D.Moore

Skvělá, skvělá, skvělá animace, něco takového tu bylo naposledy opravdu před pěti lety, ale co je důležitější: Skvělý příběh! Aby nápady hýřící animák strčil do kapsy přinejmenším osm hraných filmů (těch, ve kterých se Spider-Man objevil), to se opravdu musí vidět. Své místo tu má každý vtip i každý procítěný dialog, každá postava, každá akční scéna.... Původně jsem se lekl se, že film potrvá dvě hodiny dvacet, ale když skončil, bylo mi to málo. Na třetí díl se proto nesmírně těším (aby ne, po tom finále) a vzhledem k tomu, jak je tenhle nahuštěný, se do jeho premiéry mám rozhodně čím zabavit.

Fantasticky pozitivní, pohodový film. Už dlouho jsem takový neviděl a ke svému vlastními překvapení doufám, že Jonah Hill zase brzy něco natočí. Devadesátky nejsou žádná ustýskaná nostalgie po letech minulých, nýbrž zábavný návrat do doby, která sice možná extra zábavná nebyla, ale to si protagonisté tohoto příběhu neuvědomovali. Kromě výborného scénáře (zase Jonah Hill, držte mě) musím ocenit i skvělý výběr hudby a celkovou formu, díky níž film vypadá vážně jako autentický 30 let starý záznam.

Úplně bezproblémová Disneyho sci-fi podívaná pro děti/teenagery, která si sice například s fyzikálními zákony hlavu příliš neláme, ale o ně tady nejde. Jde o dobrodružství party sympatických mladých lidí, kteří mají společného víc než se může na první pohled zdát, je to fajn a před nějakými dvaceti lety bych z toho byl nadšený. Hlava mi ovšem nebere zdejší uživatele, kteří i na takovém filmu kritizují obsazení, rasovou (ne)vyváženost atd. - probuďte se, proboha, jste trapní a už mi vás ani není líto.

Senzačně využitý příběh Petra Svobody. Především díky němu působí Pásky z Nagana jako strhující pohádka, která se opravdu stala.

Nějak se mi nechce věřit, že scénář nevznikl podle velmi, velmi, velmi dobré divadelní hry, protože právě tak působí. Celý film se odehrává v krejčovském krámku, v jeho salonu a v jeho dílně. dialogy je radost poslouchat a herecké výkony sledovat, obzvlášť když tvůrci přesně vědí, kdy překvapit a kdy napnout (nejde si nevšimnout odkazu na Hitchcockův Provaz)... A počítají s tím, že divák sám leccos prokoukne. Mark Rylance je v hlavní roli vynikající a opět se mi moc líbila hudba Alexandre Desplata. Outfit není velkofilm, ale je skvělý.

Marvelu se už několikrát podařilo mě dojmout, ale ještě nikdy se mu to nepodařilo tolikrát během jednoho filmu. Tohle se zkrátka povedlo a je radost vidět, jak to vypadá, když o jednu sérii s láskou pečuje člověk, který jí rozumí - James Gunn. Rozlučka se Strážci Galaxie sice není úplně stoprocentní, trochu mi vadily například ne úplně plynulé přechody od komedie k dramatu, ale ve výsledku je to zkrátka tak krásný film, že na něj nejen kvůli mývalím očím nemůžu být zlý. Takže díky, od prvního filmu to byla krásná, vždy nápaditá, stylová a nezapomenutelná jízda. Co bude dál, uvidíme (?).

Vidět film v době vzniku, byl bych určitě spokojenější, ale v roce 2023 musím říct, že to největší kouzlo Blair Witch je jaksi pryč a potkal ji podobný osud jako třeba rozhlasovou Válku světů. Na film se určitě dá dívat, ale nelze si ho užít jako v roce 1999, kdy šlo o něco opravdu jedinečného. Moje chyba, vím, ale na druhou stranu původnímu King Kongovi, Hitchcockovu Psychu nebo Čelistem se tohle nestalo. Nicméně Blair Witch rozhodně nemůžu upřít hutnou atmosféru během nočních scén, při kterých jsem se opravdu snažil ani nemrknout, abych zahlédl něco... No... Co tam nakonec (vidět) nebylo.

Banditi ztrácejí poslední jistoty a hroutí se jim svět, když to vypadá, že "už i fízlové jsou grázlové" :) Povedená komedie, která k mému překvapení a potěšení nespoléhá jen na Petera Sellerse, ale stejnou měrou i na neméně výborného Lionela Jeffriese. Michaela Cainea jsem si vůbec nevšiml - údajně tu vystupuje v malé roličce policisty v pozadí na stanici, ale rád bych aby mi to internet dokázal.

První film byl něco úplně jiného, a byl rozhodně lepší, ale to neznamená, že tenhle nemůže být skvělý. Úvodní nostalgii rychle vystřídá napětí a akce, příběh je sice, řekněme, řidší až televiznější a záporákovo přehrávání balancuje na hraně, ale všechno se ve výsledku výborně doplňuje a sympatičtí herci to dokážou prodat. Trikově jsme zase o něco dál, souboj lodí v mlhovině se Nicholasu Meyerovi povedl a ani ta změna skladatele mi nevadí, protože začínající James Horner se s úkolem navázat na Jerryho Goldsmithe popasoval výborně a složil jeden z mých nejoblíbenějších startrekovských soundtracků.

Ze všeho nejvíce mi tahle lehounká britská komedie připomněla ten díl Chalupářů, ve kterém výprava z Třešňové vyjela poznávat krásy Prahy. Jenže ten byl lepší. Nevinné v Paříži zachraňují především dvě věci: jako vždy skvělý Alastair Sim a celý jeho krásně vypointovaný příběh a potom vyhlížení Louise de Funès.