Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (2 542)

plakát

Život kotěte (2023) 

Jak mě to z počátku nadchlo a vyloženě okouzlilo nádhernou kamerou, ke konci jsem z toho byl téměř rozladěný - film bohužel ústí v závěr, který mi vůbec nebyl milý. Nemyslím si prostě, že je správné vypouštět domácí kočku do lesa - ostatně u nás na to existuje zákon, podle něhož je myslivecká stráž oprávněna usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu. Další věc, co mi vadila, byla skutečnost, že Clémence nedala svého kocoura kastrovat (resp. film kastraci překvapivě nijak netematizuje), což je další příšerná nezodpovědnost, a kam to vede lze vidět třeba v Řecku s jeho všudypřítomnými populacemi ferálních koček v zuboženém zdravotním stavu. Takže po stránce nějakých edukačních ambicí, na které tvůrci podle všeho nějak aspirovali, je ten film po mém soudu diskutabilní až kontroverzní; na druhu stranu mu skutečně nejde upřít spoustu nádherných záběrů z kočičího života, u kterých člověk nechápe, jak se je podařilo natočit (pokud to nebyly digitální triky). Kdybych byl ale dítě, měl bych z takového filmu zaručeně brutální depku, protože ta kombinace zvířecích úmrtí a rozvodu rodičů by na mě byla moc, takže cíťům jako jsem já bych ten film doporučoval jen s velkou opatrností.

plakát

Úsvit (2023) 

Chlupáčkovu stylu asi nikdy na chuť nepřijdu (pokud tedy vůbec lze mluvit o nějakém stylu u někoho, kdo natočil jen 2 filmy) a v jednotlivostech mě to jen otravovalo (úvodní záběr otočený vzhůru nohama, odpočítávní dní do příjezdu šéfa/porodu, animované sekvence vysvětlující hermafroditismus, moderní dialogy, debilní EN titul filmu We Have Never Been Modern, Königovo & Langdonovo herecké neumětelství...) a jako celek příšerně nudilo. Eliška Křenková je zde ovšem dokonalá a její postava je velká sympaťačka, ale celá ta dobová šmíra je prostě strašně nevěrohodná (obzvlášť pro člověka, který zná většinu těch lokací; btw. nepochopil jsem, co tam dělala ta Bílkova vila), a když si vezmu, jaká na to byla tlačenka ve Varech, tak se jen musím ušklíbnout, že stačilo si počkat pár měsíců, než se to objevilo na VOD, aby člověk stejně zjistil, že zas o tolik v těch Varech nepřišel.

plakát

Kunstkamera (2022) 

Fascinující nahlédnutí do jiného světa, který mě naprosto ohromil. Když jsem si u Švankmajerova posledního filmu Hmyz před 5 lety povzdechl, že jsem ho nepochopil, tak mi asi až teď došlo, jak moc je Švankmajer prostě jinde, a že ten film (sám o sobě jen malý střípek v autorově kolosálním celoživotním díle) najednou v kontextu tohoto vědomí vypadá zcela jinak. Jsem vděčný, že jsem měl díky Kunstakameře možnost vidět tolik neuvěřitelných uměleckých objektů, že ty necelé 2 hodiny vydají dost možná za víc, než všechny ostatní výstavy, které jsem v životě navštívil - skutečně mě to ohromilo a přijde mi to jako neuvěřitelně vzrušující a inspirující svět, a dal bych všechno za možnost podívat se tam osobně. Jedinou výtku, co bych k tomu filmu měl, je použití notoricky ohraného Vivaldiho jako hudební podkres (navíc je tam občas pouštěný pozpátku, což je dost nepříjemné) - pro člověka, který tu hudbu zná nazpaměť, je to bohužel téměř otravné. A člověk se v závěru neubrání myšlence - co asi bude s tou sbírkou po Švankmajerově smrti...

plakát

Grinch (2000) 

Kdyby záleželo na mně, klidně bych ten film celý život ignoroval, a nijak jsem netoužil ho vidět. Když jsem byl ale nucen ho vidět, jen jsem se ujistil, že jsem doteď o nic nepřicházel - občas jsem se tam uchechtnul, ale jinak mi to veskrze přišlo strašně nudné, a především mě tam nesnesitlelně iritovaly masky postav (resp. jejich ohavný vzhled) a jejich podivný svět a jazyk plný bizarních neologismů - tyhle od reality odtržené fantasmagorie odjakživa nesnáším a nechápu jejich smysl.

plakát

Karel Svoboda: Šťastná léta (2020) 

Přišlo mi to zajímavé stejně jako Svobodova knižní monografie Karel Svoboda – Žít, která mě podobým způsobem rozlítostnila (snad jen s tím rozdílem, že vidět mladičkou Helenku Vondráčkovou na brazilské pláži v miniplavečkách je ve filmu samozřejmě lepší než jen na fotkách v knize).

plakát

Rachel Stoneová: Sázka na Srdce (2023) odpad!

Špionské filmy mi odjakživa přišly stupidní, ale tenhle paskvil to dotáhl do netušených rozměrů - ta kolosální debilita scénáře je zde vyloženě nesnesitelná (má vůbec cenu komentovat film, kde lze ve vteřině nechat spadnout výtah na základě toho, že ho na dálku hacknu?). I ten loňský vysmívaný Gray Man mi aspoň přišel celkem zábavný, ale tohle je tak příšerné nudné, předvídatelné a splácané z těch nejohranějších klišé, že se to fakt nedá vydržet. Příšerný český název tomu jen nasadil korunu - tomuhle je fakt lepší se obloukem vyhnout. Chtěl jsem si to pustit jen kvůli tomu, že se mi líbí Gal Gadot, ale tohle za vidění fakt nestálo.

plakát

Dva mrazíci (1954) 

Tohle mě úplně minulo, vůbec jsem nepochopil, oč tam šlo.

plakát

Lakomá Barka (1986) 

"Zase se octla Barka v pytli, zase se nesla nocí." Už jen pro ten nezměrný požitek z této nádherné slovní figury se nelze nesklonit před titánem Werichem, jehož Lakomá Barka je literární skvost a čistá radost, jaké není rovno. Miluju to.

plakát

Hrabalova chata (2023) (TV film) 

Trochu mě znekliďnuje, kolik lidí má v tom dokumentu potřebu se k té chatě a její budoucnosti vyjadřovat. Když se do něčeho sere moc lidí, nekončí to nikdy dobře. Hlavně aby z toho neudělali nějaký kýčovitý Disneyland, toho se bojím nejvíc, jinak se na to ale moc těším, a pokud jde o tento dokument, ten lze v klidu ignorovat, neb zainteresovaný člověk se zde nedozví nic, co by už nevěděl.

plakát

Nikdy neříkej nikdy (2023) odpad!

Nesnesitelně nudný film, který potvrdil skutečnost, že hraje-li v čemkoli Kostková nebo (ko)produkuje-li to Prima, je to veskrze čistý odpad. Nesympatické obsazení a stupidní - a dokonale předvídatelný - děj, který uráží mou inteligenci. Tímto prosím scenáristu, aby si laskavě osvojil rozdíl mezi havarijním pojištěním a povinným ručením, aby se se už příště neztrapňoval.