bery71

Shlédnuto s Martinem. Velká radost. Hlavně nad láskou k filmu a k detailu a nad animacemi Raye Harryhausenena. Jinak samozřejmě dobové divadelní herectví, nesmyslné skoky v ději, slátaný příběh a trochu przněná předloha. Ale radost :-) Jen nechápu, proč tak divně plavou.

3.5 | Jsem čekal moc po těch recenzích. Je to velmi v pohodě a po letech něco nedebilního a temného od DC. Jen jsem nějak bláhově čekal vlastně fakt detektivku a ne komixovou detektivku, ale to je fakt na mě. Tohle je prostě dobrý.

"Syndrom posledního velkého díla". Rychle všechno doříct a třikrát zdůraznit.

S1: Krásná béčkovost. Podobně jako mě baví Brooklyn 99 tím, jak je to v strukturou hloupej 90kovej sitcom, ale zároveň aktualizovanej, aby byl koukatelnej, tak Reacher je na tom podobně. Mustr jak Texas Ranger. Jednorozměrný postavy, twisty viditelný na míle daleko. Ale akce so-so až skvělá, charisma na rozdávání a vtipy spíše vtipné než trapné. Kdyby se v akčních scénách udržela laťka pilotního dílu a vyprávění děje nebylo tak lobotomický, snad by to i bylo dobrý. Takhle je to “jen” zábavný. S2: fuckin hell, tady zůstalo jen velký špatný

Dvě hodiny odtrhávání živého masa a hlazení zároveň.

Lidi jsou divný a to je krásný

Skvělý. Surový a vtipný. Neskutečnej spád. Život je protivnej i nádhernej. One woman show. Dvě sezony jsou málo a stejně je to akorát.

1. série: 3,5/5 První díly jsou vysoká liga. Scénář je silnej a dialogy dávají smysl, zahráno výborně. Funguje to skvěle a zároveň tam je velká přidaná hodnota trefených momentů pro odbočení z žánrových klišé. Epizoda z potratové kliniky je nesmírně lidský a vtipný kafe.  S dalšíma epizodama pokračuje svižné tempo i většina z toho, co píšu hore. Začne ale bohužel mizet ona skvělá žánrová subverze a je z toho trochu moc "klasický" drama rom-com. Jakoby každá zápletka musela být uzavřená. Jakoby každá scéna musela mít přesně daný 'feeling'. Od diváka už to vlastně nic nechce. Je to líbivé jako post na instagramu. A stačilo by myslím, kdyby některé scény byly o trochu delší a bez hudby. Trochu trapnosti a ambivalence, kruciš. I tak je to celkově velká paráda, jen jsem se ze začátku namlsal na podvratnější message.

Je to skromná povídka obsahem, i když rozsahem docela objemná, i tak to podle mě ale tempo má. Konstantně, ale bez pozitivních výkyvů, mi to bavilo, - táhnou to herci i dobře "odpozoravané" dialogy. Je v tom dost uvěřitelného ze vztahu člověka k vlastní hrdosti. Vzpomněl jsem si na Park Ji Sunga... měl bych dávat Jižní Korei více šancí.

Rábí aj. jsem poznal, ale Kiriju vlastně vůbec. A to ani v tom kýčovitém, ani v tom naivně malebném. Děs a hrůza. I když několik nechtěně ironicky komických momentů jsem si tam našel. A doplňuji si stupnici generických amerických středověkých "fantasy": Van Helsing > Solomon Kane > Last Knights