Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (4 482)

plakát

Deadpool & Wolverine (2024) 

Spása Marvelu se úplně nekoná, vlastně se nekoná ani pořádné pokračování, jaké by si zasloužily oba Deadpoolovy stále skvělé filmy. Trojka je podle mě z velké části vypočítavý marketingový tah (ano, já vím, že filmy se točí proto, aby na ně lidi chodili, ale nemusí to z nich přece tak trčet), jehož děj shrnuje jeho název. Nejde totiž o nic víc než o příležitost vidět Deadpoola a Wolverina řádit. Určitě nečekejte překvapivou zápletku a bohužel ani poctivě napsaný příběh, jaký měl především první Deadpool, kupodivu nečekejte ani tak nápadité akční scény nebo přirozeně působící humor. V Deadpoolovi a Wolverinovi je všeho buď moc, nebo málo. Ryan Reynolds a Hugh Jackman se určitě dobře bavili a dali do toho všechno, čili co se povedlo, povedlo se hlavně díky nim, protože Shawn Levy jim moc nepomohl a ostatní herci a herečky jsou zanedbatelní a baví hlavně svými návraty do rolí. Ne tím, že by něco zábavného udělali. Jinak mě ale budou dlouho strašit například útrpně dlouhé monology šéfa TVA, brzy okoukané zpomalené pózovací nástupy před akcí, celý ten chaos, kterému se někdo rozhodl říkat příběh… Pokud bude mít film úspěch, budu rád a především jeho tahounům to budu přát, ale že se povedl, to o něm říct rozhodně nemůžu.

plakát

Vezmi mě na Měsíc (2024) 

Jsem trochu háklivý na to, když se ve filmech o kosmonautice ukazuje/zdá, že astronauti nastupují do rakety na poslední chvíli nebo že těsně před zahájením odpočtu lze ještě leccos stihnout (abych se vyhnul spoilerům, nenapíšu víc), a myslím, že ani v romantické komedii by takové věci být nemusely. Nicméně Vezmi mě na Měsíc je zároveň ten film, který se nebere úplně vážně a kterému leccos, ač ne vše, rádi odpustíte. Třeba i Chaninga Tatuma, jenž se mi do role tak úplně nehodil. Film totiž stojí na Scarlett Johansson, a ta kdyby nebyla přesvědčivá, byla by veškerá další snaha marná. Naštěstí předvádí tak skvělý komediální výkon, že by se neztratila ani mezi dámským triem z našich Světáků, naopak by s Ivou Janžurovou a spol. hravě držela krok. Scénář je vtipný a štědrý i k vedlejším postavám, dobová atmosféra podpořená hudbou Daniela Pembertona až magicky nostalgická, celé to má chuť a vůni romantických komedií časů minulých, kdy by ústřední dvojici hráli třeba Spencer Tracy a Katherine Hepburn. Takže pokud o Vezmi mě na Měsíc řeknete otřepané "takové filmy se už netočí", bude to tentokrát pravda.

plakát

Policajt v Beverly Hills: Axel F (2024) 

Skvělé pokračování původního filmu, vlastně nejlepší ze všech. Obzvlášť se mi líbí, že se tvůrci rozhodli nepřizpůsobit Foleyho ani zápletku současnosti, a tak tu nejde o umělou inteligenci nebo hackery, nelétají tu drony a nikdo nikoho nesleduje satelitem. Je to poctivá akční krimi komedie, která mi dala vlastně všechno, co jsem od ní čekal, a nové postavy dokázala do děje zapojit lépe než třeba poslední Mizerové.

plakát

Policajt v Beverly Hills III (1994) 

Zábavní park je sice trochu úlet (o futuristické zbrani nemluvě) a Flint rozhodně není plnohodnotná náhrada za Taggarta, ale Eddie Murphy i tsk dokázal film utáhnout. Ve výsledku se mi třetí Policajt nezdá o moc horší než dvojka Tonyho Scotta, což mě vlastně překvapuje. Ale příjemně.

plakát

Policajt v Beverly Hills II (1987) 

Oč lepší režie, o to horší scénář. Obzvlášť ta snaha vysílat Axela, Taggarta a Rosewooda do situací, které se minule osvědčily, byla celkem křečovitá. Na jednu stranu tvůrci jako by chtěli, aby druhý Policajt v Beverly Hills byl větší krimi než jednička, na druhou stranu chtěli, aby byl také komediálnější... Jenže tu vzácnou rovnováhu, která se mi předtím líbila, tak úplně nenašli.

plakát

Policajt v Beverly Hills (1984) 

Film jsem dlouho neviděl, a rozhodně jsem si nepamatoval, že je tak moc dobrý. Ukecanost Eddieho Murphyho a nějaké ty přestřelky stranou, Policajt v Beverly Hills je výjimečný hlavně díky postavám a tomu, jak se postupně sbližují. Samozřejmě, dá se to čekat, ale i tak je radost vidět, jak díky Foleyho živelnosti všichni ti zprvu upjatí poldové zvolna tají a začínají se bavit, až si ve finále vyloženě užívají.

plakát

Ve jménu cti (2023) 

Strhující souboje se skvělou choreografií, kterou ocení i laik jako já, a zábavný a napínavý příběh, který téma cti probírá ze vsech stran a navzdory tomu, kdy se odehrává, je vlastně i současný. Vincent Perez je stejně výborný režisér jako herec a jeho záporák má charismatu na rozdávání. Roschdy Zem se mu však hravě vyrovná. Pokud máte rádi Scottovy Soupeře, je Ve jménu cti obzvlášť pro vás.

plakát

Žraloci v Paříži (2024) 

Jsem víc než mile překvapený. Líbilo se mi, že film až do konce balancoval na hraně vážně míněné a zcela záměrně bláznivé podívané, že jeho režisér umí vytvořit slušně hutnou atmosféru a že se nebál ekologického podtextu, který dostal v nečekaném - ale skvělém - finále úžasnou pointu. Druhý díl asi nutný není, ale na druhou stranu, proč to nezkusit.

plakát

Svatá (2024) (TV film) 

Co jsou platné velmi dobré herecké výkony, které Jiřina Bohdalová a Lenka Vlasáková rozhodně předvádějí, když je zápletka někdy od poloviny nevěrohodná a pointa vyloženě směšná. Ve spoustě věcí se dají hledat paralely s veřejným vystupováním nejen Jiřiny Bohdalové, ale i Jiřího Stracha, ovšem za to mi Svatá nestojí. Škoda, vypadalo to nadějně.

plakát

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024) 

Aby se neopakoval, šel na to George Miller tentokrát jinak a rozhodl se věnovat tomu, na co minule nebyl čas. Takže lépe poznáme postavy i svět. Neznamená to ovšem, že se akce nekoná. Koná, a jaká. Už jen to první dějství strčí do kapsy většinu akčních filmů z poslední doby, a to je pořád teprve rozjezd. Furiosa je zkrátka vynikající film se skvělou Anyou Talor-Joy, která ovšem přijde na scénu snad někdy v polovině, a s dokonalým záporákem v podání Chrise Hemswortha. Mám strašně rád, když herci používají masky, které jim pomohou stát se někým úplně jiným, a právě Hemsworthovi se to podařilo stoprocentně. Je nevypočitatelný, šílený (jak jinak), ale zároveň je zábavný a svým způsobem i směšný, když na své postapokalyptické trize uhání pouští. Natáčení si očividně užil, a já si užil jeho výsledek.