama/thriller. V roce 1931 ale musel Mr. Hyde působit na diváky opravdu děsivě, jelikož jeho vizáž se povedla. Děsivý až odporný, oproti příjemnému gentlemovi Dr. Jekyllovi. Fredric March je zahrál skvěle a Oscara měl zaslouženě. "Ty nezrodil ses pro smrt, věčný ptáčku! Nepoddal ses ani pokolením lačným. Ty nezrodil ses pro smrt..." Moc se líbila atmosféra filmu, která byla napjatá jeho příběhem, který je originální a zajímavý. I když předtím vznikly 2 krátkometrážní filmy Dr. Jekyll and Mr. Hyde a jeden hodinový z roku 1920 od Johna S. Robertsona, vyniká podle mě oproti nim tento od Mamouliana svým zpracováním, větším prostorem pro Jekylla/Hydea a celkově pro děj. Začátek z pohledu první osoby byl zajímavý a líbilo se mi, že do první poloviny filmu dostal i humor Dr. Jekylla. Druhá polovina byla skvěle dramatická a každý musel chápat rozhodnutí Jekylla s Muriel. A komu se nelíbily Jekyllovi varhany, ten musel obdivovat jeho laboratoř, kterou si představoval že bude ve škole při hodinách chemie. :)

"Majstrovský kúsok konštrukcie postavený na ruinách majstrovského kúska deštrukcie." Stejně jako dům Poelzige by se dal popsat i celý film. Jelikož mám doma černého kocoura, byl tento snímek pro mě takřka povinností. A nezklamal. Sice v dnešní době děj působí klasicky, ale z pohledu diváka 40tých let to tak podle mě nebylo. Nadprirodzené veci, možno. Nezmysly, možno ani nie. Přítomnost satanismu a nadpřirozena musela tenkrát vzbuzovat strach, jelikož ďábel byl, je a bude církví vždy připomínán (a např. německá okultní společnost Thule již byla 16let na světě) a lidé jsou peklem a zatracením strašeni dodnes. Samotná The Satanic Bible vyšla sice v roce 1969, ale filozofičtější moderní Satanismus je víceméně o něčem jiném. Nehledě na čarodějnické procesy, které jsou dodnes známé a děsivé, natož v roce 1934. K tomu přičteme charismatického a až děsivého Borise Karloffa, kterého se lidé báli jakožto Frankenstein (ten vzbuzuje respekt i dnes), temnější atmosféru, dobrý hudební podkres (skladba začínající v čase 48:21 je toho příkladem) a vyjde nám velmi dobrý krimi horor, který se právem řadí mezi nejvýznamnější hororové filmy historie.

Starší bráška filmu Häxan (1922), který upustil od hororového pojetí dokumentu a již není tak tématicky obsáhlý. Zato ale velmi obsáhle a dobře líčí čarodejnické šílenství 17. století, kdy bylo více než tisíc severských žen prohlášeno za čarodějnice a upáleno na hranici. Od, až směšného, začátku, přes vyhrocení situace, po absurdní brutální průběh s koncem. Náboženství má v historii na svědomí miliardy lidských životů, všechny ve jménu Boha a stává se tak největším vrahem v dějinách. A období honu na čarodejnice nemálo milionů obětí do vínku přidává. Moc dobrý dokument s až neuvěřitelným, leč bohužel pravdivým a nespravedlivým, příběhem.