triatlet

Amatérsky natočené (scéna s dřevorubcem je jako z nepovedené komedie) rádobydrama. Paralelní scéna s "výletem" na biku a s blbnutím na vozíku ve skateparku dokresluje patrně snahu o "umělecké" působení...

Z hlediska cestopisného je výpovědní hodnota minimální, z hlediska zúčastněných aktérů ("účinkující", scénárista, komentáře Vydry s Bouškovou) maximální...

Koukl jsem se, jak si jindřichohradecký trenér Honza Vaněk vedl před kamerou. V díle, kde vítal "partu" účastníků reality show a řešili, že nepojedou do Afriky ("Hu, hu, hu, hu."), protože dva přemoudřelí strejcové si nedokázali sehnat žádný doprovod (!), mi bylo Honzy líto. Naprostý statista. Prima rozdala papíry a účastníci si zahráli (nejen) na sportovce. Co pobavilo? Plavání v kraťasech a zastavování na kole v nášlapech...

Tucet naivních obrazů pobaví. Obyčejná normalizační kriminálka s neobyčejným Jiřím Kodetem.

Pokud bych měl srovnávat Pálavu s Písaři, tak suverénně vítězí Písaři. Atmosféra Písařů je nenapodobitelná.

Dojem z obyčejného (předvídatelného) rodinného filmu s netradičními zvířátky kazí otřesný dabing. Kluk mluví jako Chip, nebo Dale?

I když snímek působí naivně, tak splňuje, co si vytyčil jako cíl: rodinným filmem upoutat pozornost a přiblížit dobu 2. světové války. Ke kladům patří záběry na přírodu, hudba, herecké výkony, stopáž i scénář bez krkolomných zápletek.

Přes roztříštěnost (komedie-drama-romatika) působí snímek až překvapivě celistvě. Díky přesvědčivému herectví jsem vývoj postav sledoval se zájmem. Hádkův moloděc pobaví, ovšem při Budařově údernickém projevu (ten Jevtušenko? zamrazí. Trošku mi vadil věkový nepoměr Miroslava Etzlera a Kati Outinen. Překvapilo mě, že jsou ve skutečnosti vrstevníky, navíc si scénárista pomohl při jejich prvním setkání pěknou replikou.

Tuctový příběh s černobílými postavami. Zelenka je schopný ještě vést herce - Ondřej připomíná nerozhodného Vraníka, Tatiana Dorotu Máchalovou a Bohdalová Annu Máchalovou :-) Postava právníka (V. Preisse) a ředitele psychiatrie (Miroslav Hanuš) jsou jak z děl Boženy Němcové - dobří lidé na pravé místě. Ale proti nim ti úplatní právníci. Scénáristicky jedno velké klišé s úplně nejtrapnější proměnou Bohdalové na psychiatrické léčebně. Ve stylu nesmrtelné tety se promění z utrápené stařenky v dámu. Záměr chvályhodný, výsledek průměrný.

Z pohledu syna televizního mechanika nemůžu hodnotit jinak :-)