Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (4 476)

plakát

Ve jménu cti (2023) 

Strhující souboje se skvělou choreografií, kterou ocení i laik jako já, a zábavný a napínavý příběh, který téma cti probírá ze vsech stran a navzdory tomu, kdy se odehrává, je vlastně i současný. Vincent Perez je stejně výborný režisér jako herec a jeho záporák má charismatu na rozdávání. Roschdy Zem se mu však hravě vyrovná. Pokud máte rádi Scottovy Soupeře, je Ve jménu cti obzvlášť pro vás.

plakát

Žraloci v Paříži (2024) 

Jsem víc než mile překvapený. Líbilo se mi, že film až do konce balancoval na hraně vážně míněné a zcela záměrně bláznivé podívané, že jeho režisér umí vytvořit slušně hutnou atmosféru a že se nebál ekologického podtextu, který dostal v nečekaném - ale skvělém - finále úžasnou pointu. Druhý díl asi nutný není, ale na druhou stranu, proč to nezkusit.

plakát

Svatá (2024) (TV film) 

Co jsou platné velmi dobré herecké výkony, které Jiřina Bohdalová a Lenka Vlasáková rozhodně předvádějí, když je zápletka někdy od poloviny nevěrohodná a pointa vyloženě směšná. Ve spoustě věcí se dají hledat paralely s veřejným vystupováním nejen Jiřiny Bohdalové, ale i Jiřího Stracha, ovšem za to mi Svatá nestojí. Škoda, vypadalo to nadějně.

plakát

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024) 

Aby se neopakoval, šel na to George Miller tentokrát jinak a rozhodl se věnovat tomu, na co minule nebyl čas. Takže lépe poznáme postavy i svět. Neznamená to ovšem, že se akce nekoná. Koná, a jaká. Už jen to první dějství strčí do kapsy většinu akčních filmů z poslední doby, a to je pořád teprve rozjezd. Furiosa je zkrátka vynikající film se skvělou Anyou Talor-Joy, která ovšem přijde na scénu snad někdy v polovině, a s dokonalým záporákem v podání Chrise Hemswortha. Mám strašně rád, když herci používají masky, které jim pomohou stát se někým úplně jiným, a právě Hemsworthovi se to podařilo stoprocentně. Je nevypočitatelný, šílený (jak jinak), ale zároveň je zábavný a svým způsobem i směšný, když na své postapokalyptické trize uhání pouští. Natáčení si očividně užil, a já si užil jeho výsledek.

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Ano, je pravda, že se poslední třetina dvěma předcházejícím nevyrovná, ačkoliv se o to vážně snaží, ale jinak se vlastně zopakovalo 13 let staré překvapení ze Zrození Planety opic, od kterého jsem také moc nečekal. Tentokrát jsme se totiž konečně dostali do fáze, kdy prim hrají opice a na lidi zbyly jen druhé housle (ačkoliv v pokračování to zase může být jinak), a je to skvělé. Triky opět čarují, postavy jsou díky nim stoprocentně uvěřitelné, příběh je zajímavý a prozkoumávání cizího, avšak povědomého světa má rozhodně své kouzlo

plakát

Kaskadér (2024) 

Ryan Golsing a Emily Blunt jsou super, David Leitch si očividně užíval, že může natáčet film o svém vlastním řemesle... Jenomže já jsem Kaskadérovi někdy po půlhodině, kdy se naplno rozjela hlavní zápletka, přestal věřit skoro všechno. Stejně jako v případě předchozího Bullet Train se stal přehlídkou ne úplně věrohodných až křečovitých situací, ze které vyčnívala jen konverzačka s rozděleným obrazem a akční scéna s kontejnerem. K tomu všemu byl film příšerně dlouhý, a před úplným koncem mohl skončit odhadem tak třikrát. Škoda. Nejsem z těch, kteří neustále tvrdí, že dříve byla tráva zelenější a nebe modřejší, ale tady je třeba říct, že poctivý film, který velebí kaskadérskou profesi a je skutečně zábavný, praštěný i uvěřitelně romantický, vznikl už před 47 lety. A je to Zvíře s Belmondem.

plakát

Suzume (2022) 

Strhující podívaná. Akční, ale i citlivá, v závěru až nečekaně působivá a dojemná. A neustále zábavná. Takový ten film, u jehož sledování málem zapomenete, že je "jen" animovaný.

plakát

Krotitelé duchů: Říše ledu (2024) 

Vyváženost předchozího filmu, který hravě spojil nostalgii s novými postavami a přirozeně navázal, je bohužel fuč. Dát nám to, co minule slíbili, se tvůrcům bůhvíproč nechtělo, a tak se původní tým rozhodně nevrátil do akce, naopak se mi zdá, že toho (možná s výjimkou Dana Aykroyda) udělal ještě méně. Nejzajímavější postavou tak zůstala Phoebe v podání Mckenny Grace. Není to vůbec špatný film, nicméně viděl jsem ho před týdnem a už téměř nevím, o čem byl. A to není nikdy dobře.

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Adam Wingard pokračuje tam, kde přestal, a to, co se mu minule tak povedlo, se mu daří zase. Jde totiž o to, že Kong, Godzilla a další monstra jsou opět regulérní postavy, dobře zahrané a mnohem zajímavější než ty lidské, a že film v pohodě táhnou (ne)celé dvě hodiny a lidé jsou tu vlastně hlavně kvůli měřítku. Opravdu jsem doufal, že mezi herci v závěrečných titulcích uvidím i ty, kteří hráli monstra, protože by si to zasloužili úplně stejně jako onehdy Andy Serkis. Hlavně Kong je skvělý, chová se totiž jako Arnold Schwarzenegger v nejlepší formě a jeho mimika a celá řeč těla je TAK zábavná! Zábavné i nápadité jsou i akční scény, líbila se mi také hudba... Že je film lepší než několik posledních Transformers, mě ani tak nepřekvapilo, ale že mě bavil víc než poslední dva Jurské světy, to už ano.

plakát

Panenky na útěku (2024) 

Kdyby Panenky na útěku natočil někdo jiný a mohl jsem mu vytknout, že si "hraje na Coeny", bylo by to lepší. Ethan Coen a Tricia Cooke se sice snaží, ale stejně jsem měl pocit, že jsem většinu filmu už někdy viděl a kromě obsahu kufříku mě toho moc nepřekvapilo. Navíc Margaret Qualley podle mě  až příliš tlačila na pilu.