Vynález zkázy

Podle mě dost možná nejlepší Zemanův celovečerní film, který si své vysoké hodnocení bezpochyby zaslouží - už jen pro ten úspěch na Expo 58. Když jsem ho ale zhlédl po letech znovu, neubránil jsem se osobně určitému zklamání. Co je platné, že film tolik okouzluje svou výtvarnou stránkou, krásnou hudbou Zdeňka Lišky či skvělým obsazením, když příběh je tak prostinký a vyloženě pitomoučký, až to bolí. Ačkoli to má celé jen 81 minut, měl jsem osobně pocit, že u toho místy umřu nudou. Za sebe si zkrátka myslím, že Zeman byl skvělý výtvarník a vizionář a kdesi cosi, ale jako filmový vypravěč měl značný deficit - tenhle film by svým chatrným příběhem uspal i mrtvého. Za sebe tedy pocitově nemohu jít nad 3 hvězdy. O filmu se mimochodem zajímavě zmiňuje Jan Žalman ve své knize Umlčený film: Film si podmaňoval diváka svou starosvětskou naivitou, vtipností technických nápadů, zároveň však skrýval ještě jiný, "čapkovský" smysl: tím, jak anticipoval budoucí technické zázraky, prezentuje je jako riskantní počínání velkých dětí, opojených vlastní genialitou, vytvářel ironický, ne-li přímo sarkastický protějšek k triumfům moderní technické civilizace. V líčení těchto "triumfů" se ostatně Zeman hlásil nejenom k Vernovi, ale i druhému velkému Francouzovi - Mélièsovi. Byl za to zahrnován chválou, přesto však více pozornosti než tato "mélièsovská" fantazie a vynalézavost si zasloužila jiná kvalita: tak poetického účinku a tak harmonické souhry všech složek, včetně humoru, nedosáhl Zeman ani nikdy předtím, ani později, Nedosáhl jich v Baronu Prášilovi (1961), kde dobrodružství Bürgerova rokokového hrdiny pojal jako horečnou halucinaci moderního kosmonauta, ani v dalším verneovském přepisu Ukradená vzducholoď (1966), kde si chtěl zopakovat úspěch Vynálezu zkázy, ale zůstalo při pouhém úmyslu." (26.07.2015)

Psát o tom, že nebaví, protože je mu dvaapadesát, je nepodstatný. Vynález zkázy považuju za dopis lidem, kteří žijí tak, že blikají. Žijí v záři reflektorů velkoměst, metro považujíc za něco, co mě dostane z bodu A do bodu B. Zemanovo dílo možná v dnešní době nebude určovat směr, ale má tuhle myšlenku, kterou považuju za nadčasovou. Někdy je možná lepší o světovým uznání snít, než si jej vymoct tím, že polovina lidí padne na zadek a druhá půlka umře! Zeman uznání dostal a nepotřeboval na to hejblátka, měl fantasii... (11.03.2010)

Ani neviem preco, ale tento film siel tiez cele roky mimo mna a dnes uz samozrejme ten zazitok nie je taky, aky by bol v obdobi, ked som mal 10 rokov, ale musim pochvalit Karla Zemana za obrovsku namahu pri tak malych financnych prostriedkoch a moznosti, ake vtedy mal. Pribeh je stale zaujimavy a nie je nudny, takze som bol spokojny... 24.03.2010 ______ Arnošt Navrátil - (Profesor Roch) +++ Lubor Tokoš - (Šimon Hart) +++ František Šlégr - (Kapitán pirátů) +++ Miroslav Holub - (Artigas) +++ Václav Kyzlink - (Inženýr Serke) +++ Jana Zatloukalová - (Jana) +++ Otto Šimánek - (Muž ve vlaku) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (24.03.2010)

Kongeniální filmová adaptace coby jakási koláž z románu Julese Verna z tvůrčí dílny génia československého filmu Karla Zemana. Válečné běsnění, které katalyzovalo paradoxně vědecký a technický vývoj a přineslo do té doby jen těžko představitelné věci, jako je atomová puma, vytvořilo dobovou atmosféru, která v mnohém připomínala období osvícenství s jeho okouzlením technikou a párou či technické nadšení z období fururismu, tedy počátku 20. století, kdy byla však technika a pokrok chápány v pozitivním smyslu jako všespásná entita. Karel Zeman, jakož i scénárista František Hrubín, vytvořili tedy dobovou antitezi s primárně vyjádřenými ideami pacifismu a obav z dalšího válečného konfliktu (což korespondovalo i s oficiální režimní propagandou), nezbavili se však okouzlení a aluzí k dobám pokrok a techniku adorujícím. Úžasnou kombinací hraného a animovaného filmu dosáhl Karel Zeman neuvěřitelně silného expresivního vyznění - celý ten potemnělý obraz pirátského ostrova připomínající hutní periferie báňských center. Doslova geniální a šťastná byla myšlenka použít původní osobitou stylizaci originálních dobově romantizujících ilustrací knih Julese Verna (výborně ji podtrhuje i černobílý filmový materiál). Tu Karel Zeman doplnil naivistickými odkazy k estetice náčrtků prvních utopistických vynálezů právě z doby osvícenské a sahající až kamsi do renesance k ilustracím Leonarda da Vinciho a jeho létajících strojů a jiných vynálezů. Podmořský svět si vypůjčil z ilustrovaných přírodopisných atlasů a každá ryba tak vypadá jako blízká příbuzná Latimérie podivné. Zjevné je také doslova okouzlení fenoménem páry - ta pohání téměř každý stroj či dopravní prostředek a její nerozlučný symptom, evokující její přítomnost - černý uhelný kouř, se line doslova odevšad, dokonce i z odkrytého horního poklopu ponorky:-) Zeman dovedl svou stylizaci k dokonalosti, jelikož mizanscénu doplnil kreslenými kulisami, dobovými kostýmy atd., vše v nostalgickém záměrně archaizujícím retro stylu (formálně postavený na použití linky, respektive různých druhů linek, které dotváří téměř všechny kulisy i kostýmy), a vytvořil tak jeden z nejosobitějších výtvarných počinů v dějinách nejen našeho filmu. V době (u nás nejenom pro filmový průmysl tak pohnuté), kdy přeceňovaný Edward D. Wood Jr. točil v zámoří své paskvily, které dnes někteří intelektuálové nepochopitelně adorují a opěvují, stvořil tak skutečný génius filmové režie to, co je skutečným projevem filmové geniality - nadčasové utopistické výtvarně velmi osobité sci-fi ... Umělecké dílo, které už nikdo nikdy bohužel nenapodobí... (27.12.2007)

Směšný, nudný, neoriginální. Kdo tomuhle dal pět hvězd, se musel pomátnout. I přes svých 78 minut se film neuvěřitelně vleče a i když je grafická stránka filmu zajímavá, důležitější je příběh, dialogy, charisma, režie, herci - a tyto aspekty se tady zle nepovedly. A i ta grafická stránka z dnešního pohledu působí primitivně, ačkoliv ve své době to bylo zřejmě velkolepé. Ale to přece nemůže ovlivnit můj dojem z filmu, který je negativní. (17.01.2014)