Matka všech lží

Dokument pracuje se zajímavým konceptem, v němž režisérka nahnala do jedné místnosti své příbuzné i bývalé sousedy, aby vzpomínali na minulost svých rodin a své ulice, a to zejména v kontextu masakru civilních obyvatel na počátku 80. let v Maroku, jenž následoval jako reakce na tehdejší demonstrace proti zvyšujícím se cenám chleba. Silné osobní výpovědi pak doprovází ilustrační záběry pořízené v detailním kartonovém modelu oné ulice a blízkého okolí se všemi domy a tehdejšími rezidenty, z nichž každý má v modelu svou hliněnou figurku. Pátrání po pravdě otevírá dávné rány, avšak vzájemná konfrontace obyvatel jednoho domu (především ve vztahu k přísné despotické babičce, jejímž pravidlům se všichni museli podřizovat), patrně nevedlo během natáčení k tolika třecím plochám, v kolik režisérka možná doufala. Vzpomínání na minulost je tak prokládáno i všednějšími záběry oslavy narozenin nebo zpěvu režisérčiny matky. Úvodní příslib nahlédnutí pod roušku lží, které nekompromisní a všemi obávaná matriarcha během let vybudovala, tak nedojde naplnění, jelikož není ani zřejmé, v čem by ty její lži měly spočívat. (07.07.2023)

Cením artové pojetí a koncept, ale je to nudné. Nebýt role diktátorské babičky, která to táhla, tak odejdu asi z filmu. 5/10 (21.07.2023)