Aky

Brilantní Hugo Haas, zajímavý Hašler a malinko dřevěná Mandlová, roztomilý Trégl a ještě roztomilejší pes v povedené komedii typické pro dobu svého vzniku.

Miniaturka, ze které už tehdy bylo znát, že Otakar Vávra bude jednou velký režisér. Je zapotřebí mít na paměri rok vzniku, dnes už i technickou zchátralost, ale nelze upřít několik výtečných režiijních i scénáristických nápadů vtěsnaných na extrémně malou plochu.

Pokusím-lu si odmyslet obsah a zaměřím-li se pouze na řemeslo zacílené na prapagandu při použití domemtárního žánru, stěží můžu něco vytknout. Připoustím-li si k tělu obsah, je to strašlivé.

Legendární komedie dvou koryfejů českého autorského divadla a potažmo i filmu. Dnes už trošku vadí tehdy aktuální politikum, kterým je film prostoupený, ale i tak je to pořád výtečná zábava.

Romantická komedie z rodu haasovských prvorepublikových u nás. Děj je sice od počátku čitelný, ale je veden zákruty, které pobaví, všechno koření vkusný humor a chytré dialogy a korunuje zejména skvělý Clark Gable.

Nečekejme od Freda Astaira v roce 1933 hlubokomyslné drama. Ale uspokojí-li vás film se spoustou hezké muziky a spoustou tanečních čísel směřujících k budoucí dokonalosti, pak si pusťte Letíme do Ria a těšte se hlavně na jeho strhující závěr.

Příběh je skvěle napsaný a herci, zejména Hugo Haas, mu dodávají poslední ozdoby dotvářející jej k dokonalosti.

Burian byl génius, který mluvit a hrát anglicky, byl by světový. Toto je jedna za špiček jeho dokonalé komediálnosti

Film jako by ho točili čeští buditelé, ale při veškeré přepjatosti se na to dobře dívá.

Rok 1932 - a takový film. Neuvěřitelná věc.