Bo Burnham: Inside

Upřímně řečeno jsem nikdy nerozklíčoval, jestli Bo Burnham předvádí v rámci nekonečného hyper-sebeshazování a sebeuvědomění pro mě nesnesitelného člověka záměrně, nebo jestli by mi měla být jeho persona sympatická. Asi nemělo smysl dívat se na stand up komika, který mi přijde tak nesnesitelný a jehož humor, sebeironický narcisismus a přístup k vystupování mi přijdou tak otravné, to je u stand upu docela stopka z principu (a pro jistotu napíšu, že to není z ideologických důvodů - ideologicky se s Burnhamem zdá se prakticky ztotožňuju), ale člověk se musí udržovat v kontaktu s popkulturou... Tři hvězdy, které jsou zjevně hluboko pod průměrem obvyklých hodnocení, ze sebe ve skutečně maximálně tlačím a snažím se ospravedlnit jakýkoliv důvod to respektovat jako produkt, který mě sice naprosto irituje, ale zřejmě dokázal nějak vystihnout zeitgeist a napojit se na lidi, plus je v něm  snad určitě hodně snahy... asi... (10.06.2021)

Ve velmi nepravděpodobném scénáři, že se někdy dočkám vlastních potomků, se mě jednou zeptají, jaké to bylo žít během Covidové pandemie… tento „film“ bude mou odpovědí. Bo Burnham během svých stand-upů vždy dokazoval velké nadání divadelní režie a chytrého komentáře společnosti, při němž vždy pracoval i se svým živým publikem. Jenomže během pandemie mu byl tento formát odepřen, a tak se rozhodl zdokumentovat, jak si takový člověk v izolaci může žít. Neskutečná emocionální hodnota, která mě vrátila do těchto těžkých časů, prozkoumala, jaký dopad může na jedince mít. Bo využil veškerých možných atributů nejen k výsměchu době a lidem, kteří v ní žijou, ale taky prozkoumal své vlastní nitro, své vlastní činy a dokázal udělat smutnou komedii ve dvou pokojích. Pro mě to byl vždy génius bez studu, a proto patří mezi mé největší favority této scény. Silné doporučení… teď s odstupem od Pandemie to hituje mnohem více. (16.01.2024)

Můj milovaný stand-up komik Bo Burnham přišel s novým speciálem, který už na první pohled slibuje, že bude jeden z těch depresivnějších... a taky jo. Je to pořád komedie, ale už ne tolik "ha-ha" vtipné. V Inside je hromada chytlavých písniček, které jsou jako obvykle přeplněné satirou, introspekcí, velkou sebekritikou a nějaké té meta-komedie. Je to hodně umělecké, ale zároveň přístupné a srozumitelné. Ve filmu vidíme Boa v kejp malém příbytku (nejspíš je to jakýsi zahradní domek pro hosty, kam se uchýlil, jinak má normálně barák s manželkou), kde si vystačil jen s kamerou a různými efektivními světelnými zařízení, aby vytvořil překvapivě dobrou šou s pěknou vizuální stránkou. Inside na mě hodně působí jako takové drama o umělci.. a musím říct, že to na mě byla místy síla. Asi už je to i tím, jak mám Burnhama rád z minulosti, ale když jsem ho tak občas viděl, jak je zkroušený a mluví o svých depresích, tak mně ho bylo šíleně líto a měl jsem o něho reálný strach (protože je to reálná osoba). Celkově tedy podle mě Bo Burnham: Inside obsahuje spíše drsný a temný humor, kterému se sice věnoval už od počátku kariéry, ale v tomhle kontextu to je místy pořádně melancholická jízda. Ale taky stále geniální, jako obvykle. (9/10) (06.08.2021)

Performance, ktoré je v prvej polovici na hranici geniality. V druhej sa snaží vybudovať pointu, ktorá je ku koncu trefná a úderná ( ako je u Burnhama zvykom) ale tempom trošku spomaľuje. Piesne zase raz dobré. Jeden z tých počinov, ktorý má v sebe prímes revitalizácie a očisty. Nie je to tradičný ani najlepší špeciál, ale je to rozhodne najumeleckejší počiň v tomto prapodivnom období. Healing the world with comedy. (02.06.2021)

Bo Burnham by podle všeho dokázal psát skvělé seriózní písně snad v jakémkoliv žánru, jenže jemu by to asi nestačilo. On ty písně opatřuje extrémně vtipnými texty, které jsou navíc i dost mazaně satirické a mnohdy při jejich poslechu zjistíte, že se sice bavíte, ale vlastně se i zamýšlíte, protože mají pravdu. Vlastně mi Burnham v mnohém připomíná Erica Idla, který nechal ukřižované v Životu Briana zpívat Always look on the bright side of life, v muzikálovém Spamalotu zase jeho postavy zjistí, že na Broadwayi neuspějete, pokud do hry neobsadíte židy, v titulní písni ze Smyslu života si dělá legraci z lidského plahočení za ničím a v tomtéž filmu nás o lidské titěrnosti přesvědčuje ještě Galaxy Songem. Burnham dělá totéž, ale aplikuje to na současný svět, současné problémy... A dělá to prostě skvěle. (18.06.2021)